Loni v Česku zemřelo nejvíce lidí v poválečné historii

Loni v Česku zemřelo 139 600 lidí, což je o víc než deset tisíc větší počet než v prvním pandemickém roce 2020. Na svém webu to uvedl Český statistický úřad (ČSÚ). Jde o dosud dostupné údaje z hlášení o úmrtí. U žen i mužů klesla podle statistiků naděje dožití, tedy věk, kterého se pravděpodobně dožijí.

Loňský počet zemřelých je nejvyšší číslo v poválečné historii. „Po patnáctiprocentním nárůstu počtu zemřelých v roce 2020 se v roce 2021 počet meziročně zvýšil o dalších osm procent,“ uvedl předseda Českého statistického úřadu Marek Rojíček. Naděje dožití se snížila o 0,8 roku na 80,6 roku pro ženy a klesla o 1,1 roku na 74,2 roku pro muže. Odpovídá tak situaci z období let 2009 a 2010, upozornila vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ Terezie Štyglerová. 

„Úmrtnost se mezi roky 2020 a 2021 zhoršila nejvýrazněji u lidí ve věku mezi 55 a 74 lety, a to v průměru o šestnáct procent. Oproti roku 2019 byla jejich úmrtnost vyšší o čtvrtinu,“ uvedla Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. „Nejstarších seniorů nad 80 let zemřelo loni stejně jako v roce 2020. Obdobná byla i jejich míra úmrtnosti, což však znamená, že zůstala nadále o patnáct procent vyšší než před pandemií,“ dodala.

Nejtragičtější byly první měsíce

Nejvíce lidí loni v Česku zemřelo v prvním čtvrtletí, kdy doznívala třetí a vrcholila čtvrtá vlna koronaviru. Mezi měsíci byl nejtragičtější březen s 16 800 úmrtími, následoval leden a únor. V prvních třech měsících roku a pak i v listopadu a prosinci, kam spadá další vlna koronaviru, umíralo o čtyřicet, ale i šedesát procent lidí víc, než je průměr posledních pěti let před propuknutím pandemie koronaviru.

ČSÚ neuvádí, jaké byly loni příčiny úmrtí. Za první pololetí loňského roku byl nicméně podle statistiků koronavirus nejčastější příčinou. Na první místo se dostal v říjnu 2020, teprve loni v květnu ho opět vystřídala chronická ischemická choroba srdeční, dříve nejčastější příčina smrti. Podle statistik na webu ministerstva zdravotnictví s nemocí covid-19 loni zemřelo 24 249 lidí.

Období vysoké úmrtnosti bylo v roce 2021 výrazně delší než v roce 2020, což potvrzují také denní počty zemřelých. Zatímco v roce 2020 bylo zaznamenáno 89 dnů s počtem zemřelých minimálně o čtvrtinu vyšším oproti průměrnému počtu z let 2015–2019, v roce 2021 jich bylo 168. „K maximu úmrtí došlo 15. března, kdy zemřelo 619 osob. Vlna zvýšené úmrtnosti v závěru roku byla již nižší, vrcholila počtem 535 zemřelých 1. prosince,“ uvedl ČSÚ.

Mezi kraji loni zemřelých meziročně přibylo nejvýrazněji v Královéhradeckém o čtrnáct procent a Karlovarském o třináct procent. Naproti tomu na Vysočině počet úmrtí meziročně stagnoval a ve Zlínském kraji se zvýšil o dvě procenta.