Fiala jednal v Drážďanech o lithiu. Můžeme přispět k energetické bezpečnosti Evropy, říká

Nahrávám video

Česká republika má v lithiu jedinečnou příležitost přispět k energetické bezpečnosti státu a celé Evropy, řekl v úterý premiér Fiala (ODS) nedaleko ložiska na Cínovci na Teplicku, kde se zastavil po cestě do Drážďan. Tam se setkal se saským premiérem Michaelem Kretschmerem, společně podepsali memorandum o spolupráci.

Fiala s Kretschmerem podepsali memorandum o spolupráci na projektech strategického významu, mimo jiné při získávání strategických surovin, jako je lithium. Dokumentem se Česko a Sasko hlásí ke spolupráci při posílení surovinové, energetické a palivové bezpečnosti a soběstačnosti, ke spolupráci v oblasti vědy a výzkumu, k utužení přeshraniční spolupráce při ochraně klimatu, snižování emisí a ke spolupráci při transformaci průmyslu a získávání strategických surovin, zejména lithia. 

Setkání obou premiérů se uskutečnilo při příležitosti dvoudenní mezinárodní vědecké konference Building Bridges for the Next Generations (Stavění mostů příštím generacím), která se v saském hlavním městě koná do 17. května.

„Věda a výzkum, to jsou věci, které staví mosty budoucím generacím. Máme-li znásobit šance pro příští generace, tak musíme budovat mosty i mezi námi, mezi našimi národy,“ řekl Fiala při následné debatě s účastníky vědecké konference. „Jeden z takových mostů jsme s panem saským premiérem začali budovat dnes,“ uvedl o podepsaném memorandu.

„Na naší společné hranici je významné naleziště lithia, největší evropské naleziště. Je to kov, který má zásadní význam pro budoucnost právě třeba elektromobility, při výrobě baterií, při zajištění naší nezávislosti. Naším společným zájmem je, abychom toho dokázali rychle využít. A právě to nám podepsané memorandum umožní,“ prohlásil premiér.

Fiala se zastavil na Cínovci

Fiala se po cestě do Drážďan zastavil na Cínovci, kde je největší evropské ložisko lithia, které Evropská unie zařadila mezi takzvané kritické materiály. „Jsme na prahu lithiové revoluce, protože využití lithia významně poroste a Evropa bude produkci kritických surovin na vlastním území intenzivně podporovat,“ prohlásil Fiala. Lithium je hlavní surovinou pro výrobu baterií do elektromobilů a baterií pro obnovitelné zdroje.

Hlubinnou těžbu na Cínovci připravuje společnost Geomet, většinově vlastněná Severočeskými doly, které patří do Skupiny ČEZ. Finální studie proveditelnosti, která odpoví na základní otázky spojené s možnostmi produkce krušnohorského lithia, bude hotová do konce letošního roku, řekl v úterý novinářům místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani.

Těžba by mohla začít na přelomu roku 2026 a 2027

Samotná těžba by mohla začít na přelomu roku 2026 a 2027 za předpokladu, že v druhé polovině roku 2025 bude mít Geomet stavební povolení. Náklady na celý projekt se podle Cyraniho odhadují na patnáct miliard korun. Část by mohla pokrýt dotace z Fondu spravedlivé transformace.

„Jedná se o minoritní část nákladů, a to zejména na průzkumné práce, kdy se ještě bude rozšiřovat průzkum a bude se otevírat těžba. Jinak předpokládáme komerční financování, kombinace akcionářského financování a financování ze strany bank,“ sdělil Cyrani.

Se starosty okolních obcí ČEZ o těžbě jedná. „Snažíme se vysvětlovat, že to je jiný typ těžby, než na který si mohou někteří pamatovat z doby před rokem 1989, věřím, že všechny přesvědčíme,“ doplnil.

V České republice jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia, naprostá většina na Cínovci a malé množství ve Slavkovském lese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bouřky dorazily do Česka

Do Česka dorazily bouřky. Objevily se nejprve na Karlovarsku a Plzeňsku, poté podle meteorologů postoupily do jihočeské části Šumavy. Nejprudší se čekaly právě na jihu Čech. Meteorologové varovali před nárazy větru o rychlosti až devadesát kilometrů za hodinu, kroupami o velikosti přes dva centimetry a přívalovým deštěm. Silné bouřky s přívalovým deštěm, ale s menšími kroupami a větrem o rychlosti maximálně sedmdesát kilometrů za hodinu se mají v pátek a v noci na sobotu objevit i v dalších regionech Česka.
12:08Aktualizovánopřed 11 mminutami

VideoČasto netuší, že jsou v bezletové zóně. Přestupků spojených s drony přibývá

Přibývá dronů a s nimi spojených přestupků, protože řada jejich vlastníků se nezabývá tím, že provoz bezpilotních strojů má svá pravidla. Rostoucí počet incidentů eviduje Úřad pro civilní letectví. Reagují i provozovatelé kritické infrastruktury státu, jako jsou třeba jaderné elektrárny nebo rafinerie. „Zvýšili jsme ochranu a snažíme se spolupracovat s policií i armádou,“ řekl mluvčí skupiny Orlen Unipetrol Pavel Kaidl. Nejčastějšími přestupci jsou neregistrovaní, tedy ryze amatérští uživatelé bezpilotních systémů. Mnohdy ani netuší, že jsou v bezletové zóně. Pokuta může pro pilota dronu dosáhnout až sta tisíc korun. Provozovatele může porušení zákona vyjít až na tři miliony, v případě firmy dokonce na pět milionů korun.
před 46 mminutami

VideoSopečná aktivita Etny letos v létě zpozdila stovky letů, prodlení se dotkla i Čechů

Letiště v Praze hlásí za červenec rekordní počet cestujících, meziročně odbavilo o dvě procenta více. Většina z nich odletěla na čas nebo s mírným zpožděním. Největší problémy letos v létě měly spoje směřující na Sicílii. Kvůli sopečné aktivitě Etny byly na jihu Itálie odkloněny nebo zpožděny stovky linek. Desetitisíce cestujících muselo využít náhradní dopravu. Finanční náhrada se běžně vztahuje na čekání delší než tři hodiny. Výjimkou je „vyšší moc,“ třeba počasí, nebo právě zmíněná Etna. „Dochvilnost je kolem 75 procent letů se zpožděním do patnácti minut. Vypadá to, že letošní sezóna bude stejná, ne-li lepší než loni,“ uvedl jednatel kompenzační společnosti ClaimCloud Petr Tomeček. Loni aerolinky po celém světě zaplatily na kompenzacích 8 miliard a 400 milionů dolarů. Víc než třetinu z nich v Evropě. Letos by to mohlo být podle prvních odhadů leteckých společností ještě o něco víc.
před 1 hhodinou

VideoČesko potřebuje daňovou reformu, říká Havel z TOP 09

Česko potřebuje daňovou reformu, prohlásil předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel s tím, že jeho strana ji představí na podzim. „Jsme připraveni nabízet řešení a pokud si hnutí ANO reformu vezme a aplikuje ji, tak pro ni budeme hlasovat,“ řekl v Interview ČT24. Havel s odkazem na „názor řady ekonomů“ uvedl, že tuzemsko má významně zdaněnou práci, což „dopadá zejména na nízkopříjmové obyvatele“. „Pojďme trochu snížit zdanění práce, ale zároveň buďme spravedliví – stát si někde peníze vzít musí,“ doplnil s tím, že snížit servis státu je nepřijatelné. „Můžeme například více zdanit spotřebu, ta není vždy nezbytná,“ navrhl Havel. Pořad moderovala Tereza Kručinská.
před 1 hhodinou

Chystá se exhumace ostatků Jana Masaryka kvůli vyšetřování jeho smrti

Začátkem září budou z lánské rodinné hrobky vyzvednuty ostatky Jana Masaryka. Otevření hrobu někdejšího československého ministra zahraničí by mělo přispět k objasnění jeho smrti. Zjistil to Český rozhlas Radiožurnál od zdrojů blízkých vyšetřování. Syn prvního československého prezidenta zemřel za nejasných okolností po pádu z okna svého bytu v Černínském paláci v březnu roku 1948. Dobové vyšetřování mluví o sebevraždě, ale existuje i podezření na vraždu.
před 2 hhodinami

Ministerstvo plánuje snížení podpory v nezaměstnanosti

Ministerstvo práce plánuje návrat k předchozímu nastavení podpor v nezaměstnanosti a snížení částek od ledna. Příští rok tak chce ušetřit asi 4,5 miliardy korun na výdajích. Částka by v prvních měsících znovu klesla z 80 procent výdělku na 65. Maximální podpora by činila šedesát procent průměrné mzdy namísto letošních osmdesáti procent, sdělil odbor komunikace ministerstva práce. Proti návratu k předchozím pravidlům se staví odbory i zaměstnavatelé, nesouhlasí ani odborníci.
14:17Aktualizovánopřed 6 hhodinami

O víkendu na ČT startuje nová Nedělní debata

Nová Nedělní debata, jejíž vysílání Česká televize (ČT) zahájí 30. srpna, se bude skládat z politické diskuse a analytické části. Moderátory budou Jana Peroutková a Lukáš Dolanský, analytickou částí pak provedou Jiří Václavek a Daniel Takáč. Vysílat se bude z nového studia. Vysílací čas zůstane na ČT1 zachován od 12:00 do 13:00. Na ČT24 již o půl hodiny dříve odborníci představí téma diskuse.
před 8 hhodinami

Podívejte se na fotky částečného zatmění Měsíce

Na noční obloze nad značnou částí Evropy se v pátek nad ránem dalo pozorovat téměř úplné zatmění Měsíce. K tomuto jevu dochází, když se Země ocitne mezi Sluncem a Měsícem a vrhá svůj stín na Měsíc.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.