Český vzdělávací systém rozebírali v předvolební debatě ČT lídři z Olomouckého kraje. Diskutovali o výši učitelských platů, rozebrali ale i otázky spojené s jednotlivými školskými stupni. Hosty debaty byli Radim Fiala (SPD), Ladislav Hynek (ČSSD), Marian Jurečka (SPOLU), Tomáš Müller (PirátiSTAN), Ladislav Okleštěk (ANO), Ludvík Šulda (KSČM) a Václav Vévoda (PŘÍSAHA). Debatu moderoval Jakub Železný.
Platy ve školství mají růst, shodli se lídři z Olomouckého kraje v předvolební debatě
53 minut
Volební lídři z Olomouckého kraje o školství v předvolební debatě ČT24
Podle ANO by se měly platy ve školství navýšit minimálně o inflaci. „Je to potom otázka i koaličního partnera, koaliční smlouvy, jaká bude,“ uvedl lídr ANO v kraji Ladislav Okleštěk. ČSSD chce na školství přidat o jedno procento HDP více než v současnosti, tedy asi 50 miliard korun. „Samozřejmě základem toho jsou platy učitelů a všech, kteří ve školství pracují,“ uvedl Ladislav Hynek, který vede krajskou kandidátku.
Aby platy pedagogů dosáhly 130 procent průměrné mzdy, prosazuje KSČM, výdaje na veřejné vzdělávání by tak měly stoupnout na šest procent HDP. „Nedávat tolik peněz na obranu a na druhou stranu zdanit nadnárodní kapitál,“ řekl krajský lídr Ludvík Šulda. Také SPD chce výdaje na školství zvýšit ze čtyř a půl procenta na šest procent HDP, podle lídra kandidátky Radima Fialy může stát prostředky získat zdaněním nadnárodních společností. „To je zhruba 40 miliard, které bychom na daních byli schopni vybrat,“ domnívá se Fiala.
I koalice SPOLU je pro větší tok peněz do vzdělávání, zvýšení má podle ní do roku 2030 dosáhnout 5,2 procenta HDP a učitelský plat má činit 130 procent průměrné mzdy. Podle lídra kandidátky Mariana Jurečky je třeba ocenit práci pedagogů během pandemie. „Je to extrémně náročné,“ uvedl.
Koalice PirátiSTAN navrhuje zavést systém profesního růstu učitelů navázaný na systém odměňování. „Není již možné dnes se něco naučit a takhle učit čtyřicet let, jak to bylo dříve. Chceme zavést moderní postupy do školství,“ řekl lídr kandidátky Tomáš Müller. Provázanost praxe a studia na vysokých pedagogických školách prosazuje PŘÍSAHA, podle jejího krajského lídra Václava Vévody by se ale měly také postupně zvyšovat učitelské platy. „Kvalitní pedagog musí být dobře zaplacen, jinak učitele ve školství neudržíme,“ uvedl.
Zástupci stran debatovali o povinném posledním roku mateřské školy
Předškolní vzdělávání by podle Oklešťka z ANO mělo začínat ve třech letech dítěte, vyslovil se také pro hustou síť mateřských školek. „Vhodnými dotačními tituly, podporou obcí s výstavbou mateřských škol máme reálnou šanci jim vytvořit zázemí,“ okomentoval Okleštěk. Také ČSSD prosazuje dostupnost mateřinek i v menších obcích a i podle Hynka by měly pomoci dotace. „Zřizovatelem mateřských a základních škol jsou obce a města, jediná cesta je vytvořit dotační titul, který bude toto podporovat,“ popsal Hynek.
Koalice PirátiSTAN se chce na nejnižším stupni vzdělávání zaměřit na rozvoj pohybových aktivit. Dle Müllera je třeba bojovat proti dětské obezitě, k povinnému tělocviku ve školkách však podle něj koalice nemíří. „Víceméně chodit s nimi na zahrady, tam s nimi dělat cvičení,“ přiblížil.
Koalice SPOLU chce prosadit zrušení povinného posledního roku předškolního vzdělávání. „Nenaplnil očekávání, aby se zkvalitnila příprava dětí především v problematických vyloučených lokalitách,“ uvedl Jurečka s tím, že problém by měly vyřešit podpůrné organizace zaměřující se na přípravu těchto dětí. Také SPD považuje povinný poslední předškolní rok za zbytečný, rodiče by se podle strany měli sami rozhodnout. „Nic v této věci by nemělo být povinného, rodiče by měli dát na doporučení,“ nastínil Fiala.
Pro zachování je naopak PŘÍSAHA, poslední předškolní rok má podle Vévody docházet k narovnávání rozdílů mezi jednotlivými dětmi. „Bylo by vhodné, aby se cílilo na děti, které nemají znalosti (…). Pak to zpomaluje celou výuku,“ přiblížil Vévoda. I zástupce KSČM Šulda se vyslovil pro zachování nařízení. „Před nástupem do školy základní by měly děti mít řád a naučit se věci, které už jsou pro první třídu nezbytné,“ uvedl Šulda.
Někteří lídři prosazují větší zapojení firem do praktické středoškolské výuky
V rámci středních škol se chce ANO zaměřit na zavedení duálního vzdělávání, které propojuje teorii s praxí. „Zatáhneme do toho procesu co nejvíce firem tak, aby mohli studenti vykonávat praxi právě u nich (…). Potom následně je mohou i vytipovat pro angažmá u nich ve firmách,“ popsal Okleštěk. Stejný systém chce zavést také ČSSD, a to po vzoru Německa a Rakouska. Hynek připomněl, že do určité míry duální vzdělávání už funguje právě v Olomouckém kraji. „Je to spolupráce zřizovatele středních škol s firmami, je to podpořeno i stipendii,“ přiblížil.
Kombinaci teoretické výuky ve škole a praxe ve firmě prosazuje i PŘÍSAHA. „Máme zájem na duálním vzdělávání,“ uvedl v debatě Vévoda. Pro studenty je podle něj v podobném systému lákavá také stipendijní podpora.
Střední školy by se podle zástupce SPD Fialy měly zaměřovat na výuku takových oborů, které jsou celospolečensky významné. „Měly by to být obory, které by, kromě gymnázií, měly dávat možnost studentům jít do praxe,“ popsal Fiala. Podle koalice PirátiSTAN by si měli studenti volit profilaci výběrem volitelných předmětů, všeobecný základ by měl zůstat všem společný. „Žák se rozhodne, co mu půjde. Vybere si z předmětů, které budou nabízeny, v těch se bude dále rozvíjet,“ uvedl Müller.
Pro postupný útlum víceletých gymnázií se vyslovil představitel KSČM Šulda. „Byla vytvořena v určité době jako prestižní gymnázia pro nadané žáky (…). Postupně se z toho stalo, že tam chodí čím dál více žáků,“ zmínil s tím, že omezením víceletých gymnázií by se z nich opět staly školy pro nejnadanější. Proti tomu se vymezil zástupce SPOLU Jurečka, upozornil také, že na střední školy začínají nastupovat silné populační ročníky. „Má záležet na kvalitě. Jestliže škola nabízí kvalitu, tak nemám říkat, že ji chci paušálně rušit,“ uvedl Jurečka.
Kvalitní vysoké školy by měl stát odměnit, uvedli někteří debatéři
V rámci vysokoškolské části chce ANO posílit celoživotní a distanční vzdělávání, která se podle Oklešťka během pandemie osvědčila. „Nemusí být vázáni na školu v místě jejich bydliště,“ uvedl s tím, že by distanční výuka zůstala pouze jako možnost, nikoliv jako podmínka. Pro celoživotní „výuku ve virtuální formě“ se zasazuje také KSČM. „Dochází k technickému rozvoji u většiny lidí v produktivním věku, proto by se měli celoživotně vzdělávat,“ okomentoval Šulda.
Dále se vzdělávat po absolvování univerzity by se podle programu uskupení PŘÍSAHA měli zejména učitelé a ředitelé škol. „Hovoříme o postupném, neustálém vzdělávání, reakci na to, jak se vyvíjí společnost, učební metody,“ popsal Vévoda.
Koalice SPOLU se chce zaměřit na financování univerzit tak, aby se vysokým školám nevyplácel jen výzkum, ale i kvalitní, profesně orientovaná výuka. Jurečka uvedl, že kvalitní univerzity by měly dostat podporu. „Jasně pojmenovat žebříček vysokých škol a i na základě toho část finančních prostředků vyplácet,“ řekl. Provedení analýzy fungování univerzit prosazuje koalice PirátiSTAN. „Mezinárodní spolupráce, jak se zapojují do vědy a výzkumu žáci, jejich výsledky,“ zmínil Müller. Na základě výsledků analýzy a vědeckých výsledků pak chce koalice vysoké školy finančně podporovat.
Zachování bezplatného univerzitního vzdělávání, ale i podporu nadaných studentů, kteří nemají na výdaje spojené se studiem, prosazuje ČSSD. „Je to otázka podpory státu, je to otázka půjčky na dobu studia. Půjčka, která bude bezúročná,“ uvedl Hynek. Zavést poplatky za studium vysokých škol odmítá také SPD, podle Fialy by se měl stát zaměřit zejména na podporu oborů s vysokým společenských významem. „Jako jsou například obory medicínské, technologické (…). Podle mě vůbec nepotřebujeme různé genderové obory a podobně,“ uzavřel debatu Fiala.
Výběr zastoupených uskupení vychází z průzkumu volebního potenciálu od společností Kantar CZ a Data Collect pro ČT, dále z váhy kandidujících subjektů a jejich dlouhodobé podpory zjištěné ve výzkumech volebních preferencí.
Volební potenciál ukazuje, jaký by mohl být maximální možný zisk politického subjektu, pokud by se k němu přiklonili všichni voliči, kteří ho zvažují. Respondenti mohou uvést více stran, mezi nimiž se teprve rozhodnou.
V průzkumu, který se konal mezi 19. srpnem a 3. zářím, se tazatelé ptali tří tisíc lidí. Statistická chyba je maximálně plus minus 1,9 procenta. Výsledky je třeba vždy vztahovat k termínu sběru dat a chápat je jako aktuální volební potenciál ve volbách do Poslanecké sněmovny. Nejedná se tedy v žádném případě o prognózu výsledků voleb.
Pozvánku do debaty dostali zástupci sedmi stran, hnutí a koalic, které se v průzkumu umístily nejvýše. Zástupci ostatních kandidujících subjektů dostali pozvání do Politického spektra a se všemi lídry kandidátek přináší ČT24 rozhovory v Událostech, komentářích.
113 minut
Předvolební debata ČT24: Lídři Olomouckého kraje
