Noví ministři jsou ve funkcích a plánují, že budou pracovat i mezi svátky. Oproti dosavadnímu Babišovu kabinetu se budou členové vlády Petra Fialy (ODS) scházet ve středu, letos mají na programu ještě dvě schůze. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se na nich chce zabývat scénáři pro případné šíření nakažlivější varianty koronaviru omikron, ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) zase chystá předvánoční zahraniční cestu.
Nová vláda se letos sejde ještě dvakrát, zasedne i mezi svátky. O důvěru požádá v polovině ledna
49 minut
90' ČT24: Babišova vláda končí – co čeká Fialův vládní tým?
Zatímco často bývají poslední dny před Vánoci i období mezi vánočními svátky a silvestrem dobou klidu, do které vstupuje jen prezident svým svatoštěpánským projevem, letos se čerstvě jmenovaná vláda chystá pracovat do poslední chvíle. Do konce roku má na programu dvě schůze, a to 22. a 29. prosince.
To už bude mít ministr zahraničí Jan Lipavský za sebou první zahraniční cestu. Že již v pondělí vyrazí do Bratislavy, oznámilo slovenské ministerstvo zahraničí. Bude jednat se svým protějškem Ivanem Korčokem.
Ještě předtím ale musí Lipavský stejně jako někteří další ministři převzít úřad. Je až ve druhé „várce“ premiéra Petra Fialy. Ten uvedl v pátek po jmenování kabinetu a jeho úvodní schůzi prvních sedm členů vlády počínaje prvním vicepremiérem a ministrem vnitra Vítem Rakušanem (STAN).
V sobotu uvede Fiala do úřadů dalších šest ministrů a ještě oficiálně uvede tři ministry bez portfeje, kteří budou pracovat v kancelářích na Úřadu vlády – Mikuláše Beka (STAN), jenž dostane na starost evropské záležitosti, Helenu Langšádlovou (TOP 09) jako ministryni pro vědu, výzkum a inovace a předsedu legislativní rady vlády Michala Šalomouna (Piráti).
Kromě Fialy a Lipavského bude mít hodně práce i ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Chce analyzovat data o šíření varianty koronaviru omikron ve Velké Británii. Podle výsledku by mohl na schůzi 29. prosince navrhnout nová opatření proti jejímu šíření.
Celý kabinet bude také připravovat programové prohlášení, jehož koncept by chtěl premiér mít počátkem ledna.
V lednu plánuje i Fiala svou první zahraniční cestu v nové funkci – podobně jako Lipavský i on pojede nejprve na Slovensko. Do konce prvního měsíce roku 2022 čeká vládu i první velká zkouška – hlasování o důvěře v Poslanecké sněmovně. O důvěru musí vláda požádat do třiceti dnů od jmenování, podle Fialy tak učiní v polovině ledna.
Vláda nejprve musí vyřešit krize, pak teprve plnit program, říká expremiér
Jeden z Fialových předchůdců na postu premiéra i předsedy ODS Mirek Topolánek upozornil ovšem v 90' ČT24, že nový kabinet nastupuje za situace, kdy nebude moci od začátku plnit svůj program, nýbrž nejprve bude muset odpovídat na několik aktuálních krizí. „Limitují vládu v tom, aby začala naplňovat koaliční program a naplnila očekávání všech voličů, kteří jednotlivé strany volili. To je velký handicap, se kterým se budou muset vypořádat,“ podotkl Topolánek.
Konkrétně podle něj jde o covidovou epidemii, o energetickou krizi a také o vysokou inflaci. K tomu se musí vyrovnat například s bobtnajícím státním dluhem. Podle dalšího expremiéra, avšak z řad ČSSD, Vladimíra Špidly, ale nepřichází Fialova vláda v situaci, kdy by se státní ekonomika hroutila.
„Otevřeně řečeno, finanční situace České republiky je do té míry dobrá, že je schopná zvládnout ještě hodně. (…) Veřejné finance jsou schopné současnou krizi zvládat a zvládnout. Nejsme zády ke zdi,“ prohlásil Špidla. Topolánek o tom však není přesvědčen, domnívá se například, že „zaměstnanost je fikce, která je držena programy reagujícími na covid“.
Zdůraznil však, že má velkou důvěru ve schopnosti nového premiéra. „Když Petr Fiala před více než rokem říkal novinářům, budu premiér, vyhraju volby, tak se mu vysmívali. Velmi důsledně, velmi trpělivě pracoval na tom, aby koalice SPOLU volby vyhrála. Byl ochoten udělat riskantní krok spojení tří stran – o který jsem se pokoušel už já – a to, co říká od první chvíle, vyjadřuje něco, co já nazývám klidnou silou. I ve vyjednávání s prezidentem o složení vlády dosáhl svého, aniž by za to musel nějakým způsobem platit,“ míní.
Pětikoalice má několik mechanismů, které ji mají udržet pohromadě
Hlasování o důvěře Fialův kabinet nejspíše ustojí. Ve sněmovně má většinu 108 hlasů. Přesto od počátku znějí pochybnosti, zda bude koalice stabilní. Tvoří ji pět stran, z nichž každá má svůj poslanecký klub. Dosud nejpočetnější vláda v Česku byla ta úplně první, která vznikla v roce 1992 ještě za federace a tvořily ji zprvu čtyři strany (ODS, KDU-ČSL, ODA a KDS).
Nová pětikoalice má proto hned několik orgánů, které mají hasit spory. První je K5, tedy jednání předsedů pěti stran, případně K15, v níž jsou i další dva zástupci každé strany. Existuje i klasická koaliční rada a také formát KPK – koaliční předsedové klubů. Ti se budou scházet před každou sněmovní schůzí i na začátku výborových týdnů.
Koalice počítá i s formátem K108, který zahrnuje všechny poslance pěti vládních stran. Když se na takových fórech nepodaří neshody vyřešit, přijdou na řadu i tradiční kroky – smírčí a dohodovací řízení, které může vyústit ve vypovězení koaliční smlouvy.
