Lidé v centru Prahy demonstrovali za klima, apelovali na budoucí vládu

V pátek se v Praze demonstrovalo za klima. Protest jeho účastníci zahájili na Malostranském náměstí symbolicky za minutu dvanáct pokřikem „Teď, nebo nikdy“, po projevech se vydali na pochod centrem města. Podle aktivistů totiž politici stále nedělají dost pro ochranu klimatu. Protest byl součástí celosvětové akce ekologického hnutí Fridays for Future (FFF) a zástupci jeho české odnože už v srpnu uvedli, že jím chtějí apelovat na vládu, která vzejde z říjnových sněmovních voleb, aby měla řešení změny klimatu jako prioritu.

Demonstranti z řad studentů i dospělých měli s sebou transparenty s nápisy jako „Klimatická spravedlnost“, „Není čas zavírat oči“ nebo „Chceme zdravou planetu pro naše děti“.

Účastnili se také zástupci ekologických organizací Greenpeace a Duha, iniciativy Milion chvilek pro demokracii a podpořit demonstraci přišli také bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan nebo někdejší ombudsmanka a chartistka Anna Šabatová. Ta zdůraznila, že nestačí spoléhat na to, že lidská práva, která s klimatem souvisejí, jsou na papíře, ale je třeba za ně neustále vynalézavě a aktivně bojovat, aby se vše v dobré obrátilo.

„A já vás proto vyzývám, abyste neustávali ve svém úsilí. A doufám, že všichni společně prosadíme velký obrat ve společnosti, a to nejenom v české, ale i světové,“ řekla Šabatová. Aktivisty dopisem podpořil také bývalý premiér Petr Pithart, mimo jiné promluvila i ředitelka české Amnesty International Linda Sokačová. Uvedla, že mezi státy, které neberou klimatickou krizi vážně, patří i Česko. Zdůraznila, že problém klimatické krize souvisí s lidskými právy, jakými je třeba právo na jídlo či vodu.

Mluvčí pořádajícího hnutí FFF už v úvodu zopakovali, že budoucí vláda musí činit konkrétní kroky pro ochranu klimatu. Připomněli, že v červnu hnutí hodnotilo dosavadní činnost většiny sněmovních stran v této oblasti jako nedostatečnou. Aktivisté po budoucí vládě také žádají, aby se Česko orientovalo na udržitelnější způsob života a po volbách vznikla funkce nadstranického ministra či ministryně pro klima. Rovněž chtějí konec uhlí do roku 2030 a zdůrazňují potřebu spravedlivé transformace v uhelných regionech. Projevy dalších účastníků zdůrazňovaly potřebu občanské angažovanosti a vyzývaly k účasti v říjnových volbách.

Demonstrace se obešla bez střetů

Pochod z náměstí vyrazil po jedné hodině odpolední. Prošel přes Staroměstské náměstí, ulici Na Příkopě a kolem Národního divadla, přes Karlův most zpátky na Malostranské náměstí. Účastníci skandovali hesla „Za klima“, „Omladina do ulic, aby v zimě nebyl hic“, „Uhlí, ropa, plyn, patří do dějin“ nebo „Na co škola? Klima volá!“. V nákupním vozíku vezlo několik aktivistů také reproduktor a pouštěli hudbu.

Demonstrace se obešla bez potíží a střetů a po 15:00 pokračovala na Malé Straně neformálním programem. Policejní mluvčí Jan Daněk ČTK sdělil, že podle odhadů policie se akce nakonec zúčastnilo tisíc až patnáct set lidí. Do cíle pak dorazili v komornějším počtu.

Demonstranti na Malostranském náměstí v Praze
Zdroj: Michal Krumphanzl/ČTK

Hnutí FFF se odvolává na nedávno zveřejněné části šesté hodnoticí zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu při OSN, podle které prý stojí svět před několika body zlomu. Jeden ze scénářů podle aktivistů ale stále umožňuje udržet globální oteplení pod bezpečnou hranicí 1,5 stupně Celsia oproti době před průmyslovou revolucí, pro to je však v nejbližších letech nutné podstatně snížit množství vypouštěných emisí skleníkových plynů.

Česká pobočka Fridays for Future v minulých letech uspořádala řadu protestů. Například v březnu 2019 prošla Prahou demonstrace středoškoláků, kteří požadovali důslednější ochranu klimatu a snižování emisí. Stovky mladých dorazily na pražskou stávku také v září téhož roku. Loni a letos hnutí pořádalo kvůli opatřením proti šíření nemoci covid-19 většinou komornější akce. V období nejpřísnějších epidemických opatření aktivisté volili i on-line cestu.

Studentské protesty se v minulosti konaly i v dalších městech v Česku, na pátek byly podle FFF naplánovány demonstrace také v Brně nebo v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Analýza: Vítězové a poražení senátních dvojbojů

O 27 míst v Senátu se utkali kandidáti a kandidátky ve dvoukolové volbě. Pět z nich bylo ale zvoleno už v prvním kole. Pouze ve 22 obvodech tak došlo na druhé kolo, v němž vítěz s více než padesáti procenty hlasů usedne v horní komoře. Jaké politické souboje letošní senátní volby přinesly? Téma rozebírá analytik ČT Kamil Švec.
před 4 hhodinami

Analýza: Senátní volby dopadly katastrofou pro ANO a triumfem opozičních stran

„Hnutí ANO potvrdilo, že je vůdčí politickou silou v České republice, byť si uvědomujeme strasti kola druhého.“ To jsou slova 1. místopředsedy hnutí ANO a vicepremiéra Karla Havlíčka z minulého týdne po prvním kole senátních voleb. Strasti druhého kola dopadly na ANO plnou silou: nezískalo ani jedno senátorské křeslo. Je to vůbec poprvé, co vládní strany takto propadly. Naopak opozice se může radovat, píše analytik ČT Kamil Švec.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Půta se vzdá funkce hejtmana a senátorské imunity

Hejtman Libereckého kraje Martin Půta (SLK), který byl zvolen senátorem v obvodu Česká Lípa, oznámil, že se vzdá postu v čele kraje, který zastává od roku 2012. Půta získal ve druhém kole senátních voleb 55,80 procenta hlasů, čímž porazil Jitku Volfovou (ANO). Oznámil také, že se vzdá senátorské imunity. Půta je nepravomocně odsouzen v korupční kauze, v níž ale vinu odmítá.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Nejvíc senátorů získalo ve volbách hnutí STAN, ANO žádného

Hnutí STAN po šesti letech opět vyhrálo senátní volby. Letos bylo zvoleno do horní parlamentní komory deset z jejich čtrnácti kandidátů. ODS získala sedm senátorů, přičemž obhajovala pět křesel. Její klub s TOP 09 tak zůstává nejsilnější frakcí. Miloš Vystrčil (ODS) tak pravděpodobně zůstane v čele horní komory. Naopak vládní ANO o jednoho senátora přišlo, když ze třinácti jeho finalistů neuspěl ani jeden. Lídr hnutí, premiér Andrej Babiš, označil výsledek za katastrofální.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Výsledek ANO je katastrofální, prohlásil Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) označil letošní výsledek senátních voleb pro hnutí ANO za katastrofální. Ze třinácti finalistů vládního hnutí neuspěl ani jeden, ANO tak přišlo o jednoho senátora. Výsledky voleb jsou podle Babiše jednoznačně chyba regionálních organizací. Vedení ANO situaci vyhodnotí. S ohledem na výsledky ale Babiš cítí silný mandát pro to, aby vedení vyslalo vzkaz jednotlivým místním organizacím. Konkrétní důsledky ale nechtěl předem zveřejňovat.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Senát zůstává pojistkou demokracie, říká Kupka

Senát zůstává pojistkou demokracie a protiváhou vládní většiny, řekl po sečtení výsledků druhého kola senátních voleb předseda ODS Martin Kupka. Pro občanské demokraty byly volby úspěšné, když získali navíc dva mandáty k pěti obhajovaným a udrží si nejsilnější senátorský klub. Kupka předpokládá, že na základě toho zůstane Miloš Vystrčil (ODS) předsedou Senátu.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Žďársku senátorské křeslo opět získal Klement (KDU-ČSL)

Senátorem ve volebním obvodu Žďár nad Sázavou se znovu stal Josef Klement (KDU-ČSL), podporu mu ve druhém kole volby vyjádřilo 54,08 procenta voličů. Druhý Michal Šmarda (za SOM, Volt a HR) dostal 45,91 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,16 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 50,14 procenta.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Na Přerovsku bude senátorem Navařík (ODS)

Senátorem ve volebním obvodu Přerov bude Jakub Navařík (ODS), má 56,91 procenta hlasů. Druhý Petr Vrána (ANO) dostal 43,08 procenta hlasů. Druhého kola voleb se zúčastnilo 23,03 procenta voličů, v prvním před týdnem hlasovalo 41,59 procenta. Dosavadní senátorka Jitka Seitlová (KDU-ČSL) letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.