Lídři z Jihomoravského kraje se shodli na tom, že pro české soudnictví je nutná digitalizace, v některých vizích se ale jejich pohledy rozcházely. Debaty se účastnili Petr Fiala (SPOLU), Radek Holomčík (PirátiSTAN), Jan Hrnčíř (SPD), Roman Onderka (ČSSD), Ivo Pojezný (KSČM), Alena Schillerová (ANO) a Robert Šlachta (PŘÍSAHA). Moderovala Světlana Witowská.
Podle lídra koalice PirátiSTAN Radka Holomčíka je výzvou pro justici digitalizace a vytvoření elektronického soudního spisu, který pomůže zrychlit proces. „Další velká věc, možná ještě větší než ta digitalizace, je otevření trestního řádu, otevření občanského soudního řádu, což jsou normy, které vznikly někdy v 60. letech,“ sdělil s tím, že při soudních řízeních se tak naráží na celou řadu obstrukcí.
Krajský lídr KSČM Ivo Pojezný sdělil, že je potřeba zjednodušit justici tím, že se zjednoduší zákony a vyškrtají se normy, které nejsou potřebné. Podle něj to nebude jednoduché, pokoušela se o to podle něj ODS i sociální demokracie, ale nepodařilo se jim to, protože na to šly špatně, tedy poslaneckým návrhem. „My si myslíme, že tohle je parketa pro legislativní radu vlády,“ sdělil s tím, že ta by pak měla normy zjednodušit, dát k dispozici Ústavnímu a Nejvyššímu správnímu soudu. Poté by se normy vrátily na vládu a předložily by se Poslanecké sněmovně.
Podle krajského lídra ODS Petra Fialy je právní systém zaplevelený a někteří soudci veřejně mluví o tom, že se v něm nevyznají. Zjednodušení považuje za nutné. Nejdůležitější je podle něj vrátit lidem pocit spravedlnosti, načež zmínil kauzy Čapí hnízdo a katastrofy na Bečvě. Obsolentní (zastaralé, pozn. red.) zákony prý jeho strana nachystala k vyškrtání, ostatní strany to ale nepodpořily. „My jsme udělali jednu věc, kterou pokládám za důležitou, a kterou doufám všichni občané dobře pocítí. Ke každému novému zákonu bude muset být seznam povinností, které ten zákon zavádí,“ sdělil s tím, že to pomůže v orientaci.
Krajský lídr SPD Jan Hrnčíř uvedl, že obsolentní právní předpisy už soudce nezatěžují, protože už právně účinné nejsou. „My tady máme přes dva miliony platných právních předpisů. To je ta džungle, ve které se málokdo vyzná, to je ten problém, a tam bude třeba udělat důkladnou analýzu a zeštíhlit to,“ sdělil s tím, že problémem je vymahatelnost a předvídatelnost práva. Hrnčíř také řekl, že by pomohla digitalizace, což ilustroval na příkladu Slovenska. Podle něj jsou také podfinancovaní asistenti soudců, kteří ale dělají nejvíce práce.
Krajská lídryně ANO Alena Schillerová zmínila svoje právnické vzdělání i to, že sedm let působila v Legislativní radě vlády. Justice podle ní prošla transformačním procesem. „Já nemám pochybnost o tom, že je nezávislá, mám v ni naprostou důvěru. Mám důvěru v to, že soudy fungují tak, jak mají,“ sdělila s tím, že ale existují dílčí problémy. Když prý politička mluví s občany, říkají jí, že je trápí tempo soudních řízení. Uvedla, že asistentům soudců se platy zvyšovaly, a v debatě také podpořila digitalizaci. Také sdělila, že její strana chce zpřísnit tresty za znásilnění.
Podle krajského lídra PŘÍSAHY Roberta Šlachty je klíčové vrátit důvěru občanů v justici. Autoritu by podle něj mělo mít ministerstvo spravedlnosti, a to směrem dovnitř justice i ven. V návaznosti na předřečníky zmínil, že sice všichni vědí, kde je v justici problém, za poslední roky se ale nezměnilo vůbec nic a například v žebříčku Transparency International se Česko propadá. Uvedl, že jeho hnutí má v programu speciální senáty soudu a vzdělávání soudců. „Aby se nevzdělávali mimo, máme tady Justiční akademii,“ prohlásil s tím, že nastupující soudci by se měli učit na odvolacích řízeních.
Krajský lídr ČSSD Roman Onderka upozornil na to, že není možné směšovat nezávislost soudu a nezávislost ministerstva spravedlnosti. „Stejně jako ministr spravedlnosti neřídí soudce, tak ministr vnitra neřídí policii,“ uvedl. Hlavní je podle něj nezávislost soudnictví, na což poukázal s odkazem na Polsko či Maďarsko. Nutností je podle něj i nový občanský trestní řád. Posílil by roli mediátorů, protože „nejlepší spor je ten, který neexistuje“. Také by se prý nebál zavést detektor lži, který by mohl být jedním z důkazů.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
