Hnutí ANO si „vyluxovalo“ hlasy pro své koaliční partnery, jeho kampaň byla agresivní, což se příliš nevyplatilo. Ve sněmovně nyní není zastoupená levice, potenciální premiér by měl myslet na množství voličů, jimž propadly hlasy. Výsledky voleb do sněmovny hodnotili v Otázkách Václava Moravce ekonomové Jan Švejnar a Tomáš Sedláček, sociolog Daniel Prokop a právní filozof Jiří Přibáň.
Podle Přibáně jde o vítězství pro Česko a pro Evropu, protože se ukázalo, že „lze populisty zadržet v pochodu a postavit proti nim alternativu“. „Mnoho voličů šlo volit s představou, že je v sázce osud demokracie,“ sdělil Přibáň. Podle něj ve volbách nešlo o jednoznačné vítězství, společnost je stále hluboce rozpolcená do dvou nesmiřitelných bloků.
„Je souhrou náhod a dílem osudu, že v bloku nacionálně sociálním propadlo takřka dvacet procent hlasů. Toto bylo první kolo voleb o ústavní demokracii, to druhé kolo proběhne nejpozději v roce 2023 v prezidentských volbách a výsledek není jednoznačný,“ uvedl Přibáň s tím, že je velká otázka, kdo bude reprezentovat levicové voliče.
Česko podle Přibáně po těchto volbách hledá levici. Premiér Andrej Babiš (ANO) se podle něj v kampani rozhodl pro konfrontační negativní styl a hnutí ANO se najednou definovalo vyhroceně. Místo toho, aby oslovil potenciálně středové voliče, tak „vyluxoval extremistické hlasy nalevo i napravo, což se ukázalo na výsledku voleb“. Kvůli Babišovi podle něj neprošla ČSSD a KSČM do sněmovny.
Švejnar vnímá debakl levice jako zcela zásadní strukturální změnu. „Babišovi se podařilo zaujmout pozici, kdy reprezentuje levicové voliče do té míry, že raději hlasovali pro něj a ne pro sociální demokracii, která neměla lídry, kteří by byli pro lidi přijatelní,“ poznamenal Švejnar.
„Manipulace na periferii Evropy“
Podle Sedláčka Babišova vláda manipulovala s Českem na periferii Evropy. „Očima zahraničních zpráv a pozorovatelů nebyl Babiš nikým jiným než člověkem, který se prazvláštním způsobem snažil rozviklat pozici Česka v Evropské unii,“ soudí ekonom Sedláček. Nyní má podle něj Česko šanci přestat „přešlapovat na místě a přihlásit se k západním demokratickým hodnotám“.
Prokop připomenul, že ve volbách propadlo dvacet procent hlasů, což je jeden z největších počtů promarněných hlasů za posledních dvacet let, možná od revoluce. Minimálně šestnáct procent ze zmíněného počtu jsou podle něj hlasy pro anti-establishmentové, kritičtější strany nebo levicové strany.
Poměr vítězné koalice je podle Prokopa daný neefektivitou hlasování jejich oponentů. V chudších regionech, kde je hodně exekucí, podle něj Babiš pozice uhájil a měl asi 32 procent, zároveň ale „zkanibalizoval“ voliče ČSSD, KSČM či SPD, tedy svých potenciálních koaličních partnerů, kteří se tak nedostali do sněmovny.
I podle Prokopa byla Babišova kampaň poprvé negativní, zaměřená na migranty. „Kdyby se zaměřil víc do středu na efektivní vládnutí jako v minulosti, tak by přelivy byly možná z hlediska stavby koalic výhodnější,“ sdělil s tím, že by nedělal z voleb společenské závěry. Lídr vítězné koalice SPOLU Petr Fiala by podle něj měl myslet na voliče, jejichž hlasy propadly.
Česká levice musí podle Prokopa hledat program pro chudší regiony. ČSSD podle něj zaměřila program na větší zdanění bohatých, to ale podle průzkumů Čechy moc nezajímá. Zajímá je podle něj menší zdanění nízkopříjmových pracujících. „Ten program v chudých regionech nevyhrajete třídním bojem, vyhrajete ho rozvojovým programem a daňovou reformou,“ sdělil.
I podle Švejnara lidé v chudších regionech řeší, proč se nemají lépe a proč jim země nedává více příležitostí. „Máme tři čtvrtě milionu lidí v exekuci, to je pokračování středověkých žalářů pro dlužníky, které jsme převedli do moderní doby,“ uvedl s tím, že by se Česko mělo inspirovat v zahraničí, aby postižení lidé nemizeli do šedé ekonomiky.
