Výjimka z emisních limitů pro elektrárnu ve Chvaleticích neplatí, rozhodl soud

Udělená výjimka z emisních limitů pro oxidy dusíku a rtuť pro Elektrárnu Chvaletice neplatí. Krajský soud v Ostravě totiž zrušil rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které výjimku na šest let udělilo. České televizi informaci potvrdila mluvčí soudu Vilemína Hana Ondrušová. Pardubický kraj aktuálně přezkoumává, zda elektrárna splňuje dodržování emisních limitů. Pokud by se ukázalo, že ne, musela by snížit výrobu. Jinak by čelila vysokým sankcím.

Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě přikázala, aby ministerstvo výjimku posoudilo znovu. „Rozhodnutí ministerstva životního prostředí se zrušuje,“ zní v rozsudku.

Výjimku pro oxidy dusíku a rtuť potvrdilo ministerstvo životního prostředí elektrárně ve Chvaleticích loni v listopadu. Elektrárna o ni usilovala už od roku 2019, třikrát ji od krajských úřadů v Pardubicích a Olomouci získala, ministerstvo ji ale dvakrát zrušilo. Nakonec ji přiznalo. S tím ale nesouhlasí justice. Podle soudů by byla přijatelnější výjimka na maximálně dva roky.

Ekologové výjimku odsuzují

Proti výjimce se bránilo i několik ekologických spolků, například organizace Greenpeace. Žalobu ke správnímu soudu nakonec podaly Hnutí DUHA nebo Frank Bold Society. Obávají se, že elektrárna emise snižovat nebude.

„Elektrárna měla posledních pět let na to, aby dosáhla emisních limitů. Platí od roku 2017 a začaly být účinné až v srpnu minulého roku. Pro všechny elektrárny tak byly čtyři roky na to, aby se mohly adaptovat na všechny podmínky. Naprostá většina velkých spalovacích zařízení v ČR to zvládla nebo dostala menší výjimku,“ uvedl dříve energetický expert z Hnutí DUHA Jiří Koželouh.

Podle elektrárny nedošlo k žádnému pochybení. Stěžuje si především na byrokracii procesu. „Kvůli energetické krizi a nedostatku elektřiny v celé Evropě jede Elektrárna Chvaletice skoro pořád naplno,“ uvedl už dříve mluvčí elektrárny Petr Dušek. Dodal, že elektrárna už čtyři roky čeká na tutéž výjimku, kterou všechny velké elektrárny a teplárny dávno dostaly.

V případu rozhodoval i Ústavní soud

Když ekologové podali žalobu, přiznal jí Krajský soud v Ostravě letos v červnu odkladný účinek. Kvůli tomu musela elektrárna dodržovat emisní limity ještě dříve, než soud rozhodl. Jak pro ČTK uvedla Laura Otýpková z organizace Frank Bold Society, soud tvrdí, že nepřiznáním odkladného účinku by hrozila závažná újma na životním prostředí, protože by chvaletická elektrárna mohla vypouštět rtuť i oxid dusíku v množství, které není v souladu se stanovenými emisními limity.

Proti tomu se elektrárna bránila ústavní stížností. Argumentovala především miliardovými škodami, které jí vzniknou, protože bude muset svůj provoz odstavit. Ústavní soud ale její stížnost odmítl.

Dodržování emisních limitů teď zkoumá pardubický krajský úřad

Protože výjimka stále neplatí, řeší nyní úředníci Pardubického kraje, jak elektrárna dodržuje emisní limity. Zjišťují, kolik rtuti a oxidu dusíku do ovzduší vypouští. Řízení může trvat i několik měsíců.

„V tuto chvíli budeme posuzovat, zda Elektrárna Chvaletice splňuje stanovené limity v případě oxidu dusíku a rtuti. Toto řízení bude zakončeno rozhodnutím krajského úřadu, ke kterému se samozřejmě elektrárna může odvolat k ministerstvu životního prostředí,“ řekl dříve pro Českou televizi mluvčí krajského úřadu Dominik Barták.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Na Pražském hradě se v sobotu otevřou běžně nepřístupné prostory

Veřejnosti se v sobotu mezi devátou a osmnáctou hodinou otevřou jindy nepřístupná místa Pražského hradu. Lidé se budou moci podívat třeba do Španělského sálu, který vznikl v době Rudolfa II. a v současnosti slouží pro zvláštní příležitosti. Jeden z největších hradních komplexů světa se připravuje na tisíce návštěvníků, kteří mohou prostory navštívit zdarma. Podobnou příležitost mají dvakrát do roka.
před 32 mminutami

Soud uložil Sisákovi v kauze Via Chem nepravomocně osm let vězení

V kauze údajně zmanipulované insolvence Via Chem Group uložil v pátek středočeský krajský soud podnikateli Petru Sisákovi osmileté vězení a peněžitý trest šestnáct milionů korun. Za mříže poslal i Sisákova právníka Iva Halu či pražského advokáta Jana Pacovského. Rozhodnutí není pravomocné, všichni vinu odmítají. V případu čelí obžalobě dohromady patnáct lidí a pět firem.
11:45Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Spojenci slíbili poslat Ukrajině novou vojenskou pomoc

Spojenci na pátečním zasedání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny (UDCG) slíbili Kyjevu novou vojenskou pomoc v hodnotě přes 21 miliard eur (527 miliard korun). Po setkání zástupců vlád pěti desítek zemí to řekl britský ministr obrany John Healey. Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) uvedla, že Praha je připravena dodávat další velkorážovou munici.
před 6 hhodinami

Segregace ve školách trvá. Odpovědnost mají obce, potřebují ale podporu státu

V Česku stále trvá vyčleňování romských dětí ve školství. Nadále existuje víc než 130 segregovaných škol, z toho v 78 z nich romské děti tvoří víc než polovinu žactva, vyplývá podle studie PAQ Research z odhadů ministerstva školství. Segregované školy se nacházejí ve většině krajů a situace se v poslední dekádě výrazně nemění.
před 10 hhodinami

Zájem měst o dotaci na ekologickou MHD překonal nabízenou částku

O dotaci ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) na nákup ekologických autobusů nebo tramvají za první týden výzvy požádalo už devatenáct dopravních podniků. Jak SFŽP uvedl pro Českou televizi, objem žádostí už přesáhl osm miliard korun. To je o asi miliardu více než vyčleněná částka. Podle oslovených dopravních podniků dotace pomohou nejen s nákupem elektrobusů a tramvají, ale také s rozšířením trolejbusové dopravy.
před 13 hhodinami

Předpověděl nacistickou okupaci. Zapomenutý příběh Antonína Hrona

Četli vojenské časopisy, tajně poslouchali hovory dělníků v podzemce, ale i špehovali a opíjeli německé vojáky – to byly jen některé z činností československého vojenského atašé Antonína Hrona a jeho spolupracovníků v Berlíně před vypuknutím druhé světové války. Získávali netradičními způsoby zprávy o formující se německé armádě, přestože jim za to hrozil okamžitý trest smrti. Díky získaným informacím v předvečer německé okupace 14. března 1939 také Hron varoval pražské zpravodajce, že do Československa vpadnou nacisté. Zemřel před 80 lety a historici nyní pátrají po jeho příbuzných.
před 13 hhodinami

„Zlobíš, jednu ti vrazím.“ Česko stále neuzákonilo zákaz fyzických trestů na dětech

Facky, tahání za vlasy, bití, použití vařečky nebo pásku. V některých rodinách stále děti vědí, co jsou to tělesné tresty. Řada rodičů je považuje v rámci výchovy za normální. Spolu se Slovenskem patří Česká republika ke dvěma posledním zemím v Evropě, které nepřijatelnost tělesných trestů nemají uzákoněnou. Vláda už loni přijala deklaraci, která označuje fyzické trestání dětí za nepřijatelné, pro rodiče z ní ale neplynou žádné sankce. Novela občanského zákoníku, která takový zákaz fyzických trestů řeší, je nyní ve třetím čtení ve sněmovně a čeká na schválení.
před 14 hhodinami

Nepozornost chodců mnohdy končí střetem s tramvají

Devatenáct chodců skončilo za první tři měsíce letošního roku pod koly pražských tramvají, o čtvrtinu méně než loni. Na rozdíl od loňska při tom zatím nikdo nezemřel. Téměř polovina srážek se stala na vyznačených přechodech. Příčinou je často nepozornost i to, že si chodci mylně myslí, že mají před tramvají absolutní přednost. Roli podle dopravního podniku hrají i mobily a sluchátka chodců. Přibývá ale také zraněných ve vozech. Ze statistik vyplývá, že častěji pod koly tramvají končí muži. A přibylo také sražených dětí.
před 15 hhodinami
Načítání...