Baxa chce dostat kulturu do škol a zachovat daňové úlevy pro mecenáše

Nahrávám video

Kultura nemá být první, co se zavírá nebo kde se škrtá, je přesvědčen kandidát na ministra kultury Martin Baxa (ODS). Připustil však, že očekávané rozpočtové provizorium se i na tomto resortu podepíše, například nebude možné na počátku roku proplácet filmové pobídky. Chce však bránit tomu, aby kulturu postihly covidové restrikce více, než ji svazují nyní. Je přesvědčen, že divadla nebo koncerty vážné hudby jsou díky zavedeným opatřením velmi bezpečné. Mezi jeho priority patří propojení kultury a vzdělávání nebo podpora mecenášství. Martin Baxa byl hostem Interview ČT24.

Martin Baxa v minulých letech coby poslanec tehdy opoziční ODS tepal různé kroky ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jeho strana jej zkoušela prosadit i coby předsedu školského výboru. Když ale nyní ODS dohadovala vládu, ministerstvo školství přenechala STAN a Baxovi připadl resort kultury.

Odmítl, že by na něj ministerstvo kultury takříkajíc zbylo. Připomněl, že v minulém volebním období nejenže byl ve školském výboru, ale také předsedal podvýboru pro kulturu, a že vystupoval i k ní. „Ač mně leží zájem kultury na srdci, tak téma vzdělávání, zvláště v covidové době, bylo mnohem prezentovanější a více se o něm mluvilo, takže bylo více příležitostí hovořit k otázkám školství než k otázkám kultury,“ míní. Přímo však Baxa neodpověděl na otázku, který z těchto resortů by si vybral, kdyby to bylo na něm, s tím, že „to není otázka výběru“.

Ministerstvo kultury by podle něj nemělo být považováno za zastrčený a nedůležitý vládní post. „V žádném případě nechci, aby se vnímalo, že je kultura jakousi třešničkou na dortu, a když se má škrtat, kultura má být na prvním místě. Je důležitou součástí společenské identity a naší společnosti,“ zdůraznil. Ozřejmil, že kultura je důležitá kvůli umění samotnému, kvůli jejímu společenskému významu, ale i kvůli ekonomickému vlivu. „Kulturu nemáme vnímat jako oblast, která je jenom závislá na veřejných penězích, ale v mnoha ohledech naopak kultura finance generuje,“ je přesvědčen.

Ministerské plány: rozpočet, kultura ve školách i firemní podpora

Až Martin Baxa usedne za ministerský stůl v Nostickém paláci, začne se věnovat dvěma úkolům, které považuje za neodkladné. „První je příprava nového návrhu rozpočtu – který bude vznikat jako rozpočet nové vlády Petra Fialy – a druhá věc je národní plán obnovy, který není v uspokojivém stavu,“ shrnul. Plán obnovy je podle něj v oblasti kultury „v některých ohledech funkční, v jiných méně“. Za důležitou považuje třímiliardovou podporu regionální kulturní infrastruktury, k některým dalším položkám však přistupuje kandidát na ministra již s menším nadšením.

Od úprav v rozpočtu si Baxa mnoho neslibuje. „V koaličním prohlášení je napsáno, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů ze státního rozpočtu na kulturu, což je evergreen kulturní politiky v Česku, ale nikdy se o jednom procentu nemluvilo v tak špatné ekonomické situaci, v jaké jsme a kdy jsou veřejné finance skoro rozvrácené,“ řekl.

Při práci ministra kultury nechce Baxa zanevřít ani na školství. Při výuce by se podle něj měl klást důraz i na umění. „Je zapotřebí, aby si děti přirozeně od začátku své školní docházky pěstovaly k umění vztah. Chtěl bych, aby ministerstvo školství a ministerstvo kultury spolu vedla dialog, co by se v nových rámcových vzdělávacích programech mělo objevit. Moje úsilí bude takové, aby toho bylo v oblasti vzdělávání zaměřeného na kulturu co nejvíc,“ řekl.

Bylo by podle něj také dobré zachovat daňové odpočty za podporu kultury, které nyní jsou možné, ale jen dočasně – jako covidové opatření. Zůstat by mohly natrvalo, věří Baxa. „Povedu o tom debatu s kolegy ve vládě, kteří mají na starost ekonomiku,“ předeslal.

Považuje za žádoucí, aby například bohaté firmy podporovaly kulturní instituce. „Byl bych rád, kdyby nejenom legislativou, ale i celkovou atmosférou ve společnosti se tomu vytvářelo prostředí. Aby měli podnikatelé pocit, že podpořit divadlo, galerii nebo výstavní projekt je věc, která je užitečná, prospěšná a dělá jim dobré jméno,“ shrnul.

Kultura je podle Baxy bezpečná z hlediska covidu

Předpokládaný budoucí šéf resortu kultury doufá, že se ji podaří ubránit před další úplnou uzávěrou, která ji v souvislosti s covidovou pandemií postihla opakovaně. Doufá, že restrikce, které již platí, budou tentokrát maximem, tedy omezení počtu účastníků na tisíc, kteří musí být – s několika výjimkami – všichni očkováni či být nejvýše půl roku po covidu a mít celou dobu nasazené respirátory. K ničemu dalšímu není podle Baxy důvod.

„Kultura – divadla, koncerty vážné hudby, autorská čtení – je velmi bezpečná oblast. Lidé musí projít kontrolou O-N, dřív O-T-N – to je očkování, prodělaná nemoc, případně test – sedí v respirátorech na místech. Je to bezpečné prostředí oproti mnoha jiným. Budu proto vždycky vystupovat proti tomu, když se někde bude říkat, že šmahem zavřeme kulturu, protože je strašně nebezpečná,“ plánuje.

Kdyby to přesto nestačilo a nezbylo by, než divadla, kina či koncertní síně opět zavřít, musela by podle něj vláda připravit nové kompenzační programy. „Pokud by měla být kultura zavřená, jak byla v předchozích měsících, tak by to, co schválila sněmovna, nestačilo,“ upozornil.

Martin Baxa byl jako kandidát na ministra kultury v úterý v Lánech, aby si s ním promluvil prezident Miloš Zeman, jenž má novou vládu jmenovat. Podle Baxy spolu hovořili především o památkové péči.

Stane-li se nynější kandidát ministrem kultury, bude historicky teprve druhým členem ODS v této funkci a prvním od vzniku samostatné České republiky, a to po Milanu Uhdem. Ten byl ministrem kultury v Pithartově vládě v letech 1990 a 1992 a v době, kdy byl ve funkci, vstoupil do vznikající ODS. Strana také nominovala do první Topolánkovy vlády Martina Štěpánka, ten však byl nestraník. V dalších vládách, v nichž byla ODS, připadl resort kultury lidovcům, případně TOP 09. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoFarmářům chybí voda i krmivo pro dobytek, někteří snižují stavy

Někteří farmáři se kvůli suchu potýkají s nedostatkem vody a krmení pro dobytek. Podobné problémy řeší velká část Evropy – krmiva je proto na trhu méně a jeho cena roste. Hospodářům, jako je Jiří Kunc, hrozí, že budou muset stavy dobytka postupně snižovat. Už dnes má ve stáji o dvacet kusů méně, aby zvířata uživil. Krávy navíc nemají co spásat a zimní zásoby krmení jim teď hospodář dát nemůže.
před 2 hhodinami

VideoRozsáhlé požáry se mohou opakovat každoročně, obává se Legner z hasičského sboru

Minimálně poslední čtyři roky nám ukazují, že požáry takového výkonu a rozlohy se stávají běžnou součástí našeho života, uvedl k rozsáhlému požáru u chorvatského Omiše Martin Legner z Generálního ředitelství Hasičského záchranného sboru. Obává se, že se nás to v Evropě bude týkat každoročně a budeme se muset naučit s tím žít a bojovat proti tomu. V Interview ČT24 řekl moderátorovi Jiřímu Václavkovi, že k příčinám těchto požárů řadí hlavně klimatické podmínky, skladbu lesa a také větry, „které neskutečným způsobem urychlují frontu požáru a ovlivňuji i jeho výkon“. Na vině bývá i to, že lidé často podceňují základní pravidla typu nerozdělávat oheň poblíž lesa či nevyjíždět například čtyřkolkami na pole, protože výfuky jsou schopny zapálit sušinu. V pořadu mluvil též o tréninku pilotů ve shozu vody, roli vrtulníků či o spolupráci v Evropě. Zmínil také, jak požár v Českém Švýcarsku v roce 2022 posunul „hasičské myšlení“.
před 2 hhodinami

Provoz pražského letiště se vrátil na hlavní ranvej

Letový provoz na pražském letišti se vrátil na hlavní dráhu. Kvůli modernizaci okolí hlavní ranveje byl na 4,5 měsíce převeden na vedlejší dráhu. Druhá etapa modernizace začala na konci března a zahrnovala čtrnáct stavebních a technologických projektů letiště za více než jednu miliardu a tři investiční akce externích partnerů, sdělil zástupce mluvčí letiště Jiří Hannich. Loni byla hlavní dráha uzavřena kvůli první etapě modernizace ve stejném období.
před 3 hhodinami

Auto, které jelo téměř dvě stě kilometrů v hodině, řídil čtrnáctiletý chlapec

Policisté ve čtvrtek večer při běžné kontrole zastavili u Obědovic nedaleko Hradce Králové osobní vozidlo značky Audi, které na silnici druhé třídy jelo rychlostí téměř dvě stě kilometrů v hodině. Za volantem přitom seděl teprve čtrnáctiletý chlapec, uvedla v pátek policie na webu. Hlídce řekl, že automobil je jeho otce.
před 4 hhodinami

Ve Zlíně odstartovala Barum rallye. Závod doprovází omezení dopravy

Ve Zlíně začal pětapadesátý ročník Barum Czech Rally. Závodníky čeká třináct rychlostních zkoušek o celkové délce 206 kilometrů. Soutěž se až do neděle pojede na silnicích po celém Zlínském kraji. Na pořádek při akci dohlédnou tři stovky policistů. Demoliční práce na nedávno vyhořelé budově číslo 34 ve Zlíně ovlivní především diváky, kteří se nedostanou do Vavrečkovy ulice.
14:55Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Armáda letos nabrala víc lidí, než plánovala, řekl Zůna. Babiš mluví o garanci dvou procent

Do české armády už letos nastoupilo nebo má rozhodnutí o nástupu 2997 lidí, uvedl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na slavnostní přísaze ve Vyškově. Armáda původně plánovala letos přijmout 2250 lidí. Klíčové období pro nábor resort čeká na podzim. Premiér Andrej Babiš (ANO) řekl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září. K 1. srpnu sloužilo v ozbrojených silách podle Babiše 30 907 vojáků.
před 9 hhodinami

VideoMinisterstva v boji se suchem zaspala, míní Hladík. Wasserbauer to odmítl

Ministerstva životního prostředí (MŽP) a zemědělství dle bývalého šéfa MŽP Petra Hladíka (KDU-ČSL) při řešení současného sucha zaspala a už měla svolat Ústřední komisi pro sucho. Vrchní ředitel sekce technické ochrany životního prostředí MŽP Jaromír Wasserbauer v Událostech, komentářích oponoval, že komise se svolává na žádost hejtmanů nebo při vyhlášení stavu nedostatku vody ve více krajích, což se zatím nestalo. Debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 13 hhodinami

VideoSeverní část Pražského okruhu chce ŘSD začít stavět v roce 2028

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) chce mít do konce příštího roku vykoupených až devadesát procent pozemků, aby mohlo v roce 2028 začít stavět severní část Pražského okruhu. Dálnici bude muset ustoupit například komunitní zahrada uprostřed pražského Suchdola. Mají tudy vést tunely, na povrchu budou stožáry vysokého napětí. Místní už vědí, že to bude nepříjemný zásah do jejich života. ŘSD vyjednává s dotčenými obcemi a městskými částmi dlouhodobě. Stejně jako radnice označuje debaty za náročné. Ke konci příštího roku plánuje ŘSD zažádat o stavební povolení. Pro stát je dokončení základní dálniční sítě prioritou, ale i ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD) připouští možné problémy kvůli odporu části místních obyvatel. Zatímco o severní části okruhu se stále jedná, na jihovýchodní mezi Běchovicemi a dálnicí D1 už jsou těžké stroje a dělníci zhruba v polovině prací.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.