Velkou část levicových voličů si převzalo hnutí ANO. Být mimo parlament je pro ČSSD katastrofou, říká Zaorálek

Sociální demokracie, která propadla ve volbách a nízkým ziskem voličských hlasů nepřekonala nutnou pětiprocentní hranici pro vstup do Poslanecké sněmovny, musí rychle udělat změnu ve vedení strany a přijít s novou energií a strategií. V Interview ČT24 to uvedl dosluhující ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD), který po pětadvaceti letech opouští dolní komoru.

Video Interview ČT24 s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem o neúspěchu ČSSD
video

Interview ČT24 s ministrem kultury Lubomírem Zaorálkem o neúspěchu ČSSD

Zdroj: ČT24

Poslancem už není, ministrem ještě ano. Na osobní neúspěch ale Lubomír Zaorálek nehledí. „Nejde o mě, nejde ani jen o sociální demokracii. Levice nemá zastoupení v Poslanecké sněmovně. Skoro bych řekl, že i nějakému pravičákovi by to mohlo vadit. Že je tady velký počet lidí, který nyní ve sněmovně zastoupen není,“ hodnotí Zaorálek výsledky voleb.

Úpadek klasické levice ve volbách přičítá také zisku vládního partnera. „Levicového voliče si přezvalo hnutí ANO. Neříkám, že hnutí ANO je levicová strana, ale je pravda, že si převzalo velkou část levicových voličů. Pro mě je ta náhrada sporná do budoucna,“ je přesvědčen.

„Pro nás bylo hnutí ANO sice partner, se kterým jsme se dokázali na některých věcech shodnout, ale to neznamená, že bychom ho vnímali jako někoho, kdo je nám mentálně blízko. Jedna věc je, jestli bude (ANO) vystupovat tak, že zastupuje levicové voliče, a druhá věc je, jestli skutečně to zastoupení v nich budou (voliči) vidět a mít,“ předpovídá Zaorálek.

Důvodů propadu ČSSD je podle Zaorálka několik

ČSSD získala v parlamentních volbách ještě v roce 2013 přes dvacet procent platných hlasů. Propad ale nastal v roce 2017, kdy dostala přes sedm procent hlasů a nyní byl výsledek ještě horší. Asi 250 tisíc hlasů znamenalo jen 4,65 procenta.

„To, že jsme nedostali víc hlasů, má samozřejmě více důvodů. Důvod je i v tom, že nám část hlasů vzalo hnutí ANO. Víme, že se úspěšně přihlásilo k tématům, které jsme měli držet jako naše hlavní. Část nám možná převzali i Piráti, mladí lidé nás nevolí. Progresivní stranu viděli v Pirátech.“

„Hlasy, které bych já vnímal jako pro ty, kteří chtějí sociální smír, podporu veřejných služeb, ty které bych mohl nazvat levicové, se rozprostřely do více stran. To byla naše chyba, že jsme to více nesjednotili. Jiná věc je, jestli tito voliči opravdu z velké části zastoupeni ve sněmovně nejsou, a to si myslím, že je špatně, ne-li neštěstí. Sněmovna má být obrazem názorů ve společnosti. Se Senátem to není úplně reprezentativní,“ domnívá se Zaorálek po výsledku nedávných voleb.

Někdejší ministr zahraničí poznamenává, že „být mimo parlament je katastrofou pro ČSSD“. Za debaklem vidí i neschopnost Lidového domu přesvědčit, že strana není vnitřně rozdělená. „Nedlouho před volbami jsme řešili personální otázky, to nám nepřidalo. Obraz nejednotné strany tady byl minimálně půl roku, čtyři měsíce před volbami,“ uvádí. „Mohou existovat různé podoby sociálních demokratů, ale musí být zřejmé, že to je jedna politická strana a že všichni táhneme za jeden provaz.“

Další příčinou je pro něj spolupráce s premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Osm let jsme se vedle něj snažili prosadit. Já už jsem po prvních čtyřech letech docela silně cítil, že je to skoro nemožné. Proto jsem po těch posledních volbách (v roce 2017) říkal, že je lepší být v opozici, protože to neuhrajeme. V covidovém období bylo těžké se vůči Andreji Babišovi profilovat,“ hodnotí zpětně Zaorálek.

ČSSD čekají změny

Strana se podle Zaorálka nyní musí konsolidovat. „Jedna věc je, že tohle je třeba si nějak rozebrat. Ale nemůžeme u toho zůstat, čas běží. Je třeba, aby bylo vidět, že tady sociální demokracie je. Tlak na to, abychom se dali dohromady, je velký,“ říká.

Sociální demokracii tak čeká nová etapa, na kterou by měla rychle zareagovat. „Je třeba udělat v sociální demokracii změnu. Proto je třeba změnit tváře, změnit způsob chování, a ten se bude muset změnit také proto, že budeme mimoparlamentní stranou. To vyžaduje jiné prostředky, jiný způsob komunikace. Chce to novou energii a nové strategie,“ uvědomuje si Zaorálek. On sám svou další profesní budoucnost vidí v akademické sféře.