Ministerstvo práce chce od července navýšit životní minimum

Životní minimum by se mohlo od července zvýšit z 4250 na 4620 korun, tedy téměř o devět procent. Stejně by se upravily i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší. Existenční minimum by se mohlo zvednout z 2740 na 2980 korun. Důvodem je zdražování. Návrh nařízení, které připravilo ministerstvo práce, zveřejnila v pátek vláda na svém webu. Ve středu by pak měla předpis schvalovat. Naposledy se nejnižší částky pro život zvýšily od dubna, a to o deset procent.

Pro dospělého, který žije sám, by se životní minimum mělo zvýšit z 4250 na 4620 korun. V rodině je částka pro dospělé i děti nižší. U první dospělé osoby v domácnosti dosahuje 3910 korun, u druhé 3530 korun. U dětí do šesti let je to 2170 korun, od šesti do patnácti let 2670 korun a od patnácti do 26 let pak 3050 korun.

Nově by podle návrhu na prvního dospělého mělo připadnout 4250 korun, na druhého 3840 korun, na dítě do šesti let 2360 korun, od šesti do patnácti let 2900 korun a od patnácti do 26 let 3320 korun. Existenční minimum by se mělo upravit z 2740 na 2980 korun.

Minimum slouží pro stanovení nároku na dávky i pro výpočet některých podpor. Po jeho zvýšení by například více rodin než nyní dosáhlo na přídavky na děti či na porodné. Zvýšila by se i podpora pro pěstouny z řad příbuzných.

Roli minimum hraje pro přiznání zvýšení příspěvku na péči či pro stanovení výše dávek mimořádné okamžité pomoci. Vyšší by byla také částka nezabavitelného minima u dlužníků. Od minima se případně odvozují i alimenty.

O více než čtyři sta milionů vyšší výdaje

Podle podkladů k navrhovanému nařízení bude na dávky na druhé pololetí po zvýšení minima potřeba o 415,2 milionu korun více. Celkem o 112,2 milionu by se zvýšily výdaje na dětské přídavky, o 144 milionů na příspěvky na živobytí, o 78 milionů na doplatky na bydlení, o 69 milionů na podporu příbuzným pěstounům, o 7,8 milionu na dávky mimořádné okamžité pomoci a o 4,2 milionu na porodné.

Na přídavky na děti mají nárok rodiny s příjmem do 3,4násobku životního minima. Na dávku dosáhnou samoživitelé s pětiletým potomkem s měsíční částkou do 20 672 korun čistého. Od července by to bylo 22 474 korun. U rodičovského páru s osmiletým a šestnáctiletým potomkem by se příjmová hranice posunula ze 44 744 korun čistého na 48 654 korun.

Prarodič, který má vnouče v pěstounské péči, pobírá příspěvek 1,8násobek minima. Nově by tak měl 8316 korun místo dosavadních 7650 korun měsíčně. Tety, strýcové či sourozenci a známí jako pěstouni jednoho dítěte dostávají 2,3násobek minima, nově by to bylo 10 626 korun místo nynějších 9775 korun.

Vláda může podle zákona valorizovat minimum od ledna, pokud náklady na výživu a osobní potřeby za příslušné období rostly alespoň o pět procent. Částky může upravit ale i v mimořádném termínu. Zohledňuje se zvýšení cen od posledního přidání.

Předposlední navýšení o 13,2 procenta bralo v potaz zdražování do konce září 2019, poslední úprava o deset procent pak následný čas od října 2019 do konce října 2021. Nyní tedy ministerstvo práce ve svém návrhu započítává zdražování bez růstu cen bydlení, energií, vody a paliv od loňského listopadu do konce letošního dubna. Minimální hodnoty pro život zvedá zhruba o 8,8 procenta. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vyřešit spor s mediátorem. Soudy tuto možnost nařizují jen v půl procentu civilních případů

Pouze u každého dvoustého civilního sporu soudy nařizují setkání s mediátorem. Za posledních devět let to tak bylo jen u třinácti tisíc případů z celkových 2,5 milionu civilních sporů, vyplývá z dat ministerstva spravedlnosti. Ta přitom současně ukazují, že mediace končí úspěšně ve více než sedmdesáti procentech případů.
před 1 hhodinou

Poslanci by měli zahájit debatu o návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků

Poslanci by ve čtvrtek měli zahájit debatu o koaličním návrhu na zmrazení platů vrcholných politiků. Pokračovat potom má jiná mimořádná schůze svolaná z koaličního podnětu, na jejímž programu jsou zejména předlohy v úvodním kole. Jde například o změny pravidel penzijního spoření nebo o růst důchodů starších penzistů.
před 3 hhodinami

Poslanci schválili konec zdražování dálničních známek

Poslanci schválili koaliční návrh na zastavení pravidelného zdražování dálničních známek, který v úvodu projednávání podpořil ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD). Novela současně upravuje platnost jednodenní známky na 24 hodin od zakoupení, na čemž se shodli zástupci koalice i opozice. V závěrečném čtení pak sněmovna odsouhlasila novelu, která veřejnosti zpřístupní více údajů o dopravě a obcím umožní požadovat po taxikářích různé zkoušky. Poslanci se zabývali i změnami trestního zákoníku.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoŠest mrtvých za jeden den. Před úmrtími na silnicích varuje nová kampaň

Ve středu zemřelo na českých silnicích šest lidí. Jde o jeden ze dvou nejtragičtějších letošních dnů na českých silnicích. A právě teď začala kampaň České asociace pojišťoven s názvem Normální řízení zabíjí. Upozorňuje na nejčastější příčiny smrtelných srážek, jako jsou příliš vysoká rychlost nebo třeba používání telefonu za volantem. Snímek odkazuje na 346 loňských obětí, ty podle tvůrců zabilo právě chování řidičů, kteří si zvykli považovat přestupky za „normální“.
před 11 hhodinami

VideoKoalice chystá návrh na snížení hranice trestní odpovědnosti u nejzávažnějších činů

Za nejzávažnější zločiny by měly být trestně odpovědné už děti od třinácti let, shoduje se ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO) s právními experty SPD a Motoristů. Jeho resort vypracoval analýzu, z níž vyplývá, že agresivita u dětí roste, a je proto na místě uvažovat o změnách. Soudy teď pachatele mladší patnácti let mohou posílat do výchovných ústavů či specializovaných dětských domovů. Nejpřísnějším trestem je ochranná výchova.
před 11 hhodinami

VideoNemyslím si, že by Česku hrozila válka, říká Libor Vondráček

„Jedna věc je hovořit o míru, usilovat o mír a druhá věc je neustále vyvolávat dojem, že nám tady nějak bezprostředně hrozí válka. A to si rozhodně nemyslím, že by České republice hrozila válka,“ řekl v pořadu Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), podle kterého by se všichni měli pokoušet ukončit ruskou válku na Ukrajině. „Agresivita jakékoliv velmoci je ohrožením bezpečnosti pro všechny, zejména pro státy, které velmocemi nejsou,“ sdělil také poslanec, který se domnívá, že Rusko je bezpečnostní hrozbou pro Evropu.
před 12 hhodinami

Ze švadleny pečovatelkou. Domovy pro seniory dál shánějí zaměstnance

Ze švadleny se Jitka Němcová stala pečovatelkou. Ke změně zaměstnání ji přivedla ztráta toho předchozího. Nedostatek pečovatelů, sociálních pracovníků i zdravotních sester trápí domovy pro seniory napříč Českem. Počet jejich klientů přitom stále narůstá.
před 12 hhodinami

Soud potvrdil falešným bankéřům více než jedenáctileté tresty vězení

Bratři Marek a Robert Petříště a Dmytro Rožkov, kteří působili v česko-ukrajinské skupině falešných telefonických bankéřů, si odpykají jedenáct a půl až dvanáct a půl roku vězení. Tresty jim ve středu pravomocně potvrdil pražský vrchní soud. Desetičlenný gang připravil podle obžaloby více než osm set lidí o celkem 195 milionů korun. Hlavní organizátor podvodů je podle dřívějších informací stíhaný na Ukrajině.
před 13 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.