Papež František se po návštěvě Maďarska a Slovenska vrátil do Vatikánu. Hlava katolické církve v Šaštíně nabádala věřící, aby rozmlouvali s lidmi jiných názorů a soucítili s chudými. Podle plzeňského biskupa Tomáše Holuba je nutné vést dialog v polarizované společnosti. Papež František ho tak stále vnitřně inspiruje. Holub byl hostem Interview ČT24.
Katolíci v Česku nejsou rozštěpení, říká biskup Holub. Papež je mu inspirací
28 minut
Interview s biskupem Tomášem Holubem o návštěvě papeže na Slovensku
„Když jsem viděl, jak je papež unavený, tak jsem si říkal, že další kontakt by ho obtěžoval. My se s biskupy těšíme, že ho uvidíme na začátku listopadu, kdy jedeme na návštěvu do Vatikánu,“ vyvrací Holub, že by se s papežem během jeho návštěvy na Slovensku osobně setkal. Sám František ale podle něj při osobním setkání s lidmi často ožije.
„Provází nás polarizace názorů a papež František je ten, kdo mluví o dialogu. Je otevřený věřit, že ten, kdo má jiný názor, mě může obohatit,“ dává Holub do kontextu papežovy časté zmínky o právech homosexuálů nebo zneužívání dětí kněžími a s tím související nutnost vést o světě debatu. Důležitou myšlenkou, kterou razí, je podle něj nutnost stále se vyvíjet a nezahořknout vůči modernímu světu, nežít pouze z tradice.
„Pro mě je papež František někým, kdo mě vnitřně inspiruje a překvapuje. Věřím, že se to týká většiny lidí, kteří se ke katolicismu hlásí,“ doufá Holub a věří, že i čeští duchovní budou stejně otevření například menšinám jako papež František.
Před příjezdem na Slovensko, kde byl čtyři dny, František strávil den a půl také v Maďarsku. Podle Holuba to může být určitý diplomatický vzkaz tamnímu premiérovi Viktoru Orbánovi, že není spokojen s vývojem v zemi. „Řekl, že mluvil s maďarskými představiteli, že by tam rád v budoucnu přijel, a myslím, že na setkání došlo k dialogu, takže po návštěvě byla situace jiná,“ hodnotí Holub.
Rozštěpenost církve
„Musíme si přiznat, že jsme lidem v minulosti nedávali dostatek svobody v jejich cestě za bohem,“ vypichuje papežova slova Holub. Má pocit, že pandemie posunula církev obecně více k realitě. I přes existenci různých názorových proudů v České republice mu nepřipadá, že by katolíci byli rozštěpeni.
„Nevidím, že bychom měli rozpor v oblasti sexuálního zneužívání v církvi, potvrdili jsme nový dokument s kroky, jak k takové situaci přistupovat,“ hodnotí Holub. Na otázku, jestli on sám je mezi kandidáty na místo pražského arcibiskupa výměnou za Dominika Duku nebo jestli by jen zvažoval takovou pozici, Holub odpovídat nechtěl.
Mise v Afghánistánu
Vstup NATO do Afghánistánu po útocích 11. září 2001 byl podle Holuba i z hlediska křesťanské etiky legitimní. On sám byl dříve hlavním kaplanem armády a Afghánistán navštívil. Myslí si ale, že bylo chybou, když si Západ nevšiml, že pro tamní obyvatele je těžké přijmout západní způsob života.
„Chápu, že si kamarádi a příbuzní padlých nyní myslí, že padli zbytečně. Lidé, kteří mají někoho rádi a ten padne, tak pociťují zmar,“ přibližuje z pozice kaplana Holub. Bojovat proti zlu, kterému vojáci čelí, je podle něj těžké. „V okamžiku, kdy se kříž stane jen symbolem myšlenek, ale není reálným zakotvením ve vztahu s Ježíšem Kristem, tak se zlem budeme prohrávat,“ cituje na závěr slova papeže Františka.
