Resort financí odložil platby DPH dopravcům do konce října. Prominul také zálohy silniční daně

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek rozhodl o faktickém odložení plateb daně z přidané hodnoty pro podnikatele v autodopravě do konce letošního října. Zároveň stát všem dopravcům hromadně promine zálohy silniční daně na celý letošní rok, což ale neznamená prominutí samotné daně. Vyplývá to z generálního pardonu ministra financí zveřejněného na webu resortu.

Ministerstvo financí informovalo, že pardon je primárně reakcí na rostoucí ceny pohonných hmot a je výsledkem jednání s podnikateli v dopravě.

Dopravci krok vítají. Považují ho ale v současné situaci, kdy se jim náklady zvýšily kvůli drahé naftě o šest až sedm korun na kilometr, za nedostatečný. Na čtvrteční tiskové konferenci označili opatření za „měkké“, problém podle nich jen oddaluje. Sdružení Česmad Bohemia vyzvalo vládu k přímé finanční podpoře dopravních firem a ke snížení spotřební daně z nafty o 1,60 korun na minimální úroveň Evropské unie. Podle generálního tajemníka Vojtěcha Hromíře chce sdružení s ministry dále jednat. V případě nedohody je připraveno k protestním akcím.

O odložení platby DPH je třeba požádat na finančním úřadě a doložit splnění podmínky pro odložení, tedy být podnikatelem v dopravě. Podle ministerstva financí přitom je možné požádat o odložení platby DPH již v případě únorové platby, která je splatná v pátek 25. března. Čtvrtletní zálohy na silniční dani se po celý rok 2022 promíjí automaticky.

„Podnikatelům fakticky umožníme odložit platby DPH až o sedm měsíců. Zároveň nemusí celý rok platit zálohy na silniční daň, kterou navíc pro auta do dvanácti tun celou zrušíme. Pomůžeme tím dopravcům zlepšit jejich cash-flow v aktuálně složité situaci,“ uvedl Stanjura.

Faktické odložení plateb DPH formálně ministerstvo provedlo prominutím úroků z prodlení a z posečkání na DPH. V případě silniční daně jsou konkrétně zrušeny zálohy z dubna, července, října a prosince. Jde o hromadné prominutí záloh, dopravci tak nebudou dostávat žádné oznámení.

Vláda už dříve rozhodla o zrušení silniční daně pro osobní automobily, dodávky a nákladní vozidla do dvanácti tun. Podnikatelům by to mělo přinést roční úsporu 4,2 miliardy korun. Je k tomu ale potřeba novela zákona o dani silniční, kterou má předložit ministerstvo financí.

Spotřební daň

Kvůli vysokým cenám pohonných hmot zvažuje vláda podle Stanjury také snížení spotřební daně. U nafty by mohla klesnout zhruba o korunu a šedesát haléřů za litr, u benzinu o korunu. Rozpočet by tím přišel o 12 až 14 miliard za rok. Právě proto kabinet zatím váhá. „V okamžiku, kdy vidíme, že budeme muset mít nové výdaje na bezpečnost, obranu, ale také abychom se postarali o ženy a děti, které prchají před válkou z Ukrajiny, tak to prostě zvažujeme delší dobu,“ vysvětill.

Opozice je přesvědčená, že krok měl přijít hned zkraje března, kdy začaly ceny rychle růst. „Současná opatření vlády na snížení cen pohonných hmot jsou k ničemu. Vůbec nefungují a my důrazně apelujeme na vládu a na ministra financí, aby snížil spotřební daň,“ kritizoval místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).

Pohonné hmoty nyní proti předchozímu týdnu zlevnily – benzin zhruba o korunu. V průměru ale stojí přes 44 korun za litr. Cena nafty se drží nad 46 korunami. Před měsícem řidiči 7 až 10 korun na litr ušetřili. Poslední dny naznačují opětovný růst cen.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...