Tisíce lidí přijely do východoslovenského Prešova na liturgii s papežem Františkem. Bohoslužba je pro věřící první velkou akcí s účastí hlavy katolické církve při její stávající návštěvě země. Odpoledne František navštívil Košice a na místním sídlišti Luník IX se setkal s Romy. Vyslovil se proti diskriminaci a předsudkům.
Papež v Košicích vybídl k dialogu. „Nejezdí tam, kde cesty jsou, ale kde je potřebují,“ ocenil salesián
Odpoledne papež v Košicích navštívil sídliště Luník IX, kde žije asi čtyři a půl tisíce Romů v nevyhovujících hygienických podmínkách a bez pitné vody. František se vyslovil proti diskriminaci a předsudkům vůči Romům.
Nesuďme, říká nám Kristus. Ale kolikrát naopak hovoříme bez reálného základu, podle doslechu a považujeme se za spravedlivé, když jsme přísnými soudci ostatních. Shovívaví k sobě, neoblomní k ostatním, nechal se slyšet papež.
„Jak často jsou tyto soudy vlastně předsudky, jak často si to zaměňujeme! Je to jako znetvořit slovy krásu Božích dětí, kterými jsou naši bratři. Nelze redukovat realitu druhého na vlastní předem připravené modely. Nelze lidi dávat do schémat. Abychom je skutečně poznali, musíme je především uznávat,“ dodal.
Romům papež řekl, že až příliš často byli předmětem předsudků a nemilosrdných soudů, diskriminačních stereotypů, hanlivých slov a gest, kvůli čemuž „jsme se všichni stali chudšími v lidskosti“. K obnově důstojnosti je nutné přejít od předsudků k dialogu, od uzavření k integraci, zdůraznil František.
Na sídlišti se setkal s mladými romskými manželi, kteří na Luníku IX vyrostli a kteří za pomoci rodičů i církve dokázali „jít proti proudu“: vystudovali vysokou školu a nyní žijí a pracují na jiném místě v Košicích. Papežovými slovy se jejich příběh lásky zrodil a dozrál díky blízkosti a povzbuzení: „Cítili jste se posilnění a chtěli jste práci; cítili jste se milovaní a vyrůstali jste s touhou dát svým dětem něco víc.“
Ovoce péče o druhé, práce a trpělivosti podle papeže nepřichází hned, ale časem.
„Nikdo v církvi se nesmí cítit mimo“
„Soudy a předsudky jen zvětšují vzdálenosti. Kontrasty a silná slova nepomáhají. Dávat lidi do ghett nic neřeší. Když zesiluje uzavřenost, dříve či později vzplane hněv. Cestou k pokojnému soužití je integrace,“ řekl František.
Zdůraznil, že budoucnost patří dětem, které si zaslouží svobodný život integrovaný ve společnosti. „Kvůli dětem je třeba dělat odvážná rozhodnutí: pro jejich důstojnost, kvůli jejich vzdělání, aby vyrůstaly dobře zakořeněné ve svém původu, ale zároveň bez toho, aby viděly každou možnost vyloučenou.“
Papež také poděkoval všem za práci s lidmi, kteří jsou na okraji společnosti, čímž myslí i vězně a běžence. Připustil, že tato práce a úsilí se někdy setkávají s nepochopením a nevděkem, a to dokonce i v církvi. „Nikdo v církvi se nesmí cítit mimo, anebo odsunutý stranou,“ řekl papež.
„Máme naději, že vaše mise tu dnes mezi námi na tomto místě pomůže zapálit větší víru a pevnější odhodlání měnit náš osobní a duchovní život k lepšímu,“ řekl papeži po příchodu na sídliště jednašedesátiletý Ján Hero z romské osady Medoravce.
Povzbuzení
Jako o velkém daru hovoří o papežově návštěvě jeptiška Silvia Zábavová, která podle vlastních slov tak dlouho už působí mezi Romy, že se sama cítí být Romkou. „Mně se na něm moc líbí, že ukazuje Boha nejen svatého a vznešeného, ale i lidského, tak blízkého nám všem bez ohledu na to, jací jsme a co jsme zač. Je jako otec, který přijde a povzbudí,“ řekla o pocitu zadostiučinění, který v ní budí papežova návštěva právě mezi Romy.
Jako zážitek na celý život vnímá papežovu návštěvu starosta Luníku IX Marcel Šaňa, hrdý na to, jak se setkání hlavy katolické církve s Romy vydařilo. Místy sice na sídlišti teče voda jen dvakrát denně, ale starosta ujišťuje, že po čtvrt století zanedbávání se život na sídlišti mění k lepšímu.
„Jsou v životě člověka okamžiky, které změní budoucnost, a tak věřím, že i toto je mezník a něco se pohne - ne na celém sídlišti, ale v jednotlivcích, kteří možná budou ochotní udělat i něco se sebou,“ míní duchovní Peter Bešenyei, tajemník Rady pro Romy a menšiny při Konferenci biskupů Slovenska.
Jezdí tam, kde jsou cesty potřeba
Před příjezdem Františka byla narychlo opravena cesta vedoucí na sídliště, vznikly nové chodníky a některé domy dostaly nové fasády. Známky zdevastování mnoha paneláků se ale zakrýt nepodařilo.
Ředitel místní salesiánské komunity Peter Veselský popsal atmosféru na sídlišti jako radostnou a emotivní. Papež František je podle něj prozíravý: „Nejezdí tam, kde cesty dobré jsou, ale tam, kde je potřebují. A když odjede, lidé ty cesty budou používat dalších deset let,“ komentuje.
Jeden z hlídkujících policistů pochybuje, že sídlišti vydrží upravený vzhled déle než 48 hodin po odjezdu papeže. „Je tu nová cesta, vymalovali tu, ale lidé zůstávají stejní. Ale líbilo se mi, že sami přiložili ruku k dílu a zametali. Doufám, že to alespoň chvíli vydrží. Je vidět, že se na papeže těší,“ uvedla dobrovolnice Eva Némethová z Košic. „Moc se mi tu líbí atmosféra. Žádný problém tu není. Když se vyskytne nějaké nedorozumění, tak se to vysvětlí,“ pochvaluje si další dobrovolnice Anna Imrichová.
„Ne každý papež byl (opravdovým) papežem, ale tento papež je opravdu papežem, protože je jím přímo srdcem. Je nejen papež, ale i dobrý člověk,“ říká Ivan Bilík, který se z východoslovenské obce Jarovnice vypravil na papeže i s manželkou a dětmi. Doufá, že František může Romům na Slovensku pomoci: „Rukama asi ne, ale svými návštěvami a působením možná ano.“
Liturgie v Prešově
Před zahájením mše na prostranství u sportovní haly v Prešově, ve kterém sídlí řeckokatolické arcibiskupství, papež projel mezi věřícími v papamobilu a zdravil je. Mnozí z nich měli v rukou vatikánské vlaječky. Podle listu Sme se liturgie zúčastnilo třicet tisíc věřících, veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska uvedl, že účast přesáhla čtyřicet tisíc lidí.
„Křesťané zde nejsou pronásledováni. Sekularizace a vlažnost ovšem svědectví znehodnocují, zatímco kříž vyžaduje jasné svědectví. Svědek, který má kříž v srdci a nejen na krku, nevidí nikoho jako nepřátele, ale všechny jako bratry a sestry,“ řekl papež v kázání. Kříž podle něj nelze omezovat jen na znak náboženského a sociálního významu nebo na politický symbol.
Papežský trůn, na kterém František seděl během liturgie, vyrobil truhlář, který spolu s chotí vychovává osm dětí a který sám je řeckým katolíkem.
Kvůli koronavirové pandemii organizátoři nakoupili 25 tisíc lžiček, aby měl každý zájemce o přijímání vlastní.
K řeckokatolické církvi se na Slovensku při sčítání lidu v roce 2011 přihlásila necelá čtyři procenta obyvatel. Většina obyvatel země se označila za římské katolíky. Římskokatolická církev s řeckokatolickými církvemi úzce spolupracuje a považuje je za součást jediné katolické církve. Řečtí katolíci (organizují se v jednotlivých, z pravidla národních církvích ve střední a východní Evropě) uznávají autoritu papeže a sdílí s římskými katolíky dogmatickou nauku.
Františkova návštěva Slovenska, kterou zahájil v neděli, vyvrcholí ve středu mší v Šaštíně nedaleko hranic s Českem. Na ni se zaregistrovalo kolem padesáti tisíc lidí.
Zájem veřejnosti o účast na veřejných akcích s papežem během jeho návštěvy Slovenska zaostal za původními očekáváními. Kvůli koronavirové infekci se lidé museli předem elektronicky registrovat a vstupenky mohli nejprve získat jen ti, kdo byli plně očkovaní proti covidu-19. Minulý týden organizátoři vyčlenili malou část z vyhrazených sektorů i pro osoby, jež budou mít pouze potvrzení o testu na koronavirus nebo o prodělání covidu-19. Celkově se na veřejné akce s papežem na pětimilionovém Slovensku přihlásilo přes sto tisíc lidí.