Romové se cítí ohroženi, říká novinář Banga. Podle něj je potřeba vysvětlování a uklidňování

Nahrávám video
Interview ČT24: Patrik Banga (21. 7. 2023)
Zdroj: ČT24

Romové se cítí ohroženi a musím říct, že do určité míry právem, uvedl v pořadu Interview ČT24 novinář a spisovatel Patrik Banga v souvislosti s nedávnými protiukrajinskými protesty Romů v Brně a Krupce. Podle něj je v pořádku, že protestují, ale nelze souhlasit s tím, že se budou házet lahve po lidech nebo uplatňovat kolektivní vina.

Protiukrajinské nálady mezi částí Romů posílil nedávný incident v Brně, kde po potyčce zemřel mladý Rom. Případ vyšetřuje policie. Podle nepotvrzených informací byl útočníkem Ukrajinec. Policisté pouze uvádějí, že se jednalo o cizince.

Emoce vyvolala v posledních dnech také řada dezinformací na sociálních sítích o napadání Romů Ukrajinci, které policie vyvracela. Řada romských osobností protiukrajinské akce odsoudila, varovala před uplatňováním kolektivní viny a vyzývala k rozvaze a ověřování informací.

„Je jedno, jestli se jmenuje Čonka nebo Čermák či Tušl. Vždy se najde někdo, kdo je agresivní a kdo je více slyšet. Ti lidé jsou aktivní na Facebooku, kde využívají princip živého vysílání. A ti ostatní lidé tomu věří,“ podotýká Banga k extremismu a dezinformacím mezi Romy.

Dodal, že obecně, když lidé neslyší autoritu mluvit k problému, který dané lidi pálí, mají tendenci věřit komukoliv, kdo se o to začne zajímat, „což jsou většinou ti extremisté a to je největší problém“.

„Chudí Romové mají pocit, že je zastupují právě ti hlasití, kteří se potom projevují jako extremisté. Viděli jsme tam lidi, kteří vyřvávali: ,Ukrajinci, pojďte dolů.‘ Házeli se tam lahve, to je čirý extremismus. To nemá nic společného s protestem,“ uvedl k protiukrajinskému protestu Romů v Krupce Banga. 

V této situaci podle něj selhala i policie. „Pět set lidí prochází ulicí, kde normálně jezdí auta, a široko daleko jste neviděli těžkooděnce, žádnou kontrolu ze strany policie. Ti lidé tam řvou protiukrajinská hesla, házejí lahve po lidech a v tuto chvíli měla přijít policie, vytáhnout z davu největší agresory, zatknout, obvinit je jako kohokoliv jiného.“

Zmínil, že sám si velmi dobře pamatuje devadesátá léta, kdy romská komunita tlačila na policii, aby zatýkala neonacisty. „To samé samozřejmě musí dělat s extremisty, pokud jsou to Romové. Extremista je extremista bez ohledu na to, jakou má barvu pleti.“ 

Autority by podle Bangy měly situaci uklidňovat

Po incidentu v Brně, kdy zemřel Rom, měl podle Bangy ihned vystoupit ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) s prohlášením a uklidněním situace, což udělal, ale až měsíc poté. „Bez ohledu na to, jestli ten mrtvý byl Rom nebo někdo jiný. V momentě, kdy je ta situace napjatá, a to musí vědět, že je napjatá, tak je podle mě jedna z úloh politiků nebo autorit uklidňovat, což on udělal až za měsíc. To mu mám opravdu za zlé,“ uvedl Banga. Dodal, že stejně tak by mohla učinit prohlášení některá z ukrajinských autorit žijících v Česku a zklidňovat emoce, což se podle něj neděje. 

Dodal, že Romové se cítí ohroženi a trochu právem, za což také mohou zčásti dezinformace a zčásti to, že se o některých problémech nemluví. 

„Třicet let posloucháme, jaké jsou problémy s bydlením. Často se dozvídáte, že se objevuje v inzerátech na nějakém serveru: ,Romové nevolejte‘ a tak dále. Najednou se objeví 350 tisíc lidí a bydlení se řeší,“ podotkl Banga.

Zmínil také situaci, kdy Ukrajinci byli po příjezdu ubytováváni a ukrajinští Romové spali na nádraží a starali se o ně neziskové organizace. Podle něj pak stačí konflikt, v lidech to vře, čehož využijí jedinci a dav se radikalizuje. 

Protiromské nálady

Aktivista Jaroslav Miko pro server Forum 24 prohlásil, že část sociálně vyloučených Romů nemá respekt k autoritám a ani vlastní romské elitě. „Když romská elita sděluje obsah, který přesahuje jejich vidění světa, jsou označováni jako pročeští nebo úplatní,“ uvedl pro server Miko.

V této souvislosti Banga uvedl, že je situace často ještě horší. „Děje se to dnes a denně. Označují mě za kolaboranta. Na druhou stranu už delší dobu sleduji českou dezinformační scénu a tam je to stejné. Kdokoliv, kdo začne komunikovat s politiky nebo novináři, tak je také kolaborant. Nemyslím, že je to romské specifikum, je to o frustraci a úrovni vzdělání,“ podotkl novinář.

Poukázal také na to, že někteří Ukrajinci páchají protiromské činy, a zároveň, že Ukrajina má dlouhou historii pogromů proti Romům. „To je problém nás novinářů, protože my o tom nemluvíme. Tváříme se, jako by se tam ty věci neděly,“ podotkl s tím, že z protiromských akcí na Ukrajině z roku 2018 existují videa.

Podle něj míra rasismu vůči Romům a nejen vůči nim byla na Ukrajině velká a Romové si nyní myslí, že Ukrajinci ten rasismus přenášejí do Česka. Řešením je podle Bangy situaci neustále vysvětlovat a uklidňovat.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Z Blízkého východu se nyní repatriační let neplánuje, řekl Macinka

V destinacích Blízkého východu se nachází několik tisíc Čechů. Podle místopředsedy Asociace cestovních kanceláří (ACK) Jana Papeže situace ovlivňuje cesty lidí jak přímo v zasažených zemích, tak v destinacích spojených přes Spojené arabské emiráty (SAE) či Katar. ACK podle něj situaci sleduje a podle vývoje bude rozhodovat o dalších krocích. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) je prioritou zajistit bezpečnost českých občanů, kteří se nacházejí v Íránu. Žádný repatriační let z Blízkého východu v tuto chvíli neplánuje, řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ČT. Nejvíce Čechů je v Dubaji, kde jich je hlášeno 2,5 tisíce.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Lídři EU vyzvali k ochraně civilistů

K maximální zdrženlivosti, ochraně civilního obyvatelstva a dodržování mezinárodního práva v souvislosti s vývojem po útoku USA a Izraele na Írán ve společném prohlášení vyzvali předseda Evropské rady António Costa a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová. Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk útok na Írán odsoudil a vyzval všechny strany, aby se vrátily k jednání. Na žádost Francie se také sešla Rada bezpečnosti OSN. V neděli spolu přes video budou hovořit unijní ministři zahraničí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o systému emisních povolenek ETS 2

Čtveřice unijních států se postavila proti odkladu a změnám v systému emisních povolenek ETS 2. Potřebu systém reformovat naopak vidí šestnáct států sedmadvacítky, mezi nimi i Česko. Vládní koalice pak vyzývá ke zrušení celého systému. Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) argumentuje náklady pro domácnosti, upozornil na možný další nárůst cen povolenek po roce 2030. Emisní povolenky jsou „důležitý nástroj“ ke splnění klimatického cíle pro rok 2030, podotknul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09). Náměstek ministryně financí Petr Mach (Svobodní za SPD) potvrdil, že vláda nepřipustí zavedení ETS 2, zmínil úspory pro obyvatele. Členka sněmovního rozpočtového výboru Vendula Svobodová (Piráti) tvrdí, že není jistota, že by se ceny nezvyšovaly i přes nezavedení povolenek – například kvůli inflaci. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Video„Lidé mají stále obavy“. Před rokem vykolejil u Hustopečí vlak s benzenem

Přesně před rokem došlo k jedné z nejhorších ekologických katastrof v historii Česka – u Hustopečí nad Bečvou vykolejil vlak s benzenem. Z tisíce tun této toxické a hořlavé látky do krajiny unikla asi čtvrtina. Sto padesát tun benzenu již bylo odstraněno, zbývá odklidit ještě sto tun. „Není to úplně u konce, lidé mají obavy, co může nastat, kdyby například přišel velký déšť. Nevíme, co může nebezpečná látka v zemi do budoucna udělat,“ uvedla starostka obce Júlia Vozáková (nestr. za KDU-ČSL). V den havárie se na místě sešlo na 180 hasičů ze čtyř krajů i ze Slovenska, škoda činí cekem 428 milionů korun.
před 19 hhodinami

Měst omezujících hazard přibývá. Češi přesto loni prosázeli bilion korun

Přibývá měst, která zakázala nebo omezila provoz heren a kasin. Například v Plzni od nového roku vyhláška zakazuje veškerý hazard. K regulaci heren pak přistoupila i Polička, Karlovy Vary nebo Benešov. I přes postupné omezování překročil počet vsazených peněz v Česku v roce 2025 jeden bilion korun. Téměř tři čtvrtiny částky lidé vsadili přes internet.
před 19 hhodinami

VideoMéně peněz armádě uškodí, Zůna se pod to podepsal, říká Hřib

Podle předsedy Pirátů Zdeňka Hřiba je důležité, aby obranné výdaje byly smysluplné, hospodárné a transparentní. Řekl to v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Objektivně podle něj bude v rozpočtu armády chybět asi dvacet miliard, což ovlivní modernizaci. Sdělil, že ačkoliv ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) avizuje, že to modernizační projekty neohrozí, v kapitolním sešitě k rozpočtu podepsaném Zůnou se píše, že „republika nebude schopna naplnit závazky v rámci NATO“ a že „bude nutné přistoupit k odkládání výstavby schopností, navýší se vnitřní dluh armády a náklady na kompenzaci takto prohloubeného schopnostního deficitu v budoucnosti násobně převýší momentální krátkodobé úspory“.
před 20 hhodinami

VideoDíky GPS našel ukradené kolo, policie mu ale nepomohla

Krádeží kol v Česku podle policejních statistik každoročně ubývá, i díky stále propracovanějším bezpečnostním prvkům včetně GPS lokátorů. Ani ty ale nemusí být zárukou, že majitel získá své kolo zpět. Přesvědčil se o tom Kamil Svatoň, který tímto způsobem vystopoval svůj ukradený bicykl. Svatoň obratem předal souřadnice policii, svoje kolo ale stále nemá. „Do dnešního dne ho sleduju, do dnešního dne vím, kde je. Pán ho měl uskladněné, dokonce několikrát na něm i vyjel na projížďku,“ popisuje Svatoň. „Policisté ve věci provedli šetření, ale vzhledem k tomu, že v daných místech nikoho nezastihli, nemohli tedy bez souhlasu uživatele vstoupit na pozemek nebo do obydlí,“ vysvětluje mluvčí policie Plzeňského kraje Michaela Raindlová. Zloděj, který okradl Svatoně, mezitím odcestoval do zahraničí. Aktuálně se kolo hlásí ze Zakarpatské oblasti na Ukrajině.
27. 2. 2026

Babiš jednal s velvyslancem USA o plnění závazků u výdajů na obranu, píše Deník N

Premiér Andrej Babiš (ANO) jednal v minulých dnech s americkým velvyslancem v Praze Nicholasem Merrickem o výdajích na obranu, napsal v pátek Deník N. Vláda chce snížit obranné výdaje ve srovnání s návrhem rozpočtu předloženým minulým kabinetem. Velvyslanec navrhl podle Deníku N Babišovi, že by Česko mohlo splnit svůj závazek vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) na obranu tím, že by přispělo do fondu Severoatlantické aliance (NATO) na nákup zbraní Ukrajině. Podle Deníku N to Babiš odmítá a snaží se získat roční odklad.
27. 2. 2026Aktualizováno27. 2. 2026
Načítání...