Životní minimum se zvýší na 4620 korun, rozhodla vláda

Brífink po jednání vlády 29. června (zdroj: ČT24)

Životní minimum se od července zvýší z 4250 na 4620 korun, tedy o 8,8 procenta, schválila vláda. Stejně se upraví minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum se zvýší z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Ministerstvo práce připraví v příštím roce návrh automatické valorizace životního minima. Plánuje ji pak zavést od roku 2024. Vláda jednala i o uprchlících z Ukrajiny a odvolala také většinu správní rady Správy železniční dopravní cesty (SŽDC).

Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po zvýšení například víc rodin než teď dosáhne na přídavky na děti či na porodné. Zvýší se i příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných. Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by měla být také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

Po zvýšení minima přibude lidí, kteří mohou podpory pobírat. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) je jich nyní asi 360 tisíc, od července by to mohlo být kolem 400 tisíc osob. Podle podkladů k nařízení tak bude na dávky na druhé pololetí potřeba o 415,2 milionu korun víc. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na příspěvky příbuzným pěstounům, o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.

Zvýšení dávek
Zdroj: ČT24

Životní minimum pro dospělého, který žije sám, by se mělo navýšit z 4250 na 4620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3910 korun, u druhé 3530 korun. U dětí do šesti let je to 2170 korun, od šesti do patnácti let 2670 korun a od patnácti do šestadvaceti let pak 3050 korun. Nově by podle návrhu na prvního dospělého mělo připadnout 4250 korun, na druhého 3840 korun, na dítě do šesti let 2360 korun, od šesti do patnácti let 2900 korun a od patnácti do šestadvaceti let 3320 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2740 na 2980 korun.

Minimum může vláda podle zákona valorizovat od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly aspoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen od posledního přidání. Předposlední zvýšení o 13,2 procenta bralo v potaz zdražování do konce září 2019, poslední úprava o deset procent pak následný čas od října 2019 do konce října 2021. Nyní tedy ministerstvo práce započítalo zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Růst je o 8,8 procenta.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 20 672 korun čistého. Od července by to bylo 22 474 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 44 744 korun čistého na 48 654 korun.

Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl 8316 korun místo dosavadních 7650 korun měsíčně. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo 10 626 korun místo nynějších 9775 korun.

Události: Zvýšení životního minima (zdroj: ČT24)

Změny v solidárním příspěvku při ubytování uprchlíků

Vláda také ve středu schválila, že solidární příspěvek pro lidi, kteří u sebe zdarma ubytovávají uprchlíky, se od července změní. Návrh nařízení připravilo ministerstvo práce. Podle autorů je spravedlivé odměnu za samostatné a sdílené ubytování odlišit. Ministerstvo navrhuje, aby se částky vyplácely do konce roku. Pak by se jejich výše znovu přehodnotila.

Příspěvek je možné žádat na ubytování, které má prostor na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, záchod a přístup k pitné vodě. Podle návrhu by se i ve druhém pololetí měl příspěvek vyplácet na ubytování aspoň na šestnáct dnů v měsíci v kuse. Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohli by na osobu dostat na měsíc 3000 korun. Podpora by ale byla nejvýš na tři lidi, tedy 9000 korun. Při poskytnutí celého bytu by pak příspěvek na jednoho ubytovaného člověka činil 5000 korun, na dva 9000 korun, na tři 12 tisíc korun, na čtyři 14 tisíc korun a na pět a více osob 15 tisíc korun.

Vláda před nedávnem schválila také novelu zákona „lex Ukrajina“, podle které by solidární příspěvek byl i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu. Dávka by se vyplácela jen na byt, který byl předtím prázdný. Opatření má bránit výpovědím kvůli snaze získat podporu od státu. Předlohu už přijal parlament a tento týden podepsal prezident. Pravidla začnou platit po vydání ve Sbírce zákonů.

Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvádí, že v domácnostech teď bydlí 45 tisíc uprchlíků. Výdaje na solidární příspěvky jsou měsíčně 134 milionů korun. Při novém nastavení by to podle ministerstva bylo o devět procent víc, tedy 146 milionů korun. Sumy nezahrnují náklady na vyřizování. Autoři návrhu uvedli, že pokud by se z hotelů přesunulo do bytů 10 tisíc lidí, klesly by státu měsíčně výdaje na jejich ubytování o téměř 50 milionů korun.

Experti na sociální problematiku dosavadní poskytování stejné částky za pokoj i celý byt kritizovali. Doporučovali také vyplácet podporu po omezenou dobu a případně postupně snižovat, když si příchozí najdou práci. Poukazovali na to, že by nastavení podpor mohlo pomoci i při přerozdělení uprchlíků po Česku.

Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba bankovní identita.

Asistenční centra budou v červenci fungovat jako dosud

Vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oznámil, že krajská asistenční centra pro pomoc uprchlíkům z Ukrajiny (KACPU) budou i v červenci fungovat beze změny, budou v nich nadále asistovat hasiči i policisté.

Po téměř čtyřech měsících skončí se závěrem června v Česku nouzový stav, který vláda vyhlásila kvůli migrační vlně. Státu a samosprávám umožňoval stav nouze pružněji reagovat při ubytovávání lidí utíkajících před ruskou vojenskou invazí a umisťovat je i do některých prostor, kam by to jinak nebylo možné. Kabinet v posledních týdnech prosadil několik novel zvláštních zákonů k migrační krizi, které umožní potřebná opatření uplatňovat i po konci nouzového stavu.

Ministerstva a další úřady budou moci například nadále vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení.

„Vláda usnesením prodloužila pravidla vyčleňování ubytovacích kapacit ústředními správními úřady. Nejde o rozšíření dosavadních povinností, nově nemusí být vyčleněny zcela všechny kapacity v rekreačních a školních zařízeních. Kraje mají větší možnost adaptovat potřeby podle situace v jednotlivých krajích,“ uvedl Rakušan.

Také systém KACPU bude podle něj minimálně v červenci fungovat stejně jako dosud. V průběhu měsíce chce vláda vyhodnotit, jakým způsobem případně adaptovat přijímání a pomoc uprchlíkům na lokální krajské úrovni. V Praze magistrát vysočanské centrum pro uprchlíky uzavřel v polovině června.

Strategická skupina také předloží vládě ke schválení některé motivační prostředky pro přemístění uprchlíků z nejvytíženějších regionů. „Diskutuje se o finančních pobídkách, pomoci jednotlivým městům a obcím,“ poznamenal Rakušan. Přirozenou motivací podle něj jsou zápisy do škol a školek. Ministr věří, že se vládě během léta podaří dobrovolně přesunout tisíce uprchlíků z nejvytíženějších regionů.

Za čtyři měsíce ruské invaze na Ukrajinu Česko vydalo běžencům téměř 385 tisíc víz dočasné ochrany. Víza umožňují jejich majitelům pobývat v zemi až rok. Zároveň jim otevírají přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Na cizinecké policii se za dobu konfliktu, který začal na konci února, podle dat ministerstva vnitra přihlásilo téměř 323 tisíc běženců. Hlásit se nemusí děti mladší 15 let, kterých je mezi uprchlíky podle statistik téměř třetina.

Většina členů správní rady Správy železnic končí

Vláda také odvolala pět ze sedmi členů správní rady Správy železnic, včetně předsedy rady Pavla Hrubeše. V radě podle serveru Zdopravy.cz skončili například i bývalý ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) a poslanec SPD Jaroslav Foldyna. Kromě nich skončili Ivo Drahotský z Dopravní fakulty Jana Pernera Univerzity Pardubice a Vít Janoš z Ústavu logistiky a managementu dopravy ČVUT.

Kabinet schválil tři nové členy rady, dvě místa zatím zůstávají neobsazená. Novým předsedou rady bude podle serveru hejtman Královéhradeckého kraje Martin Červíček (ODS). Novými členy jsou dále zastupitel Středočeského kraje a místopředseda krajského výboru pro dopravu Jan Lička (Piráti) a bývalý šéf Ředitelství silnic a dálnic ČR David Čermák.

Z původního složení správní rady zůstali jen poslanec ANO Martin Kolovratník a náměstek ministra dopravy Ladislav Němec. Správní rada Správy železnic je sedmičlenná, takže dvě místa v radě jsou nyní neobsazená. Novým členem rady se má podle serveru stát také náměstek plzeňského hejtmana pro dopravu Pavel Čížek (STAN), nedodal ale včas všechny materiály pro schválení.