Československá obec legionářská (ČsOL) si připomněla v sobotu sté výročí svého vzniku. Do akce se zapojilo několik stovek lidí, mezi nimi současní členové, váleční veteráni či potomci veteránů, ale také sokolové a studenti vojenské střední školy. Mnozí oblékli historické uniformy. Dopoledne prošli průvodem Prahou k Národnímu památníku na Vítkově. Zde připomínka vyvrcholila po poledni slavnostním položením věnce za padlé.
Členové a příznivci obce se nejdřív dopoledne shromáždili na Václavském náměstí, kde si vyslechli projevy zástupců legionářů a pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti). V nich řečníci připomněli, že legionáři bojovali v první světové válce za svobodu a na jejich ideálech vznikla Československá republika. Na stejných hodnotách podle nich stojí i Česká republika.
Z Václavského náměstí poté vyrazil průvod a za doprovodu vojenské hudby se vydal směrem do ulice Na Příkopě. V čele šly jednotky s historickými prapory z první i druhé světové války, následovali členové armádních aktivních záloh a zástupci několika desítek jednotek.
Cílem průvodu byl Národní památník na Vítkově. Zde se konalo slavnostní shromáždění, během něhož účastníci k památníku položili věnec jako připomínku padlých vojáků.
Členy a příznivce Československé obce legionářů na místě pozdravili zástupce náčelníka generálního štábu Miroslav Hlaváč, poslankyně Jana Černochová (ODS) či poslanec Pavel Růžička (ANO). Na závěr zazněla česká hymna. Součástí programu byly také ukázky, jak vypadaly tábory legií, uniforem, výzbroje a výcviku.
Sobotní akce má připomenout tisíce legionářů, kteří v obou světových válkách za demokracii položili své životy. ČsOL tak chce zároveň vyjádřit respekt současným vojákům, kteří v odkazu legionářů pokračují.
Odkaz legionářů
Akce je součástí VI. manifestačního sjezdu Československé legionářské obce, který začal už v pátek slavnostním zasedáním v Pantheonu Národního muzea v Praze. Oslava navázala na podobné akce legionářů z dob první republiky.
Legionářská obec vznikala v celém průběhu roku 1921, bylo to ale právě 4. září, kdy se poprvé ukázala na veřejné manifestaci v Praze. Za první republiky organizace sdružovala legionáře všech bojišť první světové války. „Československá obec legionářská představuje to nejlepší z první republiky, a doufám, že to v naší společnosti zůstalo i dnes. Láska k vlasti, demokracii, svobodě,“ říká předseda obce Pavel Budinský.
Po nacistické okupaci úřady legionářskou obec rozpustily a obnovení se dočkala jen nakrátko po válce – komunisté ji samostatně fungovat nenechali, existovala pouze v exilu. „Komunistická totalita legionářské tradice cíleně zatlačovala a dezinterpretovala je. A to tak důsledně, že se po roce 1989 nepodařilo navázat na objektivní zpracování této problematiky,“ upozorňuje člen republikového výboru Československé obce legionářské Tomáš Pilvousek.
S opětovnou činností začala obec naplno až po sametové revoluci. V roce 2001 se stala plně nezávislou organizací. V současnosti se stejně jako dříve stará o válečné veterány – například skrze program sociální a zdravotní výpomoci.
„Jako předseda České obce legionářské a zároveň předseda Sdružení válečných veteránů mám možnost v současné době posoudit, jak se vztah mezi státem a válečnými veterány zlepšuje. Jsem strašně rád, že nás společnost přijala takové, jací jsme,“ podotýká Budinský.
Slavnostní nástup na Vítkově
Přibyla také propagace – například projekt legiovlak přibližuje, jak dříve putovali a bojovali legionáři na Transsibiřské magistrále. Obec také vyhledává a stará se o místa, kde leží ostatky československých vojáků na různých místech ve světě.
Členové legionářské obce loni v březnu přešli Bajkalské jezero po stejné trase, jako před více než sto lety vedl své vojáky jeden z legionářů, generál Sergej Vojcechovský.
V současnosti má legionářská obec bezmála čtyři tisíce členů. Sdružuje novodobé válečné veterány či zájemce o vojenskou historii, vstoupit do ní ale může kdokoliv.
