Oběti znásilnění nebo domácího násilí se ve většině případů odškodnění od pachatelů nedočkají. Soudy totiž psychickým potížím obětí těchto činů nepřikládají velkou váhu. Pokud má však oběť po dlouhém procesu přiznané odškodnění, od pachatele ani tak většinou nic nepřijde, stačí, aby neměl peníze. Stát sice na tyto oběti, a hlavně jejich jménem, peníze vybírá, jenže ty jdou do státního rozpočtu. Reportáž pro pořad 168 hodin natáčel Jaroslav Hroch.
Dnes dvacetiletou Karolínu ve dvanácti letech zneužíval a znásilnil otec jejího kamaráda. „Domluvila jsem se s mamkou, že jedeme s nejlepším kamarádem na chatu, že budeme hrát hry na PlayStationu a tak, dětská klasika. Pak jsem se probudila se spermatem ve vlasech, tak jsem to zjistila nejdřív, a podle hořkosti v puse vždy, když jsem se probudila,“ popisuje.
Karolínu kamarádův otec před znásilněním nejdříve opil. „Nevím, jestli to dělal záměrně s tím, to jsem nikdy nezjistila. Pil se jak tvrdý alkohol, tak i pivo,“ vzpomíná Karolína. Znásilnění si podle svých slov pamatuje celé, protože ji akt probudil. „Ale říkala jsem, ať to nedělá, prostě jsem odporovala,“ dodává.
V šestnácti letech začala trpět depresemi, často nebyla schopna ani vstát z postele. „Mrzí mě to, že jsem nemohla ani dodělat školu. Teď se tam chci vrátit, abych měla maturitu, ale je to pro mě ztracený čas. Spoustu ztraceného času, který mi nikdo nevrátí,“ poznamenává Karolína. Až tehdy se rozhodla jít na policii, jak říká, chtěla uzavřít složku.
Odškodné nejspíš neuvidí
Soud muže poslal na pět let nepodmíněně za mříže. Poškozené má zaplatit 150 tisíc korun, peníze ale Karolína podle své advokátky nejspíš neuvidí. „Pachatel je nemajetný, navíc v tomto případě soud snížil požadovanou náhradu s ohledem na těžké majetkové poměry pachatele. V daném případě poškozená skutečně nic nedostane,“ komentuje situaci právní zástupkyně Karolíny Petra Carvanová.
V případě Karolíny soud sice peníze za újmu přiznal, ve většině případů se to ale neděje. Podle organizace ProFem, která se snaží zlepšit situaci v oblasti domácího a sexuálního násilí, odejde osmdesát procent takových obětí od soudu bez jakéhokoli nároku na peníze od násilníka.
„Odškodňování těchto obětí, spíš tedy neodškodňování, je systematický a strukturální problém,“ zdůrazňuje vedoucí právních služeb Petra Presserová z organizace ProFem. Nejedná se podle ní o záležitosti jednotlivých soudců nebo soudů, celé Česko prý v této oblasti nenaplňuje to, k čemu se zavázalo ve vztahu k ochraně obětí.
Soudy se drží spíš při zemi, říká advokát
„Dlouhodobě bojujeme za to, aby byly soudy vůči pachatelům tvrdší, aby náhrada škody měla pro pachatele alespoň částečně sankční charakter,“ reaguje advokát Vojtěch Veverka. Podle něj ale soudy tyto finance vnímají vyloženě jako odškodnění a drží se spíše při zemi.
To ilustruje i tři roky starý rozsudek z Hradce Králové. „Osahával na přirození svoji nezletilou dceru (…) a navedl ji, aby mu sáhla na penis a ochutnala jeho sperma,“ stojí v rozsudku z únoru 2020. Obhajoba holčičky v předškolním věku žádala po tamním krajském soudu sto tisíc korun. Nedostala nic. „V současné době není jediný důkaz pro to, že by jednání obžalovaného zanechalo na poškozené nějaké stopy. Dá se konstatovat, že nezletilá dokázala celou záležitost již vytěsnit,“ odůvodnil soud.
S tím ale nesouhlasí Karolína. „Je to nesmysl, protože dítě to v tu chvíli vnímá úplně jinak. Když bude dospívat, tak se ty vzpomínky vrátí, zažila jsem si to sama,“ doplňuje. Podle advokáta Veverky nemají soudy problém přiznávat řádově statisíce nebo miliony korun u těžkých zranění, naopak u psychických újem se pohybují částky v nižších desítkách tisíc korun.
Stát na oběti vybírá, velkou část peněz si ale nechá
Stát přitom na tyto oběti vybírá peníze jejich jménem, například od viníků dopravních nehod. Ti mohou využít takzvaného odklonu v trestním řízení, přiznat se a následně se vykoupit. „Součástí poučení obviněného je i informace o tom, že má možnost přispět na konto obětí trestných činů. Dál je tedy na obviněném, zda této možnosti využije, či nikoliv,“ vysvětluje Miroslav Linhart, vedoucí kriminální policie Kladno.
„Pachatel se tak domnívá, že přispívá přímo do nějakého speciálního fondu a z toho jsou hrazena právě ta odškodnění pro oběti. Jenže to, co pachatel v rámci odklonu přispívá, jde přímo do státního rozpočtu,“ míní Karolínina advokátka Carvanová. Podle advokáta Veverky zákon říká, že obviněný takovou možnost sice má, že může složit prostředky, ale na druhé straně není nikde stanoveno, že oběti ony finance skutečně dostanou.
Jen loni takto do státní kasy přiteklo osmdesát milionů korun, zranitelným obětem ale ministerstvo vyplatilo jen 22 milionů korun. Zbytek si stát nechal, prý ale jen proto, že se o peníze nehlásí tolik obětí. „Záleží to na páchání trestné činnosti, respektive na počtu odklonů a samozřejmě na druhé straně na počtu žádostí, které si žádají poškození. Počet poškozených tak nedosahuje toho, kolik se vybere,“ vysvětluje náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav (ODS).
Muž, který před lety znásilnil malou Karolínu, je dnes ve vězení. Peněz, které jí má v rámci trestu zaplatit, se ale poškozená nejspíš nikdy nedočká. Stát by jí je mohl vyplatit a poté je vymáhat po pachateli, to ale nedělá.
Karolíně by finance navíc pomohly, použila by je na léčení. „Mám celkový odpor vůči lidem. Vím, že je každý člověk jiný, že nemůžu soudit všechny stejně, ale ve mně to zanechalo to, že nemůžu důvěřovat ani svým blízkým a jako bonus mě ještě znevýhodňuje stát, což mi sváže ruce a nemůžu vůbec nic. Jenom chodit do práce a dělat, že všechno zvládám,“ dodává Karolína.
