Baxa chce dostat kulturu do škol a zachovat daňové úlevy pro mecenáše

Kultura nemá být první, co se zavírá nebo kde se škrtá, je přesvědčen kandidát na ministra kultury Martin Baxa (ODS). Připustil však, že očekávané rozpočtové provizorium se i na tomto resortu podepíše, například nebude možné na počátku roku proplácet filmové pobídky. Chce však bránit tomu, aby kulturu postihly covidové restrikce více, než ji svazují nyní. Je přesvědčen, že divadla nebo koncerty vážné hudby jsou díky zavedeným opatřením velmi bezpečné. Mezi jeho priority patří propojení kultury a vzdělávání nebo podpora mecenášství. Martin Baxa byl hostem Interview ČT24.

Video Interview ČT24
video

Martin Baxa v Interview ČT24: „Že kultura byla obětí vládních covidových opatření tak masivně, bylo podle mě špatně.“

Martin Baxa v minulých letech coby poslanec tehdy opoziční ODS tepal různé kroky ministra školství Roberta Plagy (za ANO), jeho strana jej zkoušela prosadit i coby předsedu školského výboru. Když ale nyní ODS dohadovala vládu, ministerstvo školství přenechala STAN a Baxovi připadl resort kultury.

Odmítl, že by na něj ministerstvo kultury takříkajíc zbylo. Připomněl, že v minulém volebním období nejenže byl ve školském výboru, ale také předsedal podvýboru pro kulturu, a že vystupoval i k ní. „Ač mně leží zájem kultury na srdci, tak téma vzdělávání, zvláště v covidové době, bylo mnohem prezentovanější a více se o něm mluvilo, takže bylo více příležitostí hovořit k otázkám školství než k otázkám kultury,“ míní. Přímo však Baxa neodpověděl na otázku, který z těchto resortů by si vybral, kdyby to bylo na něm, s tím, že „to není otázka výběru“.

Ministerstvo kultury by podle něj nemělo být považováno za zastrčený a nedůležitý vládní post. „V žádném případě nechci, aby se vnímalo, že je kultura jakousi třešničkou na dortu, a když se má škrtat, kultura má být na prvním místě. Je důležitou součástí společenské identity a naší společnosti,“ zdůraznil. Ozřejmil, že kultura je důležitá kvůli umění samotnému, kvůli jejímu společenskému významu, ale i kvůli ekonomickému vlivu. „Kulturu nemáme vnímat jako oblast, která je jenom závislá na veřejných penězích, ale v mnoha ohledech naopak kultura finance generuje,“ je přesvědčen.

Ministerské plány: rozpočet, kultura ve školách i firemní podpora 

Až Martin Baxa usedne za ministerský stůl v Nostickém paláci, začne se věnovat dvěma úkolům, které považuje za neodkladné. „První je příprava nového návrhu rozpočtu – který bude vznikat jako rozpočet nové vlády Petra Fialy – a druhá věc je národní plán obnovy, který není v uspokojivém stavu,“ shrnul. Plán obnovy je podle něj v oblasti kultury „v některých ohledech funkční, v jiných méně“. Za důležitou považuje třímiliardovou podporu regionální kulturní infrastruktury, k některým dalším položkám však přistupuje kandidát na ministra již s menším nadšením.

Od úprav v rozpočtu si Baxa mnoho neslibuje. „V koaličním prohlášení je napsáno, že budeme směřovat k jednomu procentu výdajů ze státního rozpočtu na kulturu, což je evergreen kulturní politiky v Česku, ale nikdy se o jednom procentu nemluvilo v tak špatné ekonomické situaci, v jaké jsme a kdy jsou veřejné finance skoro rozvrácené,“ řekl.

Při práci ministra kultury nechce Baxa zanevřít ani na školství. Při výuce by se podle něj měl klást důraz i na umění. „Je zapotřebí, aby si děti přirozeně od začátku své školní docházky pěstovaly k umění vztah. Chtěl bych, aby ministerstvo školství a ministerstvo kultury spolu vedla dialog, co by se v nových rámcových vzdělávacích programech mělo objevit. Moje úsilí bude takové, aby toho bylo v oblasti vzdělávání zaměřeného na kulturu co nejvíc,“ řekl.

Bylo by podle něj také dobré zachovat daňové odpočty za podporu kultury, které nyní jsou možné, ale jen dočasně – jako covidové opatření. Zůstat by mohly natrvalo, věří Baxa. „Povedu o tom debatu s kolegy ve vládě, kteří mají na starost ekonomiku,“ předeslal.

Považuje za žádoucí, aby například bohaté firmy podporovaly kulturní instituce. „Byl bych rád, kdyby nejenom legislativou, ale i celkovou atmosférou ve společnosti se tomu vytvářelo prostředí. Aby měli podnikatelé pocit, že podpořit divadlo, galerii nebo výstavní projekt je věc, která je užitečná, prospěšná a dělá jim dobré jméno,“ shrnul.

Kultura je podle Baxy bezpečná z hlediska covidu

Předpokládaný budoucí šéf resortu kultury doufá, že se ji podaří ubránit před další úplnou uzávěrou, která ji v souvislosti s covidovou pandemií postihla opakovaně. Doufá, že restrikce, které již platí, budou tentokrát maximem, tedy omezení počtu účastníků na tisíc, kteří musí být – s několika výjimkami – všichni očkováni či být nejvýše půl roku po covidu a mít celou dobu nasazené respirátory. K ničemu dalšímu není podle Baxy důvod.

„Kultura – divadla, koncerty vážné hudby, autorská čtení – je velmi bezpečná oblast. Lidé musí projít kontrolou O-N, dřív O-T-N – to je očkování, prodělaná nemoc, případně test – sedí v respirátorech na místech. Je to bezpečné prostředí oproti mnoha jiným. Budu proto vždycky vystupovat proti tomu, když se někde bude říkat, že šmahem zavřeme kulturu, protože je strašně nebezpečná,“ plánuje.

Kdyby to přesto nestačilo a nezbylo by, než divadla, kina či koncertní síně opět zavřít, musela by podle něj vláda připravit nové kompenzační programy. „Pokud by měla být kultura zavřená, jak byla v předchozích měsících, tak by to, co schválila sněmovna, nestačilo,“ upozornil.

Martin Baxa byl jako kandidát na ministra kultury v úterý v Lánech, aby si s ním promluvil prezident Miloš Zeman, jenž má novou vládu jmenovat. Podle Baxy spolu hovořili především o památkové péči.

Stane-li se nynější kandidát ministrem kultury, bude historicky teprve druhým členem ODS v této funkci a prvním od vzniku samostatné České republiky, a to po Milanu Uhdem. Ten byl ministrem kultury v Pithartově vládě v letech 1990 a 1992 a v době, kdy byl ve funkci, vstoupil do vznikající ODS. Strana také nominovala do první Topolánkovy vlády Martina Štěpánka, ten však byl nestraník. V dalších vládách, v nichž byla ODS, připadl resort kultury lidovcům, případně TOP 09.