Volby do Poslanecké sněmovny

Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO s 30,5 procenta hlasů, ODS by měla šestnáct procent, SPD by dostala 11,5 procenta a Piráti jedenáct procent. Pořadí na prvních čtyřech místech se nezměnilo, mírně vzrostla podpora pro ANO a klesla pro SPD. Do sněmovny by neprošli lidovci. Vyplývá to z volebního modelu agentury Median. Podle ní u TOP 09, STAN a ČSSD nelze spolehlivě určit, zda by jejich podpora stačila na překonání pětiprocentní hranice potřebné pro vstup do sněmovny.

V srpnu by volby do Poslanecké sněmovny vyhrálo ANO s 29 procenty hlasů před ODS se 16 procenty a SPD se 14 procenty. Podle průzkumu společnosti Median by se do sněmovny dostali ještě Piráti s 11,5 procenta a ČSSD, která by měla pět procent. Průzkum také ukázal, že roste ochota zúčastnit se voleb.

Voliče v Česku čekají nová pravidla hlasování – snadnější by mělo být získat voličský průkaz, volby by navíc měly probíhat jenom jeden den. Ministerstvo vnitra teď připomínkuje novelu zákona o správě voleb, během léta by ji měli projednat i lídři volební koalice. K projednávání do sněmovny by se pak měla dostat na podzim. Očekává se ale, že bude dlouhé, i proto by měla novela začít platit až pro příští sněmovní volby.

Koalice SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) chce v nové sněmovně vést šest výborů. Stejný počet nabídne hnutí ANO, koalice Pirátů a STAN by řídila tři výbory a SPD dva. Opozici SPOLU navrhne vedení mandátového a imunitního výboru, prohlásil šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura. Hnutí SPD ve středu oznámilo, že trvá na postu ve vedení sněmovny, hnutí ANO zase kritizovalo rozšíření vedení sněmovny na sedm členů.

Kandidátkou koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se STAN na post předsedkyně nové Poslanecké sněmovny bude šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Místopředsedkyní nové sněmovny za Piráty potom bude jejich první místopředsedkyně Olga Richterová. O obsazení vedení sněmovny jednaly v úterý koalice SPOLU a Pirátů a Starostů. Podle lídra koalice SPOLU a předsedy ODS Petra Fialy by také vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) už neměla dělat klíčová rozhodnutí.

Programové skupiny koalic SPOLU (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a PirátiSTAN již začaly pracovat na prioritách chystané vlády obou uskupení. Některé se podle místopředsedy STAN Petra Gazdíka měly sejít už ve čtvrtek. Jejich hlavní prací je nejprve porovnat programy obou koalic, najít shody, rozpory, ale i věci, které jsou v některém z programů navíc. Obsazení ministerstev i vedení sněmovny se budou koalice zabývat až po vyřešení programových priorit.

Volební výsledek koalice PirátiSTAN nedosáhl ambicí, poslanecký klub Pirátů se navíc po říjnovém hlasování zmenšil z dosavadních 22 na čtyři poslance. Předseda strany Ivan Bartoš však zároveň vítá, že se koalicím SPOLU a PirátiSTAN podařilo v Poslanecké sněmovně získat většinu. „Je to mix pocitů,“ popsal Bartoš v pořadu Interview ČT24.

Rozložení Poslanecké sněmovny po říjnových volbách povede k novému kabinetu, o jeho podobě teď politické strany vyjednávají. Největší šanci na sestavení vlády má koalice SPOLU, tedy ODS, KDU-ČSL a TOP 09, s koalicí PirátiSTAN. O povolebním vyjednávání a úkolech pro budoucí ministry v pořadu Události, komentáře debatovali bývalí šéfové resortů zdravotnictví, financí a životního prostředí Miloslav Ludvík (ČSSD), Ivan Pilný a Martin Bursík.

Prezident podle slov Andreje Babiše (ANO) v neděli potvrdil, že ho jako předsedu nejsilnější strany pověří sestavováním vlády. ANO dle něj nebude usilovat o post předsedy Poslanecké sněmovny. Dále uvedl, že po volbách oslovil šéfa ODS Petra Fialu s nabídkou k vyjednávání o vládě. Fiala ale uvedl, že v tom nevidí smysl. Hrad se podle mluvčího vyjádří k postupu prezidenta při sestavování vlády ve středu.

Ani v nové sněmovně nebude chybět občanský demokrat Marek Benda. Zasedal už v porevoluční České národní radě, od té doby je s výjimkou dvou let poslancem nepřetržitě. Je tak nejdéle sloužícím členem dolní parlamentní komory. Za sebou má už deset volebních období.

Hnutí ANO si „vyluxovalo“ hlasy pro své koaliční partnery, jeho kampaň byla agresivní, což se příliš nevyplatilo. Ve sněmovně nyní není zastoupená levice, potenciální premiér by měl myslet na množství voličů, jimž propadly hlasy. Výsledky voleb do sněmovny hodnotili v Otázkách Václava Moravce ekonomové Jan Švejnar a Tomáš Sedláček, sociolog Daniel Prokop a právní filozof Jiří Přibáň.

Čtvrtinu nové Poslanecké sněmovny by měly tvořit ženy. Dvacet poslankyň by mělo zastupovat hnutí ANO, třináct koalici PirátiSTAN, dvanáct SPOLU a pět SPD. Podle občanské iniciativy Zakroužkuj ženu novým poslankyním pomohly hlavně preferenční hlasy, dvanáct z nich by se bez nich do sněmovny vůbec nedostalo.

Koalice SPOLU těsně zvítězila ve volbách do Poslanecké sněmovny a s koalicí Pirátů a Starostů podepsala memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu. Obě formace požádaly také prezidenta Miloše Zemana, aby pověřil předsedu ODS Petra Fialu jednáním o sestavení kabinetu. Prezident již avizoval, že jako prvního přijme v neděli před polednem předsedu ANO Andreje Babiše. Hnutí ANO ztratilo na SPOLU necelých sedm desetin procenta, ANO však díky volebnímu systému zřejmě získá o jeden mandát více. Volby také přinesly konec zastoupení ČSSD a KSČM v Poslanecké sněmovně. Předsedové obou stran Jan Hamáček a Vojtěch Filip ohlásili rezignaci. Sečteny jsou všechny okrsky.

Koalice SPOLU získala v letošních sněmovních volbách nejvíc hlasů. Lídr koalice Petr Fiala (ODS) sdělil, že obě demokratické koalice mají většinu, a tedy i šanci postavit většinovou vládu. „Toto je změna, my jsme změna, vy jste změna,“ sdělil ve volebním štábu Fiala, kterého na pódium volebního štábu doprovodili Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a Marian Jurečka (KDU-ČSL). V sobotu večer SPOLU a koalice Pirátů se Starosty podepsaly memorandum o vůli vytvořit společně většinovou vládu.

Češi v zahraničí nejvíce volili do sněmovny koalici PirátiSTAN, která získala polovinu všech odevzdaných hlasů. Druhá byla koalice SPOLU, tedy ODS, TOP 09 a KDU-ČSL, která obdržela třetinu hlasů. Vládní hnutí ANO těsně zůstalo pod pětiprocentní hranici, ostatní kandidující strany a hnutí skončily hluboko pod ní. Češi volící v zahraničí vybírali z kandidátů v Ústeckém kraji.

Hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) udrželo ve volbách své pozice, i když mu mezi vlasteneckými stranami stoupla konkurence, ocenil při hodnocení výsledků voleb do Poslanecké sněmovny předseda SPD Tomio Okamura. Povolební jednání budou podle něj dlouhá, SPD je na ně připravena, řekl novinářům ve volebním štábu SPD v pražském hotelu Duo.

Skončil první den voleb do Poslanecké sněmovny. Hlasování začalo ve 14 hodin a volební místnosti se na noc zavřely ve 22 hodin. V sobotu ještě bude možné přijít k volbám od 8 do 14 hodin. První den se ve většině okrsků pohybovala účast mezi 20 a 40 procenty, zájem je větší než při předchozích sněmovních volbách. Hlasovat mohou všichni občané České republiky, kterým bude nejpozději v sobotu 18 let.

Přibližně devět tisíc z celkových bezmála dvaceti tisíc vězňů v Česku chce letos odvolit. Jedná se tak o pětačtyřicet procent z celkového počtu trestanců. Oproti minulým sněmovním volbám jde přibližně o čtvrtinový pokles. České televizi to potvrdili mluvčí všech pětatřiceti věznic v Česku. Nejvíce zájemců, přes osmdesát procent, se zaregistrovalo v bělušické věznici. Naopak nejmenší zájem je v té olomoucké, kde chce volební lístek odevzdat jen čtvrtina odsouzených. V pátek prvního října byla poslední možnost, kdy se odsouzení mohli k volbám přihlásit.

Lidé očkovaní proti covidu-19 by neměli mít privilegia, která by je zvýhodňovala před neočkovanými. Vyplývá to z postojů většiny volebních subjektů, jejichž lídři diskutovali v superdebatě České televize. Pro zvýhodnění očkovaných je pouze hnutí ANO. Vedle jeho šéfa Andreje Babiše o koronaviru debatoval také Petr Fiala (SPOLU), Vojtěch Filip (KSČM), Jan Hamáček (ČSSD), Zuzana Majerová Zahradníková (Trikolora), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (PirátiSTAN) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Diskusi moderovala Světlana Witowská.

Ve středu již hlasovali první lidé v letošních sněmovních volbách. I když jejich řádný termín bude až v pátek a sobotu, uprostřed pracovního týdne mohli do 17 hodin přijet autem na speciální drive-in volební místa lidé, kteří jsou v izolaci kvůli nákaze covidem-19, případně mají nařízenou karanténu kvůli podezření, že se mohli touto nemocí nakazit. V celé republice bylo 82 drive-in stanovišť. Auta na ně přijížděla většinou jen zřídka, v některých krajích dorazily jen desítky lidí. Lidé v karanténě budou moci volit i doma, kam za nimi přijde komise s přenosnou schránkou. Musí si ji však objednat na své radnici, a to nejpozději do čtvrtečních 20 hodin.

Občan, který nemůže dojít k volební urně ve svém okrsku, nepřijde o možnost hlasovat ve sněmovních volbách. Už ve středu 6. října mohou volit lidé v karanténě na drive-in stanovištích. Do 7. října lze požádat krajský úřad o hlasování přímo z domova. Ve čtvrtek budou moct hlasovat klienti z případně uzavřeného zařízení sociálních služeb. Zapsaní na zvláštní seznam voličů mohou v řádném termínu vybírat poslance lidé hospitalizovaní v nemocnici, nepohybliví v zařízení sociálních služeb nebo odsouzení ve věznicích. Mimo trvalé bydliště umožní účast voličský průkaz.

Současně s říjnovými volbami do Poslanecké sněmovny budou lidé rozhodovat i v šestnácti místních referendech. Vyplývá to z evidence ministerstva vnitra, kterému obce musejí uspořádání hlasování nahlásit. Nejvíc referend se bude konat v Jihomoravském a Jihočeském kraji, se třemi plebiscity pak počítají v Plzeňském kraji. V sedmi krajích obce místní referenda neplánují, stejně jako v Praze. Historicky se v Česku zatím konalo 317 místních referend, více než čtvrtina z nich ale kvůli nízké účasti neplatila.

Již je jisté, že poslance budou moci volit i lidé s nařízenou karanténou či izolací kvůli nákaze covidem-19 či podezřením na ni. Podmínkou pro to bylo, aby do 15. září setrval stav pandemické pohotovosti, a ten platí dál. Stejně jako při loňských senátních a krajských volbách budou moci lidé v karanténě přijet autem na speciální volební místa a hlasovat z okénka. Alternativou je i žádost o přenosnou volební schránku, s níž přijdou komisaři k voliči domů. Drive-in stanovišť by mělo být více než loni – osm desítek.

Do Poslanecké sněmovny budou moci lidé volit i mimo svůj volební okrsek. Potřebují k tomu ale voličský průkaz. S ním mohou přijít hlasovat do kterékoli volební místnosti v Česku i na zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Průkaz se ovšem vydává jen na požádání a požádat je letos nutné nejpozději do 6. října.