
Události: V pečovatelských domovech chybí místa
Skoro čtvrtina Čechů pečuje o někoho doma, nejčastěji o starší lidi. Podle nových evropských studií měl ale každý druhý pečující problém udržet si zaměstnání.
Například Zuzana Odvárková z Bílé Třemešné o svého šestaosmdesátiletého otce pečuje tři roky. Letos měl úraz, a jeho dcera se proto rozhodla odejít z práce. „Pracovala jsem ve školce s dětmi, a to mě velmi naplňovalo. Je to velký skok se nyní starat o tatínka. Ale vím, že jsem udělala dobrou věc,“ řekla.
Pomáhá jí diakonie nebo rodina. Rok mají také podanou žádost v domově pro seniory. Ta zůstává bez odezvy. Zatím ale nespěchají. „To bychom chtěli řešit až v době, kdy bych to nezvládala sama,“ dodala.
V Česku jsou takto neformálních pečujících lidí zhruba dva miliony. Nejčastěji se starají o rodiče, jiného příbuzného nebo manžela a děti. Podobné příběhy ocenil resort sociálních věcí. Podle poroty jde totiž stále o neviditelnou a mnohdy podceňovanou péči. Jedním z Pečujících roku 2021 se stal Jan Procházka z Hluku, který se dvacet let stará o manželku s roztroušenou sklerózou. Poprvé byly oceněny firmy, obce i městské části.
Seniorů bude přibývat, tvrdí demografové
Závislých na péči druhých bude přibývat, a nutně nemusejí mít handicap. Demografové vypočítali, že počet lidí nad 65 let se do roku 2025 navýší zhruba o čtvrt milionu. O deset let později už to bude přes 2,5 milionu lidí.
Při současném tempu růstu by v Česku mělo být v roce 2050 přes tři miliony seniorů. Do té doby je podle průzkumů potřeba vybudovat osmadvacet tisíc nových lůžek v domovech pro seniory i dalších pobytových zařízení.
Aktuálně je v Česku v domovech pro seniory a domovech se zvláštním režimem třeba pro pacienty s demencí skoro šedesát tisíc lůžek. Na jedno lůžko připadá 37 lidí. Dle vyhlášky, která stanovuje nejvyšší možné částky, mohou lidé za domov seniorů zaplatit denně nejvýš 210 korun a za stravu 170 korun. Dohromady tedy přes jedenáct tisíc měsíčně. Problémem ale není jen samotný nedostatek míst, ale někdy také kvalita poskytovaných služeb.
Na nedostatečné zajištění péče upozorňuje například psychoterapeutka z organizace Alfa Martina Chmelová. „Role obce a státu je vytvořit dostatek ambulantních a terénních služeb, podpůrných služeb a mít dostatečnou kapacitu pobytových aktivit,“ zdůraznila. Dodala, že pečující by měli mít, stejně jako lidé v práci, nárok na dovolenou i oddych. Odlehčovací služby jsou ale v Česku dostupné jen ve zlomku.
Vznik nových center
Z průzkumů Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR vyplynulo, že nová lůžka staví hlavně soukromí poskytovatelé, investiční fondy, neziskové organizace, obce nebo kraje. Podílí se na nich i dárci. Aktuálně vznikají další místa v Královéhradeckém kraji, Pardubickém nebo na Vysočině.
Před několika dny se například otevřelo soukromé zařízení v Chotěboři. Jeho vznik podpořil kraj Vysočina i město. Domov pro seniory a domov se zvláštním režimem má přes sto dvacet lůžek. „Všechny pokoje jsou stejné. Máme 48 dvoulůžkových a 26 jednolůžkových. Naši klienti si mohou vybrat,“ přiblížil ředitel SeneCura SeniorCentra Chotěboř Jan Špidlen.
V Opočně nové cetrum vzniká. Hotová je hrubá stavba a střecha, řemeslníci pokládají podlahy. Padesátka seniorů by se do místa měla nastěhovat příští rok na jaře. „Při covidové vlně to trochu opadávalo, přesto jsou stále pořadníky. Snažíme se pomoci s investicemi, podporovat i terénní péči, protože v Královéhradeckém kraji chybí zhruba devět set pobytových lůžek,“ uvedla náměstkyně hejtmana Martina Berdychová (Východočeši).
Specializované domovy
Výstavbu řeší i Diakonie, zatím převážně na papíře. Při výběru pozemků jim pomáhají i města. „Vždy bude určitá část seniorů o které bude potřeba se postarat ve specializovaných domovech. Aktuálně připravujeme stavbu dvou domovů – v Novém Městě na Moravě a u Svitav,“ řekl mluvčí Diakonie Českobratrské církve evangelické Ivo Mareš.
Podle prezidenta Asociace poskytovatelů sociálních služeb Jiřího Horeckého poptávka po specializovaných centrech roste. „Je stále větší zájem o zařízení, která poskytují služby pro osoby s Alzheimerovou chorobou či jinými typy demence. Je tam trend, aby byla méně kapacitní – pro 15 až 20 lidí,“ nastínil.
Dvacet zařízení s třemi tisíci lůžky chce v Česku postavit obnovený investiční fond. Zkušenosti už má s výstavbou v Chrudimi, Kolíně i v Praze. „Můžete si to představit jako hotel s plným servisem, kde máte jednotlivé pokoje. Jídelna a lékařské zázemí budou společné,“ přiblížil pověřený poradce fondu PFFL Martin Fojtík.
Nové kapacity vznikají i za podpory státu. Z národních peněz je vyčleněna miliarda korun a další z evropských fondů. Podle resortu práce to ale nestačí.