Bývalý středočeský hejtman David Rath se již brzy vrátí do vězení. O termínu v nejbližších dnech rozhodne Krajský soud v Praze, který má po půl roce k dispozici pravomocný rozsudek v druhé větvi korupční kauzy kolem bývalého politika. České televizi to sdělil mluvčí soudu Jiří Wažik. Rath si už odpykával jiný nepodmíněný trest, do vězení se tak vrátí už jen na pár měsíců. V kauze, kde jde o manipulace zakázek ve Středočeském kraji, soudy pravomocně odsoudily také manžele Kottovy, firmu Metrostav nebo její dceřinou společnost Metrostav Infrastructure.
Exhejtman Rath se vrátí do vězení, soud v nejbližších dnech rozhodne kdy
„Krajský soud v Praze nyní může začít činit rozhodování ve vykonávacím řízení. Tedy včetně nařízení výkonu trestů jednotlivým odsouzeným,“ potvrdil mluvčí Wažik. Podle získaných informací by k nástupu do vězení mohlo dojít na konci roku. Záleží, jakou lhůtu ale nakonec soud určí. Obvykle se podle Wažika stanovuje lhůta 14 dní pro nástup do výkonu trestu.
Rathovi odvolací pražský vrchní soud v červnu zpřísnil trest o rok na celkových osm let. Tresty potvrdil také všem dalším spoluobžalovaným, a to včetně například společnosti Metrostav a její dceřiné společnosti Metrostav Infrastructure, kterým soud uložil tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách.
Metrostav Infrastucture se brání proti zákazu účastnit se zakázek
Firma Metrostav Infrastructure už se dovolala k Nejvyššímu soudu v srpnu. Ten ale ještě nerozhodl. Společnost podala také ústavní stížnost, tu v říjnu Ústavní soud odmítl, protože podle něj firma nevyčerpala všechny opravné prostředky. Ze zákona musí totiž nejprve dojít k rozhodnutí o dovolání. Společnost Metrostav Infrastructure podala stížnost proto, že se podle ní Nejvyšší soud dopouští průtahů v řízení. Ten čekal na vyhotovení rozsudku právě pražským vrchním soudem.
Dovolání zatím Nejvyšší soud vyřídil takzvaně „jinak“. České televizi informaci sdělil poradce soudu pro otázky zákona o svobodném přístupu k informacím Václav Vlček. Tento způsob vyřízení podle mluvčího Nejvyššího soudu Petra Tomíčka nejčastěji znamená, že se věc vrací k prvoinstančnímu soudu, aby doplnil nějaké náležitosti. „Nejvyšší soud ani neměl k dispozici příslušný procesní spis, který je vždy nezbytný pro dovolací řízení,“ uvedl Vlček.
Firma především usiluje o co nejrychlejší odklad tříletého zákazu účasti na veřejných zakázkách. „Průtahy je třeba již nyní považovat za značné, a to nikoliv primárně pro samotnou aktuální délku takových průtahů, ale zejména vzhledem k jejich nedůvodnosti a významným dopadům do činnosti a podnikání stěžovatelky,“ uvádí Ústavní soud v usnesení důvod, proč Metrostav Infrastructure podal ústavní stížnost.
Manipulace se zakázkami
Kromě bývalého hejtmana Davida Ratha se kauza týká i bývalé ředitelky kladenské nemocnice Kateřiny Kottové a jejího manžela Petra Kotta. Podle rozsudku měli všichni tři na přelomu let 2011 a 2012 domlouvat úplatky a manipulovat veřejné zakázky ve Středočeském kraji za stovky milionů korun.
Vrchní soud v Praze Rathovi letos v červnu prodloužil trest o další rok na celkových osm let. Zároveň mu soud snížil peněžitý trest na třináct milionů korun. „Vzali jsme v potaz majetkové poměry obžalovaných,“ prohlásil dříve předseda odvolacího senátu Alexander Károlyi.
Manželům Kottovým soud tresty také prodloužil na osm let vězení. Zaplatit musí po patnácti milionech korun. Všem třem pak zachoval trest zákazu činnosti, a to na osm let.
Obžalobě čelilo ještě šest lidí včetně bývalého generálního ředitele Metrostavu Pavla Piláta. Odvolací soud je všechny uznal vinnými, některým snížil uložené peněžité tresty či zákazy činnosti. Do vězení soud poslal Lucii Novanskou a Pavla Drážďanského, zbylé obžalované potrestal soud podmínkami. Peněžité tresty v souhrnu přesahují u obviněných lidí 49 milionů korun, u firem šestnáct milionů korun. Zákaz účasti na veřejných soutěžích na tři roky má stejně jako Metrostav také firma Jipe, na dva roky pak společnost Hospimed a Puro Klima.
Dvě firmy, které v korupční kauze také čelily obžalobě, odvolací pražský vrchní soud vyčlenil k samostatnému projednávání. Jednalo se o firmy Aveza a Tenton. „Řízení bylo zastaveno, protože tyto společnosti byly zrušeny,“ sdělila ČT mluvčí Vrchního soudu v Praze Kateřina Kolářová. K zastavení došlo podle databáze Infosoud 18. srpna.
