Současný a bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) a Lubomír Zaorálek (ČSSD) se ve středečních Událostech, komentářích poměrně rozešli v hodnocení pokračující ruské invaze na Ukrajinu. Zatímco Lipavský zdůraznil, že je důležité Kyjevu dál dodávat zbraně, Zaorálek je toho názoru, že by se mělo dělat více na diplomatickém poli. Připomněl, že jednání o míru v případě války ve Vietnamu trvala několik let.
„Válka trvá, představy o tom, že bude trvat tři dny, měsíc, půl roku, se nenaplňují. Naopak zažíváme fázi, kdy Rusko znovu útočí. Na druhou stranu Ukrajina dostává stále sofistikovanější zbraňové systémy – ať už protiletecké, nebo nedávno oznámené tanky. Je na nás, na Západu, abychom v této podpoře vytrvali,“ zmínil v úvodu debaty současný ministr zahraničí Lipavský.
Upozornil, že rusko-ukrajinská válka nemá lineární vývoj, a nedá se tak z konkrétního momentu usuzovat, jak dopadne. Situace podle něj není jednoduchá, zvraty mohou přijít z obou stran. „Nesmíme rezignovat na hledání řešení toho konfliktu. Ukrajina přišla s desetibodovým mírovým plánem, o nějž bychom se měli dokázat v našich úvahách opřít,“ má jasno Lipavský. Konkrétně zmínil například zabezpečení ukrajinských jaderných elektráren.
„Dlouho jsme mluvili o vítězství, to se skloňuje všude,“ připomněl bývalý šéf české diplomacie Zaorálek. Jedním dechem ale dodal, že někteří experti včetně vysoce postavených generálů nyní upozorňují na to, že představa, že Ukrajinci mohou vyhnat Rusy ze svého území, může být nereálná. „Problém je v tom, že se vsadilo na vítězství, které nikdy nebylo přesně definované a které dnes ani neumíme definovat,“ míní Lipavského předchůdce.
Osobně prý nerozumí tomu, proč se nyní tolik mluví o přistoupení Ukrajiny k Evropské unii, považuje to za absurdní. Podle Zaorálka je třeba postupovat od eskalace k deeskalaci, následně k příměří, míru a k vytvoření „určité důvěry“. „Pak můžeme mluvit o rekonstrukci, potom o reformě a někde na konci o integraci Ukrajiny. Všechny ty fáze, které jsem popsal, jsou náročné na přípravu i zvládnutí,“ má jasno exministr.
Pomocná ruka pro Ukrajinu
Podle Lipavského Ukrajinci bojují „na život a na smrt“ i za to, aby jejich země zůstala suverénní a mohla rozhodovat o svém osudu. „Zvolili si, že chtějí být součástí západního společenství, a je naprosto v pořádku, že jim podáváme pomocnou ruku. Že říkáme: pojďme na tom spolupracovat, toto je vaše budoucnost,“ reagoval úřadující ministr zahraničí. Zdůraznil, že pokud Rusko necháme, aby v zemích ve svém okolí měnilo hranice silou, tak se to podle něj může stát dalším zemím ve střední Evropě.
„A to je existenciální ohrožení Česka, je v našem bytostném zájmu, abychom pokračovali v této politice. Vítězství Ukrajiny znamená, že se dokáže ubránit a ubrání svou územní celistvost a suverenitu. To není nic zvláštního, naopak to poukazuje na míru ruské agresivity a arogance,“ uvedl Lipavský.
Věří, že i díky západní pomoci se podaří vytvořit takovou situaci, v níž Rusko pochopí, že jeho „barbarská agresivní politika nemá šanci uspět“. Přiznal ale, že OSN je zablokováno, protože Rusko má právo veta v Radě bezpečnosti.
„Chceme válku, která bude dlouhá 60, 70 let? V tuto chvíli je zřejmé, že nejsme schopni jako Evropa dodat tanky, které slibujeme, včas. Je vidět, že naše schopnost dodávat (Ukrajině) zbraně dostatečně rychle, není velká. To bychom si měli přiznat,“ je skeptický Zaorálek. Zamýšlí se nad tím, zda dodávky zbraní mají být tou jedinou „kartou“, kterou Západ hraje. Diplomatické snahy považuje za velice omezené, navíc připomněl, že například při válce ve Vietnamu trvala jednání o míru několik let.
