Některé nemocnice mají smlouvy na dodávky energií uzavřené jen do konce roku. V krajním případě jim tak hrozí, že od ledna budou odpojeny od sítě. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se proto v Otázkách Václava Moravce zavázal, že dodávky energií do fakultních nemocnic vyřeší do konce září. Podle exministra Romana Prymuly lze jen obtížně předpovídat dopad energetické krize na zdravotnictví. Oba byli hostem pořadu Otázky Václava Moravce, který se věnoval také přípravám státu na podzimní covidovou vlnu.
Válek chce řešení otázky energií pro fakultní nemocnice do konce září. Jinak nebudu ministr, prohlásil
50 minut
Otázky Václava Moravce o zdravotnictví
Poslanecká sněmovna v sobotu přehlasovala veto prezidenta k novele o pojistném na veřejném zdravotním pojištění. Právní norma mimo jiné snižuje platby za pojištěnce státu do zdravotního pojištění a podle prezidenta a opozice může ohrozit zachování kvality a dostupnosti zdravotní péče.
Válek to odmítá. „V žádném případě nedojde k ohrožení péče,“ řekl. Podle Prymuly může být ztráta čtrnácti miliard korun citelná. „Ne však proto, že by došlo k poškození dostupnosti péče, to asi ne. Rezerva je v tuto chvíli dostatečná. Na druhou stranu predikovat dopady hospodářské situace je velmi složité,“ uvedl.
Válek souhlasil s tím, že ve zdravotnickém systému existuje řada proměnných, mezi které patří právě i otázka zdražujících energií. Prymula uvedl, že soukromé říčanské nemocnici AGEL, ve které je ředitelem, se zálohy zvýšily čtyřikrát až pětkrát.
Pro státní příspěvkové nemocnice neexistuje takzvaný dodavatel poslední instance. Smlouvu na energie má do konce roku jen asi 40 příspěvkových organizací ministerstva zdravotnictví. V případě, že nebudou mít nasmlouvány dodávky energií na příští rok, se mohou ocitnout bez proudu.
Dodávky pro fakultní nemocnice pro příští rok chce tak mít Válek vyřešeny do konce příštího měsíce. Řešení má podle něj navrhnout ministerstvo průmyslu. „Musí navrhnout, jakým modelem bude energie od distributorů nemocnicím poskytována,“ řekl. Jedním z možných řešení by dle ministra zdravotnictví mohl být návrat k centrálním nákupům energií.
„Do konce září to musí být jasné,“ dodal s tím, že jinou variantu nepřipouští. „Pokud nebudou zajištěny dodávky energií fakultním nemocnicím, tak já nebudu ministr zdravotnictví,“ prohlásil. „Musí být zajištěny dodávky energie a nesmí zlikvidovat zdravotnictví v České republice. Tečka,“ zdůraznil.
Podle Prymuly by ale krajní situace přerušení dodávek byla „až absurdní“ a „nepředstavitelná“. „Veškeré orgány by konaly, aby se to nestalo. Nedovedu si představit, že by někdo vypnul proud do fakultní nemocnice,“ řekl.
Ministerstvo počítá se zvyšováním platů v nemocnicích
Otázkou jsou také platy pracovníků v nemocnicích. Válek připomněl, že ministerstvo zdravotnictví jako jediný resort obhájilo navýšení platů na začátku roku, zdravotníci dostali přidáno o šest procent. V dalším roce by podle něj mělo přijít další navýšení, předpokládá okolo čtyř procent.
Zásadní je podle něj zaměřit se na nízkopříjmové skupiny, jako jsou sanitáři, pozornost chce věnovat i absolventům lékařských fakult.
V nemocnicích ale pracuje také mnoho nezdravotnických pracovníků, kterým se dlouhodobě platy nezvyšovaly. „Tam jsme schválili zvýšení o deset procent,“ uvedl s tím, že by se mělo týkat už září a zůstane i v příštím roce.
Plošné zavedení respirátorů není nutné, řekl Prymula
Německo od října zavede plošně respirátory pro dálkovou dopravu, zdravotní roušky budou moci nosit jen děti. Vstup do zdravotnických zařízení bude možný jen s negativním testem. Plošné uzavírky nebo přechody na on-line výuku ale sousední země nechystá.
Česká vláda podle Prymuly zaujala k řešení epidemie liberální přístup. Souhlasí s tím, že plošné zavádění respirátorů není nutné, klonil by se však k jejich používání ve zdravotnických či sociálních zařízeních. Ve školách by podle něj ale bylo opatření kontraproduktivní.
Prymula i Válek se shodli na tom, že nemá smysl dávat velké množství proplácených testů. Dominantní varianty jsou pro takové opatření příliš nakažlivé. Plošné screeningové testování mělo podle Válka smysl v době varianty delta. „Nemá to smysl u těchto mutací, kdy se jejich virulence podobá spalničkám. Spalničky neutestujete, neutestujete covid,“ řekl ministr zdravotnictví.
„Náklady na enormní počty testů jsou samozřejmě obrovské. Epidemii tímto stejně nezastavíme,“ souhlasil Prymula.
Všechny nepoužité covidové vakcíny a léky hradil stát, upozornil Válek
Exministr ale míní, že v případě liberálního postoje k opatřením musí vláda zajistit léčebné prostředky pro boj s nemocí. „Abychom byli schopni minimalizovat eventuální hospitalizace,“ uvedl. Válek s tímto postupem souhlasí. Vláda by podle něj měla zajistit, aby potřebné léky byly co nejdostupnější pro praktické lékaře.
Ministr zdravotnictví uvedl, že prodlevu s některými léky způsobilo přenastavení jejich plateb. Minulá vláda je nakupovala prostřednictvím nemocnic a zdravotní pojišťovny proplácely pouze aplikované léky. Všechny nepoužité léky pak musel proplatit stát, spolu s dalšími náklady na jejich zničení.
Stejný postup platil u vakcín. Česko jich nakoupilo 50 milionů dávek za 21 miliard korun, spotřeboval jich jen ale jen za sedm miliard korun. Stát tak zaplatil 14 miliard korun za nevyočkované látky, k tomu další jeden a půl miliardy za nespotřebované léky.
Podle Prymuly byl vysoký počet nakoupených vakcín daný strategií Evropské unie. „EU si nechala vnutit neuvěřitelný mechanismus, že abych dostal včas milion dávek, musím si objednat pět milionů dávek. Tato strategie se šířila po celém světě a podle mě byla naprosto nekorektní,“ řekl.
Válek proto chce celý systém přenastavit. „První změna bude, že smlouvy modifikujeme. Druhá změna bude, že vždycky dostaneme poslední typ vakcíny,“ řekl. S firmou Pfizer je podle něj domluvené, že pokud budou schválené modifikované vakcíny Evropskou lékovou agenturou (EMA), budou všechny dodávky právě tyto upravené vakcíny. Má podle něj jít asi o tři a půl milionu dávek.
