Česku schází podle NKÚ komplexní systém ochrany měkkých cílů před teroristy

V Česku stále chybí komplexní systém ochrany takzvaných měkkých cílů před teroristickými útoky. Vyplývá to z prověrky Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ), který zjišťoval, jak ministerstva vnitra, kultury a zdravotnictví rozdělovala v letech 2016 až 2021 peníze na systém ochrany měkkých cílů, tedy například škol, nemocnic nebo kulturních zařízení před teroristickými a dalšími útoky. Resort vnitra se ohradil, že kontrola byla zaměřena na podporu zvýšení odolnosti měkkých cílů, nikoliv na celý systém. Ministerstvo kultury zase podotklo, že postupovalo v souladu s pokyny vnitra.

Kontroloři se zaměřili nejen na způsob přidělování dotací, ale i na to, jak se ministerstvům dařilo plnit stanovené cíle nebo vyhodnocovat dopady rozdělených peněz. „Přestože se Česká republika tímto tématem zabývá od roku 2010, resorty stále nezačaly s podporou investic, které mají vést k ochraně měkkých cílů a umožnit jim reagovat v případě útoku tak, aby byly škody minimalizovány,“ uvedl NKÚ.  

Koncepce ochrany měkkých cílů 2017 až 2020 byla schválena v roce 2017. Podle kontrolorů až o dva roky později začala všechna tři zmíněná ministerstva poskytovat finanční podporu na takzvané neinvestiční programy. Jejich náplní byla zejména tvorba bezpečnostních analýz a dokumentace pro zvýšení ochrany měkkých cílů, organizování školení, seminářů a cvičení. Na to pak měly od roku 2021 navázat konkrétní investice.

Problém podle kontrolorů začal už na úrovni koncepce pro roky 2017 až 2020, kde ministerstvo vnitra nestanovilo měřitelné cíle, kterých chce dosáhnout. Do konce kontroly NKÚ resort koncepci nevyhodnotil a nezpracoval ani plánovanou navazující koncepci pro roky 2021 až 2023, podotkl NKÚ. Podle ministerstva vnitra by stanovení konkrétních měřitelných cílů podle mechanických požadavků NKÚ znamenalo, že by vláda musela ve svém dokumentu stanovit, že například určitý počet útoků na měkké cíle je akceptovatelný a že ho chce snížit na počet XY. „To je nejen v rozporu s cíli bezpečnostní politiky, ale zejména lidsky neakceptovatelné,“ sdělila mluvčí resortu Klára Dlubalová.

Kontrola nemířila na celý systém, uvedlo ministerstvo

Vnitro podle své mluvčí v přístupu k ochraně měkkých cílů nijak nevybočuje z běžných standardů dalších států EU a postupovalo plně v souladu s platnými usneseními vlády. Protiteroristická politika státu musí být vždy zaměřena na reálný pozitivní posun pro bezpečnost občanů, a nikoliv na ukazatele, které jsou sice snadno měřitelné, ale nejsou pro bezpečnost nijak relevantní, dodala. Koncepce ochrany měkkých cílů pro roky 2017 až 2020 obsahuje podle ministerstva stále platné principy, které lze pro ochranu měkkých cílů univerzálně použít bez ohledu na časové ohraničení dokumentu.

NKÚ zjistil i nedostatky spojené s prováděním neinvestičních programů. Ministerstva na ně v letech 2019 až 2021 vynaložila 194 milionů korun z plánovaných 347 milionů korun. Podle kontrolorů vnitro peníze rozdělovalo bez ohledu na předem zjištěné skutečné potřeby. Ministerstva kultury a zdravotnictví sice původně vytvořila plán na zvýšení ochrany vybraných prioritních měkkých cílů podle potřeb, když pro neinvestiční programy vybrala 46 nemocnic a 57 kulturních zařízení, ale později rozšířením počtu příjemců tento záměr opustila, uvedli kontroloři.

„Řízení programu ochrany měkkých cílů bylo v kompetenci ministerstva vnitra a ministerstvo kultury zajistilo svoji část programu v souladu s pokyny vnitra a dle disponibilních kapacit resortu,“ reagovala Petra Hrušová z tiskového odboru ministerstva kultury. Podle ní se po prvním roce trvání upravily parametry programu na základě získaných zkušeností a znalostí trhu. „I přes určité nedostatky se vzhledem k disponibilním kapacitám resortu podařilo alokovat významné prostředky na analýzy, které by měly přispět k posílení ochrany měkkých cílů,“ dodala.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

V Praze přistálo letadlo s Čechem, kterého věznili ve Venezuele

Letadlo s Čechem Janem Darmovzalem, kterého rok a čtyři měsíce věznil ve Venezuele režim autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, přistálo v Praze. Na svobodu se spolu s dalšími cizinci dostal poté, co Spojené státy na začátku ledna z Caracasu unesly Madura a jeho ženu do USA. V Otázkách Václava Moravce nedělní přílet avizoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Česko je podle něj připraveno začít s obnovou diplomatických vztahů s Caracasem.
13:15Aktualizovánopřed 1 mminutou

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 1 hhodinou

České sbírky na pomoc Ukrajině loni vybraly přes 770 milionů korun

Humanitární organizace a neziskové platformy v Česku vybraly vloni na pomoc Ukrajině přes 770,6 milionu korun. Největší objem peněz získala iniciativa Dárek pro Putina s částkou téměř 385 milionů korun, výrazný růst zaznamenal také Člověk v tísni, který vybral 204 milionů korun od více než třiceti tisíc dárců. Další desítky milionů korun vybraly například organizace Post Bellum, Team 4 Ukraine nebo platforma Donio.
před 1 hhodinou

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Budu silou navíc, řekl Turek o roli zmocněnce. Svárovská pochybuje o smyslu funkce

Čestný prezident Motoristů Filip Turek doufá, že v roli vládního zmocněnce pro klimatickou politiku na resortu životního prostředí bude „silou navíc“. „Připadá mi jako zásadní se takto věnovat Green Dealu,“ uvedl v Otázkách Václava Moravce. Podle členky sněmovního výboru pro životní prostředí a spolupředsedkyně Zelených Gabriely Svárovské (klub Pirátů) Turek nebude moci funkci efektivně vykonávat.
před 2 hhodinami

Místopředsedy ODS se stali Haas, Drobil, Červíček a Vondra

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem v neděli v Praze pokračoval kongres ODS. Ten rozhodl mimo jiné o tom, že místa čtyř řadových místopředsedů obsadí poslanec Karel Haas, exministr životního prostředí Pavel Drobil, senátor Martin Červíček a europoslanec Alexandr Vondra.
06:08Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Prezident se zachoval jako slon v porcelánu, prohlásil Macinka. Pavel kritiku odmítl

Prezident Petr Pavel nekonzultoval s vládou nabídku letounů pro Ukrajinu, reagoval ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Otázkách Václava Moravce na zprávu, že Pavel měl při návštěvě Kyjeva říct, že Česko může v krátké době dodat několik středních bojových letadel. Podle Macinky se zachoval „jako slon v porcelánu“. Prezident odmítl kritiku, podle něj ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což označil za příležitost pro českého výrobce. Šéf sněmovny Tomio Okamura (SPD) také podotknul, že prezidentovo vyjádření upravila ukrajinská média a později převzala ta česká.
14:16Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Lídr musí mít tah na branku a neohlížet se, zdůraznil nový předseda ODS Kupka

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka v Interview ČT24 hovořil o změnách ve straně, její budoucnosti a své roli jako lídra. „ODS musí lidem nabízet praktická a kompetentní řešení pro jejich každodenní život,“ uvedl. Moderátor Daniel Takáč se zeptal, zda se Kupka cítí být lídrem a neobává se třeba nového hnutí hejtmana jihočeského kraje Martina Kuby. „Lídr nemá obavy. Má tah na branku a snahu vytáhnout stranu co nejvýš. Nemůže se pořád ohlížet, to by byl slabý lídr,“ reagoval.
před 7 hhodinami
Načítání...