Ústavní soudci musí být hlavně experti s integritou, míní Kysela. Pestrý výběr není jednoduchý, říká Gerloch

20 minut
Události, komentáře: Prezident vybírá nové ústavní soudce
Zdroj: ČT24

Prezident Petr Pavel začal vybírat nové ústavní soudce. V pondělí odpoledne se sešel s někdejším předsedou Nejvyšší správní instance Josefem Baxou, potom s bývalou šéfkou profesní unie Danielou Zemanovou. Příští týden by mělo přibýt i třetí jméno, uvedl v Událostech, komentářích ústavní právník Jan Kysela, který vede Pavlův sedmičlenný konzultační panel. Hostem pořadu byl i ústavní právník Aleš Gerloch.

Baxa i Zemanová po schůzce s prezidentem Pavlem odmítli komentovat její výsledek. „On se rozmýšlí, a jak je známo, těch kandidátů je více,“ řekl po schůzce s prezidentem Baxa. „Byla jsem požádána a naprosto respektuji pana prezidenta, kterých chce od nominantů zachovávat mediální zdrženlivost,“ konstatovala Zemanová.

„V daný moment se nedá říci, že by těch lidí bylo příliš mnoho. Respektive že by jich bylo více. Dvě jsou tahle jména, nějaká další byla zvažována,“ poznamenal Kysela.

Na konci května skončí tři současní soudci Ústavního soudu, k jeho kompletnímu doplnění proto musí prezident najít tři kandidáty. „Ukázalo se, že není úplně jednoduché najít tu trojici v jednu chvíli. Zatím je potvrzená dvojice, v příštím týdnu by snad mělo přibýt třetí jméno,“ doplnil ústavní právník.

Soudce by mohly nominovat parlamentní komory, míní Gerloch

Aleš Gerloch upozornil, že proces doplnění Ústavního soudu zákon nijak neupravuje. „Každý prezident postupoval trošku odlišně. Někdy si vytvářel poradní týmy, pak od toho zase upustil. (…) Václav Havel připravil pro prezidenta (Václava) Klause seznam navržený institucemi, který ale byl využit jen omezeně,“ připomněl.

Otázkou je, zda by základní obrysy tohoto výběru neměl upravovat zákon o Ústavním soudu, řekl. Poukázal také na to, že je obtížné vybrat nominanty tak, aby měl Ústavní soud pestré složení. „Těžko pak někomu říct: Nemůžete jít na ústavního soudce, protože my už tady máme čtyři profesory a teď byste byl pátý. Radši vezmeme soudce nebo advokáta,“ přiblížil dilema.

Právě i z tohoto důvodu je podle něj možné při výběru uvažovat o „změnách zásadnější povahy“. Možný by byl například návrat k prvorepublikovému modelu, kdy byli soudci navrhováni z více zdrojů. „Prezident republiky by mohl jmenovat předsedu, místopředsedy a další dva soudce, pět by mohl vybírat Senát, pět sněmovna,“ nastínil.

„Každá instituce by měla jiný pohled a mohlo by to samo o sobě zabezpečit větší pestrost složení Ústavního soudu,“ uvedl Gerloch.

Kysela: Hlavní je odbornost a morální integrita

Poradní panel prezidenta Pavla se snaží najít „různé lidi“ podle různých kritérií, uvedl Kysela. Ústavní soud by se podle něj měl skládat nejen z těch, kteří se věnují ústavnímu právu, ale i z odborníků na další odvětví jako trestní, občanské nebo správní právo. Neměli by také všichni pocházet z jedné univerzity nebo katedry. Kysela též upozornil, že byla Ústavnímu soudu vytýkána podreprezentace žen.

Důležitá jsou podle něj i „světonázorová východiska“. „Bylo by dobré, aby to všichni nebyli vyhranění liberálové, vyhranění konzervativci, vyhranění socialisté,“ zdůraznil Kysela. Rozdíl mezi právníky podle něj spočívá i v jejich soudcovských filozofiích. „Jde o to, jestli kladete větší důraz na texty právních předpisů, jestli hledáte spíše v nepsaných principech, jestli jde o spravedlnost, individuální osudy, nebo o systémové hledisko,“ přiblížil.

Výběr kandidátů prezidentem je však jen část procesu doplnění senátu Ústavního soudu. Na nominantech se také musí shodnout Senát. Tento postup v minulosti podléhal kritice. Například podle Petra Pitharta prostřednictvím tohoto systému mizí přirozené soupeření mezi přirozenými pilíři moci. „Myslím, že se to do jisté míry může brát jako takové přátelské objetí Senátu. V podstatě se dohodne, kdo je přijatelný,“ uvažuje Gerloch. Podle něj je i tak jednohlasné rozhodnutí horní komory výjimečné.

Kysela na závěr zdůraznil, že ústavní soudci mají být v prvé řadě „vynikající právníci“ a „silné morální integrální osobnosti“. „Aby to nebylo tak, že si vymyslíme deskriptivní kategorie, jako je muž a žena. Mužů a žen máme hodně, ale z toho ještě neplyne, že mají být soudci Ústavního soudu,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 13 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...