Stanjura chce snížit schodek rozpočtu o 70 miliard. Schillerová plán kritizovala

61 minut
Otázky Václava Moravce: Zbyněk Stanjura, Alena Schillerová a Eva Zamrazilová o české ekonomice
Zdroj: ČT24

Soubor zákonů, které by pomohly snížit schodek státního rozpočtu zhruba o sedmdesát miliard korun, chce ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) předložit do května příštího roku. V Otázkách Václava Moravce uvedl, že na základě návrhů Národní ekonomické rady vlády uvažuje o zrušení některých daňových výjimek. Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) si myslí, že je plán příliš ambiciózní a kabinet by měl nyní zvýšit spotřební daň na alkohol nebo tabák. Viceguvernérka centrální banky Eva Zamrazilová vyzvala k tomu, aby měl kabinet i vzhledem k vysoké inflaci ambice snižovat schodek mnohem víc a „nezadrhávat se na jednotlivých miliardách.“

Na začátku listopadu navrhla Národní ekonomická rada vlády osmadvacet bodů, díky kterým by mohla vláda Petra Fialy (ODS) snížit strukturální schodek rozpočtu. Podle Stanjury jsou všechny představené body k diskuzi a během příštího roku chce díky zavedení některých opatření v příštím roce schodek snížit.

„Můj cíl je, abychom v prvním pololetí přišli s takovou legislativní změnou, abychom mohli v jednom roce snížit strukturální saldo o sedmdesát miliard,“ řekl s tím, že chce soubor opatření po širší debatě představit v květnu příštího roku. 

Jejich zavedení by mělo umožnit snížení strukturálního schodku od roku 2024 o jedno procento HDP. Přesnější představu o plánech kabinetu ale nepředstavil, jako jednu z pravděpodobných možností zmínil třeba zrušení části daňových výjimek. 

34 minut
Otázky Václava Moravce, 2. část: Diskuze Zbyňka Stanjury, Aleny Schillerové a Evy Zamrazilové
Zdroj: ČT24

K návrhům NERV na snížení výdajů a zvýšení příjmů rozpočtu Stanjura řekl, že mají z ekonomického hlediska smysl, vláda ale podle něj musí zohledňovat i investiční aktivitu státu a udržení sociálního smíru, což debatu komplikuje. „Jsou dvě cesty. Zvyšování daní nebo snižování výdajů, či kombinace obou přístupů, k čemuž se kloním. Obojí je složité a bude bolestné a těžko budeme hledat většinu,“ předjímá Stanjura. 

Podle exministryně Aleny Schillerové (ANO) vláda přichází s řešením deficitu rozpočtu pozdě a vidinu snížení schodku o sedmdesát miliard označuje za ambiciozní. „Podstatné je, jaká opatření na příjmové i výdajové straně to budou,“ dodala s tím, že sama navrhuje zvýšení spotřební daně na tabák, alkohol nebo hazard. Ministra rovněž vyzvala k většímu zdanění globálních digitálních firem. 

obrázek
Zdroj: ČT24

Stanjura: Inflace bude ještě stoupat

Nejvýznamnějším ekonomickým tématem je podle ministra Stanjury nyní vysoká míra inflace. Domnívá se totiž, že během listopadu a prosince se může v meziročním srovnání ještě zvýšit, a nepředpokládá, že aktuální říjnový pokles meziroční míry inflace na patnáct procent znamená bod obratu. Analytici už dřív upozorňovali, že říjnovou inflaci zkreslilo započtení úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. 

„Důležité je, aby kroky, které činí Česká národní banka (ČNB) a vláda, směřovaly k tomu, abychom se v příštím roce dostali pod dvoucifernou hodnotu inflace a do dvou let se blížili ke třem procentům,“ řekl. 

Ministerstvo financí tento týden pro letošní rok zlepšilo odhad inflace, která by měla činit 15 procent, v srpnu úřad předpokládal 16,2 procenta. Naopak pro příští rok se odhad inflace zvýšil na 9,5 procenta z dříve očekávaných 8,8 procenta. V září vzrostla meziroční inflace na osmnáct procent a patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Rychleji rostly ceny pouze v pobaltských zemích a v Maďarsku, v eurozóně byla inflace deset procent. 

Jednociferná hodnota inflace ve druhém čtvrtletí 2023

Snížení inflace v říjnu nepovažuje za pomyslný bod obratu stejně jako Stanjura ani exministryně financí Schillerová. Nižší číslo podle ní způsobilo zavedení takzvaného energetického tarifu. Očekává ovšem, že do ledna příštího roku bude inflace stoupat. 

Viceguvernérka ČNB Zamrazilová očekává, že se hodnota inflace sníží na jednocifernou hodnotu pravděpodobně v druhém čtvrtletí roku 2023. S přesnějšími prognózami je ale obezřetná. „Pokud strukturální deficit nebude výrazně snížen, nebudeme schopni udržovat za rozumnou cenu inflační cíl,“ varovala. Vyzvala rovněž k tomu, aby vznikl na globální úrovni „jasný metodický pokyn k tomu, aby časové i mezinárodní srovnání inflace mělo přesnou vypovídací schopnost.“  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
08:08Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
09:37Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
13:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
04:21Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ředitel Nemocnice Na Františku Erhart po obviněních rezignoval

Ředitel pražské Nemocnice Na Františku (NNF) David Erhart oznámil rezignaci na funkci kvůli obviněním, které tento týden zveřejnil server Seznam Zprávy. Učinil tak na pátečním jednání radních Prahy 1, informovala mluvčí městské části, jež nemocnici zřizuje. Obvinění, mimo jiné z bossingu, Erhart odmítl. Rada schválila, že v nemocnici nechá udělat externí forenzní audit a plánuje i trestní oznámení.
17:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Na Ukrajinu poputují další maskovací sítě z Česka

Maskovací sítě pro Ukrajinu nově pletou dobrovolníci v Jablonci nad Nisou. Vznikla tam iniciativa Motanka. Asi šestnáct sítí odtamtud mají v plánu poslat na konci ledna do centra ve Lvově. Pletení sítí pro zemi bránící se už téměř čtyři roky otevřené ruské invazi se v tuzemsku věnují i další organizace – například v Brně.
před 5 hhodinami

Rakušan nebyl zvolen místopředsedou sněmovny

Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby čtvrtého místopředsedy sněmovny. Bývalý ministr vnitra je teď jediným kandidátem. Poslanci v pátek naopak podpořili návrh na zastavení růstu sociálních odvodů živnostníků. Opozice opět neprosadila doplnění programu schůze o odvolání předsedy SPD Tomia Okamury z čela sněmovny kvůli výrokům o Ukrajině. Sněmovna hlasy koalice vyzvala prezidenta, aby jmenoval ministry bezodkladně.
12:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Přes dvacet státních institucí uzavřelo smlouvy s Agrofertem. Navzdory zákonu o střetu zájmů

Více než dvě desítky státních institucí uzavřely v rozporu se zákonem o střetu zájmů smlouvy s firmami z holdingu Agrofert, zjistil server iRozhlas.cz z dat Hlídače státu. Hodnota smluv podle serveru činí zhruba 15 milionů korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek uvedl, že stále čeká na veřejnoprávní souhlasy ze zahraničí, aby mohl vložit akcie skupiny Agrofert do svěřenského fondu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský řekl, že změna akcionáře nemá na běžný chod společností holdingu vliv.
před 8 hhodinami
Načítání...