Nejvyšší soud bude řešit druhou větev korupční kauzy kolem Ratha

Druhou větev korupční kauzy Davida Ratha bude řešit Nejvyšší soud. S rozsudkem Vrchního soudu nesouhlasí státní zástupce, ani tři další odsouzení včetně firmy Metrostav. České televizi to sdělil mluvčí Krajského soudu v Praze Jiří Wažik. Lhůta pro dovolání ale ještě běží, proto mohou přibýt další. Pravomocně poslal soud bývalého hejtmana do vězení v červnu. V kauze, kde jde o manipulace se zakázkami ve Středočeském kraji, soudy pravomocně odsoudily také manžele Kottovy, firmu Metrostav nebo její dceřinou společnost Metrostav Infrastructure.

Dovolání podal Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž a firma Metrostav. Kromě nich ale i odsouzený bývalý ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek a bývalý manažer zdravotnické společnosti Puro-klima Martin Jireš. Podle mluvčího Wažika je ale možné, že další ještě přibydou. „Stále totiž běží lhůta pro dovolání,“ řekl mluvčí Wažik.

Opravným prostředkem napadají rozhodnutí Vrchního soudu v Praze z konce června minulého roku. Tehdy soud zpřísnil Rathovi trest o rok na celkových osm let. Tresty potvrdil také všem dalším spoluobžalovaným, a to včetně například společnosti Metrostav a její dceřiné společnosti Metrostav Infrastructure, kterým soud potvrdil tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách.

Rath nastoupil do vězení už na začátku ledna. Odsedět si musí jen několik měsíců. Odpykával si už totiž jiný nepodmíněný trest, z toho ho ale soud podmíněně propustil loni v lednu.

Metrostav se brání hlavně kvůli ztrátě zakázek

Právě Metrostav Infrastructure podala dovolání už v srpnu. V té době ještě ale ani nebyl vyhotovený rozsudek, Nejvyšší soud tak o věci rozhodovat nemohl. Metrostav se i se svou dceřinou společností snaží především zabránit tříletému trestu zákazu účasti na veřejných zakázkách kvůli třicetimiliardové škodě, která jim podle advokátů firmy vznikne.

Kvůli tomu podala společnost nejen ústavní stížnost, ale dokonce odboráři Metrostavu požádali prezidenta Miloše Zemana, aby firmě trest odpustil. Informoval o tom server Seznam Zprávy. Na žádosti určené prezidentovi Zemanovi se měl podílet nejen tehdy prezidentský kandidát a šéf odborářů Josef Středula, ale taky bývalá ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prezident ale ještě nerozhodl. V žádosti se odvolávají hlavně na to, že budou muset propouštět zaměstnance kvůli ztrátě zakázek.

Stížnost odmítl Ústavní soud v říjnu, protože podle něj firma nevyčerpala všechny opravné prostředky. Ze zákona musí totiž nejprve dojít k rozhodnutí o dovolání.

Úplatky a manipulace se zakázkami

Kromě bývalého hejtmana Davida Ratha se kauza týká i bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Kottové a jejího manžela Petra Kotta. Podle rozsudku všichni tři na přelomu let 2011 a 2012 domlouvali úplatky a manipulovali veřejné zakázky ve Středočeském kraji za stovky milionů korun.

Všichni tři dostali osmiletý trest odnětí svobody a milionové peněžité tresty. Kromě toho jim odvolací soud udělil i trest zákazu činnosti.

Obžalobě čelilo ještě šest lidí včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu Pavla Piláta. Odvolací soud je všechny uznal vinnými, některým snížil uložené peněžité tresty či zákazy činnosti. Do vězení soud poslal Lucii Novanskou a Pavla Drážďanského, zbylé obžalované potrestal soud podmínkami. Peněžité tresty v souhrnu přesahují u obviněných lidí 49 milionů korun, u firem šestnáct milionů korun. Zákaz účasti na veřejných soutěžích na tři roky má stejně jako Metrostav také firma Jipe, na dva roky pak společnost Hospimed a Puro Klima.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Soud uložil podnikateli Sisákovi v kauze Via Chem Group osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil soud podnikateli Petru Sisákovi osm let vězení. Nepodmíněné tresty dal i dalším obžalovaným. Obžalováno bylo také pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 3 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 6 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 7 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 7 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 8 hhodinami

Soudce Kafka zamířil do vazby

Okresní soud v Ostravě ve čtvrtek poslal do vazby soudce brněnského krajského soudu Romana Kafku. Obával se, že by mohl ovlivňovat svědky či uprchnout. Jednání trvalo přibližně tři a půl hodiny. Muže Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezírá z podvodu. Seznam Zprávy dříve informovaly, že Kafka je v tuzemsku od středečního odpoledne.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Pokuta za jízdu načerno by mohla stoupnout až na dva a půl tisíce

Černým pasažérům může hrozit pokuta až ve výši dva a půl tisíce korun. Její novou maximální výši umožňuje novela zákona o silničním provozu, kterou schválil ve středu senát. Nyní čeká na podpis prezidenta. Podle mluvčího resortu dopravy Františka Jemelky by nový strop přirážky mohly dopravní podniky zohlednit od července. Sdružení dopravních podniků (SDP) změny vítá, velká města v Česku podle něj o zvýšení horního limitu pokuty uvažují.
před 15 hhodinami
Načítání...