Voliči apel kandidátů vyslyšeli, k volbám jich přišlo nejvíce od zavedení přímé volby prezidenta

Prezidentští kandidáti po prvním kole apelovali na své voliče, aby k urnám dorazili i v tom druhém. Petr Pavel a Andrej Babiš (ANO) do něj postoupili s relativně vyrovnaným výsledkem, rozdíl mezi nimi činil necelých 23 tisíc hlasů. Ve druhém kole nakonec Petr Pavel zvítězil s rozdílem téměř milionu hlasů.

Před čtrnácti dny byly výsledky postupujících kandidátů velmi těsné, oba získali důvěru téměř dvou milionů voličů. Vítězství v prvním kole nakonec slavil Petr Pavel, ale do čela se dostal až v samotném závěru sčítání.

V případě Andreje Babiše analytici spekulovali, zda v prvním kole nenarazil na svůj limit. Petr Pavel se ve světle pět let staré volby mohl obávat, jestli voliči přijdou i v druhém kole, a zejména jestli jej podpoří příznivci neúspěšných kandidátů.

Apel na občany byl úspěšný. Volební účast v druhém kole ještě vzrostla a lehce překročila hranici sedmdesáti procent. To je více než ve všech kolech přímé prezidentské volby od jejího zavedení. Podobně vysokou volební účast jsme v Česku zaznamenali naposledy v roce 1998 ve volbách do Poslanecké sněmovny.

V úvodním kole prvních přímých prezidentských voleb účast dosáhla 61 procent. V druhém kole, v němž se utkali Miloš Zeman a Karel Schwarzenberg, dokonce klesla těsně pod šedesát procent. Současně to byla také první zkušenost českých voličů s přímou volbou hlavy státu.

Před pěti lety byla účast v prvním kole podobná jako v roce 2013, v druhém kole vzrostla na 66,6 procenta. Volební duel mezi Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem mobilizoval část voličů, zejména příznivce obhajující hlavy státu. Neúspěšní kandidáti, kteří vyjádřili podporu Jiřímu Drahošovi, své voliče nedokázali přesvědčit, aby k urnám přišli i ve druhém kole.

Letos je však situace odlišná. Už první kolo volby ukázalo na vysokou odhodlanost voličů rozhodovat o příštím prezidentovi. A pokračování volby mezi dvěma nejúspěšnějšími to ještě potvrdilo.

Volební účast rostla v okresech Andreje Babiše

Voliči přišli k volebním urnám ve vyšším počtu než před dvěma týdny ve všech okresech. Nejvyšší nárůst registrovaly volební komise v okresech Chomutov, Most, Sokolov, Karviná, Teplice nebo Tachov. V Chomutově činí rozdíl 3,73 procentního bodu, v Tachově 3,37 procentního bodu. Průměrný nárůst činí ve jmenovaných okresech 3,56 procentního bodu.

Všech těchto šest okresů také patří mezi desítku těch, kde získal nejvyšší počet hlasů Andrej Babiš. Předsedovi ANO však zvýšení volební účasti o 3,5 procentního bodu příliš nepomohlo. Voličů v těchto regionech sice přišlo k urnám více než v prvním kole, v porovnání s celorepublikovou účastí ale tamní čísla zůstávají nízká – většinou se účast vyhoupla zpod šedesáti procent lehce nad šedesát.

Naopak nejméně narostla volební účast v okresech, kde už v prvním kole byla velmi vysoká. Například v Pelhřimově už v prvním kole hlasovalo 73 procent oprávněných voličů, v druhém účast vzrostla k 74 procentům. Příliš se účast nezvýšila ani v Benešově, kde v druhém kole přišlo k urnám o sedm desetin procentního bodu více voličů. Stejně jako v prvním kole zde Petr Pavel uspěl.

Z hlediska vlivu na výsledek voleb je důležitý nárůst voličské podpory v Praze. K volebním urnám přišlo 73 procent voličů, tedy o 2,2 procentního bodu více než v kole prvním. V metropoli hlas odevzdalo 661 tisíc lidí a více než tři čtvrtiny vyjádřily podporu Petru Pavlovi.

Samostatnou kapitolou je volební účast v zahraničí. Ta se zvýšila ze 71,1 na 80,2 procenta. Nárůst je absolutně nejvyšší a svědčí o odhodlání českých krajanů zúčastnit se voleb, i když kvůli tomu musí cestovat velké vzdálenosti na české zastupitelské úřady. Do voličských seznamů se zapsalo přes osmadvacet tisíc voličů a svůj hlas jich odevzdalo téměř třiadvacet tisíc.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Transformační plán Volkswagenu nemá na Škodu Auto přímý dopad, uvádí česká firma

Nový transformační plán koncernu Volkswagen (VW) nemá žádný přímý dopad na aktivity Škoda Auto, uvedl mluvčí mladoboleslavské automobilky za výrobu a personalistiku Martin Vejdělek. Firma tak zopakovala své stanovisko z července, kdy uvedla, že se jí restrukturalizační plán koncernu přímo netýká.
16:54Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
14:08Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 7 hhodinami

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 8 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 12 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.