Vysoké školy reagují na sílící epidemii. Některé budou jednat o distanční výuce

Některé vysoké školy budou v příštím týdnu jednat o zpřísnění opatření nebo zavedení či rozšíření distanční výuky. Vyplývá to z výpovědí deseti univerzit pro ČT. Reagují tak na zhoršující se epidemickou situaci spojenou s onemocněním covid-19. Část univerzit už přitom omezuje počet studentů ve třídách nebo nabízí hybridní výuku, tedy možnost kombinovat přednášky v on-line i off-line podobě.

„V pondělí bude zasedat komise rektorky pro vzdělávací činnost, která se bude těmito otázkami zaobírat,“ odpověděl mluvčí Mendelovy univerzity v Brně Filip Vrána na otázku, zda škola v nejbližší době plánuje rozšířit distanční výuku. Tu už částečně nabízí, většina přednášek a seminářů ale probíhá stále prezenčně.

„Dne 25. října bude setkání s vedením univerzity a bude zasedat krizový štáb,“ reagovala na tentýž dotaz mluvčí České zemědělské univerzity v Praze (ČZU) Karla Mráčková. Tam už přitom k úpravě výuky s ohledem na zhoršující se situaci přistoupili. Zavedení vzdělávání na dálku budou podle slov mluvčího Jakuba Nováka řešit také na Univerzitě Hradec Králové. Výuka tam zatím probíhá v prezenčním režimu.

Masarykova univerzita se připravuje na žlutou

Masarykova univerzita v Brně se bude řídit takzvaným univerzitním semaforem. Od příštího pondělí přejde z bílé do zelené barvy. Škola tak bude nadále udržovat prezenční výuku, nově ale budou povinné respirátory ve všech vnitřních prostorách, i během výuky.

„V podstatě se univerzita připravuje na přechod do žlutého režimu,“ řekla její mluvčí Michaela Pokorná s tím, že vše bude záležet na vývoji epidemie. Žlutý režim by znamenal například přechod na distanční výuku nebo zákaz vstupu veřejnosti do budov univerzity.

Zpřísněním opatření se aktuálně zabývá i Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL), informoval její mluvčí Egon Havrlant. K restrikcím by mohlo dojít po dohodě a ve spolupráci s vedením jednotlivých fakult.

Přednášky prezenčně i on-line

Některé vysoké školy už přitom i přes přetrvávající prezenční výuku nabízí také možnost hybridního nebo plně distančního vzdělávání. „Máme prezenční i on-line přednášky, studenti si mohou vybrat. Většinou volí on-line formu,“ konstatovala za ČZU Mráčková. Některé velké přednášky probíhají kombinovaně nebo on-line formou i na UPOL. Škola tím chce dosáhnout snížení počtu studentů v posluchárnách.

Na situaci reaguje i Univerzita Karlova v Praze. „Garantům studijních programů je povoleno využít dle úvahy některé prvky z předchozí distanční výuky, pokud spadají do konceptu výuky prezenční,“ uvedl mluvčí školy Václav Hájek. Někteří vyučující tak například jako doplňkový výukový materiál poskytují studentům záznamy přednášek z minulého akademického roku. Univerzita Hradec Králové podle Nováka zase omezila počet studentů v jedné třídě.

Školy se nechtějí prezenční výuky vzdát

I přes případná opatření chce ale většina škol v maximálně možné míře zachovat prezenční výuku. „Pro nás je zásadní prezenční výuka. Dokud to půjde, budeme ji mít,“ sdělil mluvčí Technické univerzity v Liberci Radek Pirkl. Totéž potvrdil i Michal Janovský z Vysoké školy chemicko-technologické. „Ztratili jsme rok a půl, nechceme se vracet do stejné situace. Máme už velkou část studentů naočkovaných a od začátku akademického roku máme i povinné respirátory během výuky,“ popsal.

Hlavním kritériem pro zavedení plné distanční výuky je pro školy rozhodnutí vlády a pokyny od krajských hygienických stanic. „V případě krizové situace je připraven zasednout krizový tým a situaci řešit. Kritérium pro přechod na distanční výuku je ale nařízení ministerstev nebo vlády. Jsme s nimi v kontaktu,“ potvrdil Václav Hájek z Univerzity Karlovy.

Na zhoršující se situaci nereagují školy jen opatřeními ve výuce. Například královéhradecká univerzita změnila podobu promocí a imatrikulací. „Probíhají v omezeném režimu, účast je výrazně menší než obvykle,“ popsal Novák. Fakulta informatiky se podle něj pro letošní rok rozhodla ceremoniály zrušit úplně.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vojtěch chystá přesun miliard z VZP. Má to zajistit stabilitu menších pojišťoven

Jako první svůj krok po nástupu do funkce hodlá pravděpodobný budoucí ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) předložit návrh zákona, podle něhož se přesune osm miliard korun od Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) do menších pojišťoven. Dalším opatřením má být i takzvaná předsunutá platba. Tato přechodná pomoc má dle Vojtěcha odvrátit hrozící platební neschopnost některých menších zaměstnaneckých pojišťoven. Dosluhující šéf resortu se nechal slyšet, že pojišťovny rozhodně nebankrotují a zmínil „malování čertů na zeď“.
před 2 hhodinami

Babišovo oznámení o Agrofertu Bendu uklidnilo. Muselo to být těžké, míní Malá

Šéf hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek večer oznámil, jak hodlá vyřešit střet zájmů – chce se doživotně vzdát holdingu Agrofert. Předsedu poslaneckého klubu ODS Marka Bendu prý oznámení uklidnilo. V Událostech, komentářích sdělil, že je rád, že se věci posouvají dopředu. Bude ale dle něj záležet také na samotné realizaci plánu. Podle předsedkyně poslaneckého klubu hnutí ANO zvolil Babiš „nadstandardní řešení“, které pro něj „muselo být velmi těžké“. „Splnil to, co voliči očekávali po volbách – že udělá všechno pro to, aby mohl být premiérem. A stálo mu zato i vzdát se firmy, kterou tak dlouho budoval,“ uvedla Malá. Debatou provázela Tereza Řezníčková.
před 9 hhodinami

Jak si našetřit na auto. Hra ze Zlína pomůže dětem na školách

Interaktivní hru Finanční pevnost, která učí děti zacházet s penězi, si nově vyzkouší i žáci druhého stupně základních škol a nižší ročníky víceletých gymnázií. Do škol s ní příští rok vyrazí výzkumný tým z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, potvrdila České televizi Bohumila Svitáková, pedagožka a odborná asistentka z Fakulty managementu a ekonomiky. Finanční pevnost původně vznikla pro děti z dětských domovů ve Zlínském kraji, které mají přístup k finančnímu vzdělání omezený. Ty si ji vyzkoušely v univerzitním areálu během února, března a května tohoto roku.
před 15 hhodinami

Poptávka po spolupráci s Evropou ve světě roste, míní Síkela

„Evropa je znovu vnímaná jako geopolitický hráč. Poptávka po ní roste,“ prohlásil v Událostech, komentářích eurokomisař Jozef Síkela (STAN), který má v Bruselu na starost agendu mezinárodního partnerství. Komise pod vedením Ursuly von der Leyenové je ve funkci už rok, při té příležitosti Síkela v rozhovoru se zpravodajem Petrem Obrovským své dosavadní působení zhodnotil. Do budoucna, i s ohledem na nástup nové vlády, význam své role vidí ve větší propagaci evropských myšlenek, sdělil.
před 23 hhodinami

ČSÚ: Maloobchodní tržby v Česku v říjnu meziročně stouply o 2,8 procenta

Maloobchodní tržby v Česku v říjnu opět meziročně vzrostly, bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel se zvýšily o 2,8 procenta. V září to bylo po revizi rovněž o 2,8 procenta. Meziměsíčně tržby v říjnu stouply o 0,4 procenta. Data na svém webu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
včera v 20:41

Ukrajinský velvyslanec ocenil ukrajinské děti úspěšné v českých školách

Ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč ocenil pamětní plaketou 24 ukrajinských dětí, které uspěly ve vědomostních, sportovních nebo uměleckých kláních. V tuzemsku jich žijí desítky tisíc, uprchly s rodiči z domova kvůli ruské invazi. Velvyslanec vyzdvihl, že si uchovávají ukrajinskou identitu a svými úspěchy přispívají k pozitivnímu obrazu českých škol, kroužků a sportovních týmů. Poděkování úspěšným dětem pořádalo velvyslanectví podruhé. V Česku je nyní asi 400 tisíc Ukrajinců, kteří jsou držiteli dočasné ochrany. Podle průzkumu Člověka v tísni se jich chce po válce vrátit na Ukrajinu zhruba pětina.
včera v 20:36

Trust na správu Agrofertu bude snazší založit dle cizího práva, říká právnička

Strukturu pro správu Agrofertu, se kterou počítá kvůli řešení svého střetu zájmů předseda hnutí ANO a kandidát na premiéra Andrej Babiš, bude podle Marie Zámečníkové z Právnické fakulty Masarykovy univerzity jednodušší založit podle jiného než tuzemského práva.
včeraAktualizovánovčera v 20:24

Zkušebních 150 kilometrů v hodině na D3 má první výsledky

Přesně dva měsíce uplynuly od zavedení rychlosti až 150 kilometrů v hodině na jihočeské dálnici D3 – pilotního projektu ministerstva dopravy s proměnným dopravním značením, které je možné upravovat podle aktuálních podmínek. Překračování limitu asi o patnáct až dvacet kilometrů za hodinu policisté zjišťují u několika řidičů denně. Vážnou nehodu dosud řešili jednu.
včera v 20:06
Načítání...