V Česku by mohl nejdříve od poloviny roku 2025 fungovat zálohový systém na plastové lahve a plechovky. Konkrétně by bylo možné vrátit obaly nápojů od sto mililitrů do tří litrů a nápoje do patnácti procent alkoholu. Návrh v úterý představil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). V praxi by pak lidé ze zaplacené částky mohli při vrácení lahve dostat až pět korun zpět. Novelu chce resort představit do konce roku.
Zálohování PET lahví a plechovek by mohlo fungovat od roku 2025
3 minuty
Události: Zálohování PET lahví a plechovek
Obchodníci budou mít povinnost nabídnout místo na vracení v obchodech s plochou nad padesát metrů čtverečních, sběrných míst by mělo být asi jedenáct tisíc. Kromě obchodů se mají zapojit také všechny čerpací stanice s plochou nad padesát metrů čtverečních. Povinně se budou muset zapojit také on-line výrobci. Menší prodejny se budou moci zapojit dobrovolně, může jít například o kiosky, trafiky nebo bufety.
19 minut
Ministr Hladík hovořil o zálohování PET lahví
Obce, které mají více než tři sta obyvatel, kde žádné odběrové místo nevznikne, ho zřídí povinně operátor systému, který má pro správu zálohování obalů vzniknout. Operátora mají založit subjekty, které pokrývají minimálně osmdesát procent obalů podléhajících zálohovaní na trzích. Ministerstvo životního prostředí vybere operátora na základě výběrového řízení, bude ho autorizovat, a tedy i kontrolovat.
Hladík řekl, že cílem celého systému je vrátit do oběhu devadesát procent plastových lahví do pěti let od spuštění systému. Poznamenal, že dnes jen část recyklovaného materiálu z PET lahví slouží k výrobě nových lahví.
Zálohování by nemělo narušit systém třídění
Cílem ministerstva je dle Hladíka také podpořit cirkulární ekonomiku a splnit cíle vycházející z evropské legislativy. Ministerstvo předpokládá, že systém zálohování by ročně zvládl 1,8 miliardy PET lahví, což je asi 47 tisíc tun materiálu. Plechovek lze podle něj zálohovat osm set milionů kusů, což odpovídá patnácti tisícům tun.
Ministr řekl, že zavedení zálohování nebude stát občany nic navíc, kromě záloh, které dostanou zpět. Zákazníci budou s PET lahvemi a plechovkami zacházet podobně jako se sklem, obaly budou zálohované a bude možné je vracet v obchodech. Nebude nutné obaly nijak vymývat, nicméně se musí do sběrných míst vracet nezdeformované a včetně etikety tak, aby bylo možné naskenovat unikátní EAN kód.
Ze zálohovací povinnosti budou vyjmuty obaly od mléka, olejů, sirupů a alkoholických nápojů s obsahem alkoholu nad 15 procent, ze kterých nelze kvůli znečištění vyrobit nové.
Systém podle něj také nemá narušit stávající systém třídění odpadů, ale doplnit ho. Poznamenal, že výrobci již dnes platí recyklační poplatky. „To, co už dnes platí, budou platit novému operátorovi,“ doplnil.
Zálohování by podle Hladíka nemělo obce připravit o peníze z prodeje vytříděného materiálu. Dostanou podle něj „drobnou odměnu“ v podobě manipulačního poplatku. Zároveň by měly také dostat část nevrácených záloh, které by se měly rozdělovat v poměru patnáct procent pro obce a 85 procent pro operátora systému.
Dle opozice bude důležité, aby obce neprodělaly a lidé nepřestali třídit zbytek obalů. „Aby se nestalo i to, že se nám zhroutí systém, který máme naprosto skvělý, troufám si říci nejlepší v Evropě,“ podotkl poslanec za ANO a bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec.
„Města a obce i nadále musí zajistit třídění, ať už bude zálohování zavedeno, nebo ne. Takže my ten systém v podstatě budeme i nadále doplácet, nedostaneme za něj tolik peněz jako dosud,“ soudí místopředseda Svazu měst a obcí Pavel Drahovzal.
Legislativa má vzniknout letos
Samotná legislativa, která systém zálohování zavede, má podle Hladíka vzniknout letos. Na ni navážou prováděcí předpisy novely zákona o odpadech.
Podle analýzy, kterou si nechal vypracoval Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky, bude spuštění systému zálohování stát zhruba 5,2 miliardy korun a další 1,3 miliardy ročně bude stát provoz systému. Analýza uvedla, že hlavní tíhu vybudování a provozu systému na zálohování obalů ponesou obchody.
V Evropě zálohované lahve a plechovky využívá třináct zemí, od loňského roku i Slovensko, Lotyšsko a Malta.
