Množství válečných zločinů, které na Ukrajině páchá ruská armáda, je tak obrovské, že už je nelze všechny kvalitně vyšetřit. V Interview ČT24 to prohlásil náčelník Vojenské policie a vojenský analytik Otakar Foltýn. Západní dodávky zbraní podle něj válku sice prodlužují, ale ve prospěch obránce a toho, aby neprohrál. Odmítání této podpory tak podle Foltýna znamená faktickou podporu ruského agresora.
Dodávky zbraní podporují ukrajinské obránce, jejich odmítání jde ve prospěch agresora, říká Foltýn
28 minut
Dodávky zbraní podporují ukrajinské obránce, jejich odmítání jde ve prospěch agresora, říká Foltýn
Začátek války se podle Foltýna dal předvídat a zpravodajské služby měly jasno předem. „Už z hlediska koncentrace ruských vojsk se dalo s vysokou pravděpodobností predikovat, že tentokrát už to není cvičení, v této velikosti a koncentraci už několikrát obdobná cvičení proběhla, takže se dá říct, že si to zkoušeli nanečisto. Ale tentokrát bylo navezeno obrovské množství zásob a z toho se dalo predikovat, že invaze opravdu hrozí,“ tvrdí analytik.
Ruská strana podle něj v první fázi války neměla v úmyslu páchat válečné zločiny a útočit na civilisty ve velkém. Rusové se podle něj nejprve pokusili o „strategický šok“. „Šlo o extrémně hluboké průniky kolon, které byly z boku prakticky nechráněné a to se jim také nevyplatilo,“ říká Foltýn s tím, že Rusové zjevně spoléhali na to, že se Ukrajina politicky rozloží.
Podle něj neúspěch této taktiky vedl k tomu, že Rusové začali páchat ve velkém válečné zločiny vůči civilním obyvatelům Ukrajiny. „Ve druhé fázi, kdy přešli k velké palebné síle, se to začalo objevovat ve velkém,“ říká Foltýn. Podle něj se nyní spotřeba munice na Ukrajině dá srovnat se spotřebou na bojištích 2. světové války.
Rusové jsou bezohlední k civilním cílům
Foltýn vidí jasný rozdíl mezi přístupem ukrajinské a ruské armády k vedení konfliktu. „Můžete najít případy, kdy i ukrajinská armáda poruší nějaké pravidlo, ale tím, že Ukrajinci stíhají vojáky, kteří to dělají, a trestají případná porušení a udržují disciplínu, mají morálku a jsou na svém území, tak se snaží civilisty chránit a dochází jen k výjimečným excesům. V případě ruské armády je ale pravidlem absolutní bezohlednost při použití dělostřelectva,“ tvrdí analytik.
Ilustruje to na příkladu útoků na město Charkov. „Ostřelování Charkova probíhá do dneška a žádné vojenské cíle tam nejsou. Jde jen o vyvolávání strachu. Už se dá velice jednoduše říct, že se pravděpodobně jedná o válečný zločin,“ popisuje šéf vojenské policie.
Jinak se ale podle něj válečné zločiny na Ukrajině budou obtížně vyšetřovat i stíhat. Zejména proto, že neexistují nástroje, jak dostat ruské vojáky a velitele k mezinárodním soudům. „Ukrajina oznámila, že zaznamenala už dvacet tři tisíc válečných zločinů. Takové obrovské množství nejde vyšetřit v té forenzní kvalitě, jak si představujeme například vyšetřování vraždy,“ popisuje Foltýn.
Závist hrdinství
To, že ruská armáda zasahuje civilní cíle násobně častěji než cíle vojenské, podle něj dokazují satelitní snímky i již probíhající vyšetřování. Obtížně se to ale podle něj prokazuje u soudu. „Velmi těžko prokážete, že to dělají schválně, musíte mít například odposlech nebo operační plán, kde je řečeno, že je v plánu srovnání celých bloků domů se zemí a podobně, k tomu zatím žádný vyšetřovatel přístup nemá,“ lituje Foltýn.
Řekl, že ho samotného vytrvalost ukrajinského odporu vůči invazi překvapila. „Dívali jsme se na Ukrajince jako na ty přidavače a uklízečky, co pracují manuálně, a tady máte hrdinství v přímém přenosu. To hrdinství Ukrajincům závidím,“ říká Foltýn.
Od roku 2014 a anexe Krymu se podle něj ukrajinská armáda proměnila a pracuje jako jednotný organismus. „Má vynikající přehled o bojišti a dobře vycvičené vojáky, ale má málo zbraní,“ hodnotí šéf Vojenské policie.
Ruská armáda má výrazně větší množství vojenské techniky a zbraní, trpí ale nedostatkem kvalitního mužstva. „Ruská armáda má zásadní problém s tím, že z politických důvodů odmítá mobilizovat. Nechtějí, aby synové z rodin ruské střední třídy museli být nahnáni do armády, což by vyvolalo silná pnutí,“ myslí si. Připomněl hnutí ruských matek za afghánské války, kdy byly ztráty sovětské armády v Afghánistánu menší, než jsou nyní ruské ztráty na Ukrajině.
„Dělají proto skrytou mobilizaci, včetně toho, že dělají nábor ve věznicích a je to vidět. Pěchota je špatně vycvičená, nekoordinovaná,“ myslí si Foltýn.
Ukrajinci sází na ruské vyčerpání
Podle něj se nyní Rusové soustředí na taktiku průzkumu bojem, kdy zjistí polohu ukrajinské pozice a „zasypou“ ji dělostřeleckou palbou. „Jakmile to rozstřílí, tak se posunou kousek po kousku, to je ale založeno na palebné síle. V mnoha případech mají Ukrajinci pětkrát až šestkrát méně dělostřelectva a munice,“ popisuje a dodává, že díky mobilizaci mají naopak hodně mužstva.
Kdyby Ukrajinci neměli podporu ze Západu, bylo by podle Foltýna už po válce. K názoru, že dodávky zbraní ze Západu jen prodlužují válku, jak tvrdí například maďarský premiér Viktor Orbán, doplnil, že dodávání zbraní samozřejmě prodlužuje válku. „Prodlužuje ji ale ve prospěch obránce, když obránce nemá zbraně, prohraje. To znamená, pokud je kdokoliv s prominutím takový šmejd, že prosazuje, aby Ukrajinci nedostávali zbraně, tak jinými slovy říká: chci, aby agresor vyhrál,“ myslí si Foltýn.
Konec války se podle něj zatím neblíží. „Zatím to vypadá, že ukrajinská armáda sází na vyčerpání Rusů. Mění malé kousky území za početní ztráty nepřítele. Případný protiútok nastane, pokud bude ruská armáda oslabena tak, že se Ukrajincům podaří dobýt alespoň část území zpět,“ uzavírá Foltýn.
