Bývá pravidlem, že český, respektive československý prezident je vyobrazen nejen na oficiálních portrétech, ale i na poštovní známce. Je to český unikát, prezidenti na známkách, na rozdíl od panovníků, nebývají. Pošta známky s českými prezidenty vydává od roku 1920, kdy vyšla první s portrétem Tomáše Garrigua Masaryka. O „prezidentských“ známkách hovořili v pátečních Událostech, komentářích grafička Klára Melichová a kurátor dokumentace známkové tvorby Poštovního Muzea Pavel Kovařík.
Prezidenti na známkách jsou českou raritou. Rozcuchaný Havel ve svetru ale neprošel
10 minut
Prezidenti na známkách
Prvních deset milionů kusů známek s nynějším prezidentem Milošem Zemanem vytiskla Česká pošta měsíc po jeho inauguraci v roce 2013. Autorem portrétu byl rytec Miloš Ondráček, který o deset let dříve vyrýval i obraz Václava Klause. Uspěl tenkrát ale až na druhý pokus, k prvnímu měl prezident výhrady.
„Neumím si představit, že by taková věc měla být vydána, aniž by byla autorizována prezidentem. Hodně záleží na tom, která část té známky je problematická, jestli je to samotná rytina, k tomu můžou mít samozřejmě své výhrady například tiskaři, nebo jestli jde o návrh samotný. Záleží na obrovském množství věcí,“ upozorňuje Pavel Kovařík.
„Úkolem portrétu je vyjádřit pozitivní věci,“ říkal autor známky Václava Klause Oldřich Kulhánek. „Je to zdařile vyvedený portrét, nebyla to tedy jenom práce mého otce, ale také práce rytce Miloše Ondráčka. Jejich spolupráce byla velmi oboustranně příjemná. Myslím, že si velmi rozuměli,“ zhodnotila Kulhánkova dcera, grafička Klára Melichová. Vytvořit takový portrét je podle ní do jisté míry čest, ale i prestiž.
Rozcuchaný Havel ve svetru neprošel
Známka Václava Havla vznikala také složitěji. V revoluční atmosféře konce prosince 1989 vytvořil jeho portrét Josef Herčík. Havel na ní měl být zpodobněn tak, jak ho lidé znali z revolučních dnů ve svetru a s rozcuchanými vlasy. Prezidentovi se Herčíkovo zpracování líbilo, ale pak zasáhla hradní kancelář a bylo vybráno konzervativnější provedení Miloše Ondráčka. Předlohou mu byl výtvarný návrh od Oldřicha Kulhánka.
„Je pravda, že ta známka byla prezidentu Havlovi představena nebo nabídnuta velmi nestandardně, ale na druhou stranu, co bylo v prosinci 1989 a lednu 90' standardního v těchto věcech?“ podotknul Kovařík. Známek s Václavem Klausem pošta vydala dohromady 94 milionů, s Václavem Havlem 260 milionů.
Hácha známku neměl
Svoji známku neměl jen Emil Hácha, který funkci vykonával především během protektorátní éry. Známka s jeho podobou byla vydána teprve před pěti lety. „Představení té známky bylo 30. listopadu 2018, osmdesát let od doby, kdy se Emil Hácha dostal do úřadu. Je důležité zmínit místo Háchova rodiště, což jsou Trhové Sviny, kde je jeho paměťová stopa velmi odlišná od toho, jak prezidenta Háchu vnímá zbytek této země. Má v tomto městečku vlastní paměťovou desku, je tam i jeho busta ve veřejném prostoru,“ řekl Kovařík.
Za komunismu byla tvorba prezidentských známek pod drobnohledem. Několikrát se musel měnit například portrét Gustáva Husáka. Husák tehdy nosil velmi silné brýle a známka vypadala nepřirozeně.
„Nejde o to, abychom dokumentovali život prezidentů, ale abychom vytvářeli symbol úřadu a toho, jakým způsobem je tento úřad vykonáván. V této souvislosti mě napadá například poštovní známka z roku 1954, je na ní Klement Gottwald v takové rozšafné, agitační póze. A tvář, která je tam vyobrazená, to je takový odhodlaný, ostřílený politik. Ale když se podíváme na Gottwaldovu tvář z tohoto období, je až dětská, řekl bych,“ uzavřel Kovařík.
