Z dosavadní diskuse o nové právní definici znásilnění vyplynulo, že je nutná změna navrhovaného textu o ukládání peněžitých trestů. Uvedl to v neděli na Twitteru ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS), který bude v úterý o právní úpravě znásilnění jednat s představiteli všech poslaneckých klubů. Ministerstvo spravedlnosti v obou připravených variantách novely trestního zákoníku počítá s tím, že za znásilnění i další sexuální trestné činy budou soudy moci v širší míře ukládat peněžité tresty. A to i u závažnějších případů, například za znásilnění dítěte.
Je nutné změnit navrženou úpravu peněžitých trestů za znásilnění, uvedl Blažek. Očekává diskusi
„Ze zatímní diskuse vyplynula mimo jiné nutná změna navrhovaného textu o ukládání peněžitých trestů – byl sepsán právníky tak právnicky, že je ve veřejném prostoru nevysvětlitelný a je způsobilý činit výkladové potíže,“ napsal Blažek.
Mluvčí ministerstva Vladimír Řepka už dříve zdůraznil, že jako samostatný lze uložit peněžitý trest jen v případech, kdy vzhledem k povaze činu a osobě pachatele není jiného trestu zapotřebí.
„Navrhovaná úprava v žádném případě nestanoví, že za závažnější případy se budou ukládat pouze peněžité tresty. Jen umožňuje, aby i v těchto případech mohla oběť uspokojit svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy jednodušší cestou, a to z výtěžku z uloženého peněžitého trestu,“ sdělilo ministerstvo. Výrazně se tím podle něj posílí práva obětí na dosažení náhrady újmy.
Ministerstvo vytvořilo dvě varianty novely trestního zákoníku. U znásilnění, nesouhlasného pohlavního styku, sexuálního nátlaku i pohlavního zneužití ministerstvo v přichystaných variantách výslovně uvádí, že pachatel bude potrestán „odnětím svobody nebo peněžitým trestem“.
A to nově i u znásilnění spáchaného souloží, na dítěti mladším patnácti let, se zbraní nebo při způsobení těžké újmy na zdraví. Od možnosti uložení peněžitého trestu ministerstvo upouští až v nejzávažnějších případech, kdy pachatel sexuálního trestného činu způsobí své oběti smrt.
Ministr očekává diskuzi
„Pokud by peněžitý trest doplnil jiný druh trestu, tak tuto variantu určitě vítáme. Mohlo by to být prospěšné pro oběti, pokud by to pro ně zároveň znamenalo kompenzaci. Bylo-li by ale možné udělit jen peněžitý trest, považujeme to za zcela nepřijatelné, obzvlášť u sexuálních deliktů na dětech,“ sdělila Johanna Nejedlová z organizace Konsent. Organizace usiluje o změnu definice znásilnění.
Velkou diskusi očekává ministr spravedlnosti také nad určením hranice věku takzvané bezbrannosti, což je podle něj otázkou politického rozhodnutí sněmovny. „Snad se shodneme již teď. Jak jsme avizovali před měsícem – nic není dogma,“ uvedl nyní Blažek.
Ministerský návrh zatím počítá s tím, že sexuální trestné činy proti dětem mladším pěti let by byly vždy považovány za znásilnění, nikoliv za pohlavní zneužití, které se trestá mírněji. Dítě do pěti let by tedy bylo automaticky chápáno jako bezbranné. Navržená hranice ale vzbudila kontroverze u odborníků i části politiků, podle nichž ani dítě starší pěti let nemůže souhlasit se sexuálním stykem nebo odmítnout zneužívání.
Výhrady se při diskusi objevily i k samotné definici znásilnění. Současná úprava v trestním zákoníku vyžaduje překonání fyzického odporu, případně zneužití bezbrannosti například v podobě silné opilosti či duševní poruchy. Ministerstvo spravedlnosti počítá v návrhu s tím, že by oběť musela se sexuálním aktem projevit nesouhlas. Někteří to ale nepovažují za vhodné a chtějí zavést takzvanou souhlasnou definici znásilnění, tedy zjednodušeně sex bez souhlasu by se rovnal znásilnění.
