Vláda kvůli Bohemia Energy opět schválila zákon o hromadných žalobách

Vláda ANO a ČSSD opětovně posílá do Poslanecké sněmovny zákon o hromadných žalobách, které umožňují různým lidem uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném řízení. Po jednání kabinetu o tom informoval premiér Andrej Babiš (ANO). Předpis jeho vláda původně schválila loni v únoru, poslanci o něm ale do konce mandátu nerozhodli. Předpis, který kabinet schválil v souvislosti s ukončením činnosti energetické společnosti Bohemia Energy (BE), nyní dostane nová sněmovna.

Babiš po jednání řekl, že kabinet reaguje na případ BE. „Firma podvedla tisíce občanů, kteří byli uvedeni v omyl a domnívali se, že jim firma dodá energie za domluvenou cenu, což se nestalo,“ uvedl. Připomněl, že ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) podal na BE trestní oznámení kvůli podezření z nabízení služeb v době ukončování činnosti, účelovému převádění majetku mezi společnostmi a snahy o převedení soukromého majetku.

BE důrazně odmítla, že by porušila zákon. „Společnost neporušila žádný zákon. Naopak hrajeme fér a ukončujeme svoji činnost v momentě, který zaručí, že Bohemia Energy všechny své závazky vyrovná a nikdo nepřijde o peníze,“ konstatovala v půlce října. 

Unie zaměstnavatelských svazů v tiskové zprávě oznámila, že předpis nemůže začít platit dříve než za rok. „Předložení návrhu zákona o hromadném řízení nijak nepomůže domácnostem, které se nyní dostaly do problémů. Návrh je ale navíc velmi problematický, takže jeho uspěchané přijetí by mohlo do budoucna napáchat celou řadu škod,“ upozornil výkonný ředitel unie Vít Jásek.

Premiér Babiš připustil, že kauza BE je impulsem pro opětovné přijetí zákona, ale pomoci má hlavně v podobných případech v budoucnu.

Podle unie návrh nepodpořila ani ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO), protože neodpovídá evropské směrnici o reprezentativních žalobách. „Z pozice předsedkyně Legislativní rady vlády ve čtvrtek doporučila projednávání zákona přerušit,“ uvedla unie.

Zavedení hromadných žalob slíbila Babišova vláda v programovém prohlášení. Hromadná žaloba pomáhá lidem vymáhat společně nižší nároky, o které by často v soudním řízení individuálně neusilovali, protože částka vynaložená na soudní řízení by byla výrazně vyšší. Podle ministerstva novinka výrazně ulehčí soudům, zrychlí soudní řízení a jejich účastníkům ušetří náklady. Princip hromadných žalob má ale i řadu kritiků, kteří se obávají jeho zneužití. Podle nich například hrozí to, že se objeví spekulanti, kteří budou skupovat pohledávky poškozených.

Má návrh šanci v nové sněmovně?

Menšinová vláda ANO a ČSSD předložila sněmovně návrh zákona o hromadném řízení loni. Koncem letošního ledna přerušili poslanci projednávání předlohy v úvodním kole a už se k němu nevrátili. Návrh zákona tak s volbami takzvaně spadl pod stůl. Zavedení hromadné žaloby má nyní podporu lidovců z koalice SPOLU i Pirátů, podle nichž jde o moderní druh soudního řízení. Návrh ale většinovou podporu v nové dolní komoře patrně nenajde.

Skupina BE ukončila činnost v polovině října a kolem 900 tisíc jejích odběratelů si musí hledat nového dodavatele energií. Dosud největší uskupení alternativních dodavatelů energií v Česku krok zdůvodnilo přetrvávajícím extrémním růstem energií na velkoobchodních trzích.

Podle právníka Jana Eisenreicha ze společnosti LitFin, která nabídla zákazníkům BE právní zastupování, je podle českého právního řádu nyní zapotřebí uplatňovat nároky klientů jednotlivě. Soud ale může různá řízení, v nichž jde o stejnou věc, spojit v jedno, a tím vytvořit de facto stav, kdy projednává „hromadnou žalobu“.

Hromadné žaloby je možné podávat ve většině evropských států, přičemž se týkají nejen nároků, které vzniknou spotřebitelům nekalým či protiprávním jednáním podnikatelů, ale lze jimi vznést i nároky vzešlé z porušení práva životního prostředí nebo z pracovněprávních vztahů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...