Průměrný starobní důchod se má od ledna zvýšit o 825 korun

Průměrný starobní důchod by se měl od ledna zvýšit o 825 korun. Solidární část všech starobních, invalidních a pozůstalostních penzí by se měla zvednout o 140 korun. K tomu by o 5,1 procenta měla vzrůst zásluhová procentní výměra důchodu podle odpracovaných let a výdělků. Návrh nařízení o valorizaci penzí zveřejnila na svém webu vláda.

Od ledna se zásluhový díl navýší také o bonus 500 korun za vychované dítě. S tímto výchovným by se průměrná starobní penze měla v lednu podle ministerstva práce dostat na 19 500 korun. Kolik bude na zákonnou lednovou valorizaci důchodů potřeba, v podkladech k nařízení chybí.

Na konci června vyplácela Česká správa sociálního zabezpečení starobní, invalidní a pozůstalostní penzi více než 2,84 milionu lidí. Z nich přes 2,36 milionu tvořili starobní důchodci a důchodkyně. Ministerstvo práce uvádí, že navrhovaný rozpočet na příští rok s výdaji počítá.

Podle návrhu rozpočtového zákona má mít resort práce v roce 2023 na penze skoro o 82 miliard korun víc než letos. Celkové výdaje mají činit 637,6 miliardy korun. Své důchodové systémy pak mají i obrana, vnitro a justice. Letos se penze zvyšovaly třikrát. Po řádné lednové valorizaci následovala dvě mimořádná přidání kvůli zdražování, a to od června a od září.

Vliv na výši důchodu má i výchovné

„Vlivem mimořádné valorizace v září 2022 a takzvaného výchovného v lednu 2023 bude průměrný samostatně vyplácený důchod v lednu 2023 podle posledních odhadů činit přibližně 19 500 korun,“ uvedlo v podkladech k nařízení ministerstvo práce.

Důchody se skládají ze dvou částí. Solidární pevný díl je pro všechny stejný a odpovídá deseti procentům průměrné mzdy. Nyní činí 3900 korun, od ledna se navýší všem o 140 korun na 4040 korun. Podle podkladů k nařízení by měl příští rok průměrný výdělek dosahovat totiž 40 324 korun. V zásluhové procentní výměře se odráží počet odpracovaných let a výše odvodů z výdělků. Příjmy se ale započítávají do vypláceného důchodu jen do určité výše. Lidem s vyšší mzdou či platem se tak zohlední jen část odvedené sumy.

Podle zákona se důchod valorizuje pravidelně vždy od ledna o růst cen a polovinu růstu reálné mzdy. Výdělek loni reálně rostl o 2,1 procenta. Do navýšení se zahrnuje 1,1 procenta, tedy zaokrouhlená půlka. Ceny se domácnostem seniorů za sledované období po mimořádných valorizacích za květen a červen zvýšily o 3,6 procenta.

Celkové navýšení starobního důchodu tedy činí 4,7 procenta. Dalším propočtem pak ministerstvo práce stanovilo navýšení procentního dílu o 5,1 procenta. Celkem se má průměrná starobní penze zvednout o 825 korun. Lidé, kteří mají podprůměrný důchod, si polepší méně. U lidí s nadprůměrnou penzí bude částka vyšší.

Do zásluhové procentní výměry se zahrne i bonus 500 korun za výchovu dítěte. Toto takzvané výchovné dostane ten z rodičů, který hlavně o potomka pečoval. V Česku to budou většinou ženy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoProměny české společnosti po 17. listopadu probrali hosté Událostí, komentářů Speciál

Česko si připomnělo Den boje za svobodu a demokracii. Význam 17. listopadu v současné době či reflexi 37 let svobody probrali ve speciálním díle Událostí, komentářů bývalá senátorka za ODS Miroslava Němcová, místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček, předsedkyně Mladých starostů a nezávislých Zdena Kašparová a předseda Svobodných Libor Vondráček. Debatou provázel moderátor Petr Obrovský.
před 1 hhodinou

Česko si připomnělo výročí 17. listopadu

Na pražské Národní třídě lidé zapálili svíčky a připomněli si události 17. listopadu. Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva se ale slavil po celém Česku. Centrem oslav 37. výročí sametové revoluce je tradičně právě Národní třída, kde proběhl celodenní program Korzo Národní v rámci Festivalu svobody. Výročí si tam přišla připomenout i řada politiků. Vzpomínalo se však nejen na pád komunistického režimu v roce 1989, ale také na perzekuci studentů během nacistické okupace v roce 1939.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Video17. listopad je spíš soukromý svátek, jako společnost jsme něco ztratili, míní pamětník

Ještě jako student Matfyzu byl Martin Klíma před 37 lety u akce, která se stala prvním kamínkem historické laviny. „Dnes nebudeme jen pietně vzpomínat, jde nám o přítomnost!“ pronesl tehdy na shromáždění a jeho výzvu si demonstranti vzali za svou. Klíma si myslí, že konfrontace s bezpečnostními silami byla zbytečná a kontraproduktivní, protože plánovaná akce na Václavském náměstí by nejspíš po chvíli skandování poklidně skončila. Dnes má úspěšný vývojář počítačových her 17. listopad i za promarněnou příležitost. Tím, že Češi vnímají svátek spíše jako soukromý či individuální, podle něj společnost ztratila věc, která mohla sjednocovat.
před 4 hhodinami

VideoZa členství ve Skautu lágry v Jáchymově. Pamětníci si připomněli 17. listopad

Totalitní režim zakusili skauti Jiří Lukšíček a Jindřich Valenta o něco více než ostatní. Komunistické orgány je na několik let zavřely v lágrech na Jáchymovsku. Byli členy v tehdy ilegálním skautském středisku Ostříž a účastnili se také protikomunistického odboje. Oba si během oslav 17. listopadu připomněli, co pro ně znamená svoboda. Na pražskou Národní třídu došli oba v krojích, za které by za bývalého režimu hrozil postih. Oběma je nyní přes 90 let.
před 4 hhodinami

VideoZa zásah proti demonstrantům v listopadu 1989 padlo 15 rozsudků

Přesně před 37 lety násilně zakročilo proti studentům 600 policistů a příslušníků ministerstva vnitra na Národní třídě v Praze. Obvinění si později vyslechlo jen 28 z nich, justice jich nakonec potrestala 15, z toho tři vězením. Vojenská prokuratura skončila vyšetřování až po dvou letech – v listopadu roku 1991. První rozsudek, tedy 4,5 roku nepodmíněně za zbití těhotné studentky, přitom padl už v březnu roku 1990. Nelibost vzbudilo zastavení stíhání příslušníka StB Ludvíka Zifčáka, který měl na Národní třídě sehrát roli mrtvého studenta, nakonec byl odsouzen na rok a půl do vězení až v roce 1994. Vyšetřování většinou mířilo do ztracena. Jeden z prvních polistopadových požadavků veřejnosti na potrestání konkrétních viníků tak zůstal ve velké míře nenaplněný.
před 4 hhodinami

Srážka vlaků v Praze si vyžádala přes čtyřicet zraněných

Při ranní srážce vlaků u hlavního nádraží v Praze se zranilo 46 lidí, z toho čtyři těžce. Jsou mezi nimi i dva strojvedoucí. Vlaky se střetly čelně. Ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) řekl novinářům, že jeden z nich projel návěstidlo, které mu zakazovalo jízdu. Škoda přesáhne 16 milionů korun. Provoz u hlavního nádraží byl kolem 13:00 obnoven v plném rozsahu. Omezení na trati trvalo zhruba šest hodin.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vláda nemůže nereagovat na názory občanů, řekl Pavel

Vláda by podle prezidenta Petra Pavla měla reflektovat názory občanů a případně podle toho také upravovat svůj program. Pavel to řekl ČT při oslavách 17. listopadu na Národní třídě v Praze v reakci na nedělní demonstraci na Letné. Podle hlavy státu tam zaznělo mnoho podnětů, které si zaslouží diskusi. Nepřítomnost premiéra Andreje Babiše (ANO) na připomínkových akcích k 17. listopadu označil za jeho rozhodnutí a upozornil, že účast není povinná. K samotnému výročí Pavel uvedl, že lidé by si neměli idealizovat minulost a věřit, že před rokem 1989 bylo lépe.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Generál Šnajdárek od ledna povede sekci rozvoje sil ministerstva obrany, řekl Zůna

Brigádní generál Petr Šnajdárek nastoupí od ledna nadcházejícího roku do čela sekce rozvoje sil ministerstva obrany. Skončí ve funkci ředitele sekce komunikačních a informačních systémů, kde ho nahradí Jan Jelínek, sdělil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) při své návštěvě Izraele, kde je společně s premiérem Andrejem Babišem (ANO).
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.