S březnem skončí omezení počtu návštěvníků na hromadných akcích

3 minuty
Události: Vláda mírní proticovidová opatření
Zdroj: ČT24

Laboratoře v Česku během úterý odhalily 14 307 nově potvrzených případů koronaviru, což je nejnižší úterní nárůst od 11. ledna. Oproti minulému úterý to bylo zhruba o polovinu méně. Podobně se snížil také počet podezření na opakovanou nákazu, kterých statistiky evidují 2570. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) po středečním jednání vlády uvedl, že od 1. března skončí omezení počtu návštěvníků na hromadných akcích. Lidé budou mít zároveň nárok na jeden PCR test hrazený ze zdravotního pojištění. Zhruba v polovině března pak zřejmě přestane na některých místech platit povinnost nasazeného respirátoru.

On-line přenos

Koronavirus - únor

  • 7:54

    Čína ohlásila přes 1500 nových případů koronaviru, což je její nejvyšší denní údaj. Zpřísňuje opatření, o místo přišel starosta postiženého Ťi-linu.

  • 7:41
    Česko

    Testy v Česku v pátek potvrdily 8365 nových případů covidu-19, o 110 víc než ve stejný den předchozího týdne. Reprodukční číslo se blíží jedné. Mírně stoupl také počet případů podezření na opakovanou nákazu, a to o šest desítek na 1652. Ubylo přitom provedených testů.

  • 7:40

    SOBOTA 12. BŘEZNA

Vláda rozhodla o zrušení omezení počtu lidí na všech hromadných akcích od 1. března. To už před jednáním kabinetu avizoval ministr kultury Martin Baxa (ODS). Například koncertů se nyní může účastnit tisíc lidí, pokud sedí. Pokud má sál větší kapacitu, je možné využít nad tisíc sedících polovinu maximální kapacity. Diváci musí mít respirátor, mohou si ho odložit, když konzumují jídlo a pití.

Od 13. března bude povinné nošení respirátorů jen v MHD, zdravotnických a sociálních zařízeních, na většině ostatních míst by povinnost měla být zrušena. S odborníky Válek diskutuje ještě o tom, že by se vyžadovaly na některých typech hromadných akcí.

Ministr řekl, že chce nošení respirátorů maximálně omezit. Nyní musí mít lidé zakrytý nos a ústa ve všech vnitřních prostorech, kde není možné dodržet rozestup od ostatních. Podle vládního webu jde tedy například o obchody, provozovny služeb, divadla, kina, restaurace, muzea, letiště i vozidla taxi.

Ke 13. březnu by také mělo skončit testování ve zdravotnických zařízeních a sociálních službách. Zaměstnanci tam nyní musí jednou týdně podstoupit antigenní test, který jim udělá zdravotník. Povinnost se netýká očkovaných, těch, kteří prodělali v posledním půlroce onemocnění, a těch, kteří mají platný negativní PCR test. Testovat se musí také klienti v pobytových službách a návštěvy.

Další opatření, která by měla nastat po 13. březnu, bude vláda podle Válka projednávat na příštím zasedání.

Jeden hrazený PCR test

Kabinet ve středu také rozhodl, že v březnu budou mít lidé nárok na jeden PCR test na covid-19 hrazený ze zdravotního pojištění bez toho, aby museli použít žádanku od lékaře či hygieny. V současné době mají k dispozici až pět hrazených testů měsíčně očkovaní lidé a děti. Zdarma jsou také pro klienty laboratoří se žádankou od lékaře nebo hygieny.

Omezení počtu hrazených preventivních testů vyplývá podle ministra z rozvolňování protiepidemických opatření. Důvody, proč má být jeden preventivní test zájemcům nadále k dispozici, jsou podle ministra zdravotnické a sociální. Lidé je budou moci použít, pokud budou mít obavy z toho, že jsou nemocní nebo v případě návštěvy zařízení, kde je test vyžadován. Jeho cena pro samoplátce se pohybuje kolem 800 korun.

Testování na covid-19 v loňském roce pojišťovny stálo zhruba 55 miliard korun. Veřejné zdravotní pojištění ročně hospodaří celkem se zhruba 400 miliardami korun. Zachování alespoň jednoho testu měsíčně zdarma podporovali někteří lékaři a vědci.

Dušek: Další zahlcení nemocnic je nepravděpodobné

Nynější vlna epidemie covidu způsobená variantou omikron má podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška kulminaci za sebou, další eskalace či zahlcení nemocnic nejsou pravděpodobné. Dušek to řekl na sněmovním zdravotnickém výboru. Na bezpečné hodnoty, které jsou do 250 nově nakažených na sto tisíc obyvatel za sedm dní, by se Česko mohlo podle něj dostat v druhé polovině března.

Ve všech věkových kategoriích nyní podle Duška epidemie klesá. V populaci seniorů byl vrchol později, ale i tam kulminace skončila, řekl. Upozornil ale, že je stále asi 300 tisíc rizikových seniorů, kteří nejsou očkováni ani nejsou chráněni imunitou po prodělaném onemocnění.

Epidemie covidu-19 v Česku dál zpomaluje, nicméně průběžně klesá počet provedených testů. Zátěž nemocnic je ale v mezitýdenním srovnání také nižší - hospitalizovaných s onemocněním covid-19 bylo v úterý téměř 3300, před týdnem vyžadovalo nemocniční péči 4100 nakažených.

V mezitýdenním srovnání klesá denní počet nově potvrzených případů už patnáct dní v řadě. Spolu s tím se snižuje i týdenní incidence. Na 100 tisíc obyvatel připadá nyní v Česku 809 nově nakažených za posledních sedm dní, předchozí den to bylo o 130 víc.

Ve všech krajích už je incidence nižší než tisíc. Nejhorší situace zůstává v Jihomoravském a Plzeňském kraji, kde incidence dosahuje hodnoty 971, respektive 954. Naopak nejlépe je na tom s incidencí 606 Karlovarský kraj.

Reprodukční číslo udávající, kolik dalších lidí v průměru nakazí jeden pozitivně testovaný, se téměř tři týdny drží pod zlomovou hodnotou jedna. Znamená to, že epidemie zpomaluje. Aktuálně reprodukční číslo činí 0,72.

Méně hospitalizovaných

V úterý ministerstvo zdravotnictví v nemocnicích evidovalo 3297 pacientů s prokázaným onemocněním covid-19, 222 z nich bylo v těžkém stavu. Před týdnem bylo hospitalizovaných asi o 800 víc, oproti pondělí jejich počet klesl asi o 400.

Počty nakažených vyžadujících nemocniční péči většinou při dalších aktualizacích rostou, nemocnice totiž mnoho pacientů hlásí až zpětně. Původně statistiky minulé úterý zaznamenaly asi 3700 hospitalizovaných, aktuální statistiky uvádějí o 400 víc.

Laboratoře v úterý provedly téměř 52 tisíc testů, před týdnem jich byl dvojnásobek. Počet provedených testů klesá v mezitýdenním srovnání od začátku února. Od začátku epidemie v březnu 2020 se v Česku novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo 3,54 milionu lidí, zemřelo 38 403 z nich. Od začátku letošního roku je úmrtí s covidem 2101. Únorový denní průměr je 49 úmrtí, v lednu to bylo 33.

Zájem o očkování, které může lidi ochránit před těžkým průběhem onemocnění covid-19, v posledních týdnech klesá. V úterý zdravotníci aplikovali 7300 dávek vakcíny, o týden dříve jejich počet překročil 10 tisíc.

Podobně jako v předchozích týdnech byla i v úterý většina dávek posilujících, které si nechávají píchnout lidé s dokončeným očkováním. Pro první dávku vakcíny si v úterý přišlo jen 337 lidí. Dokončené očkování má v Česku téměř 6,84 milionu lidí, posilující dávku dostaly téměř čtyři miliony z nich.

Dar bezmála čtyř milionů dávek vakcín

Kabinet ve středu schválil darování skoro čtyř milionů dávek vakcín proti nemoci covid-19. Česko je daruje prostřednictvím iniciativy Evropské unie Tým Evropa a mechanismu COVAX, jehož spoluzakladatelem je Světová zdravotnická organizace (WHO). „Jedná se celkem o 1,95 milionu dávek vakcín od výrobců AstraZeneca a Janssen, jimiž se v Česku už neočkuje, a o dva miliony dávek vakcín od výrobců BioNTech/Pfizer a Moderna, kterých je v Česku nyní nadbytek a hrozí jejich postupná expirace,“ sdělil úřad vlády.

Zmíněný objem vakcín AstraZeneca a Janssen má podle informací ČTK hodnotu asi 155 milionů korun. Hodnota dvou milionů dávek vakcín BioNTech/Pfizer a Moderna je kolem jedné miliardy korun.

Česko darovalo miliony dávek vakcín proti covidu-19 už loni. V červenci vláda rozhodla, že do konce roku 2021 poskytne nejméně 2,39 milionu vakcín do balkánských zemí, Afriky a Asie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 5 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...