Zhruba každá třetí žena zažila při cestě veřejnou dopravou sexuální obtěžování. Stejnou zkušenost má i každý desátý muž. Čtvrtina cestujících pak byla svědkem takového chování. Ukázal to průzkum o sexuálním obtěžování ve veřejné dopravě, který pro Úřad vlády provedla agentura Focus. Výsledky ve středu představil šéf vládního Odboru rovnosti žen a mužů Radan Šafařík. Uvedl, že se připravují opatření. Na posílení bezpečnosti by se měly využít i evropské dotace či peníze z norských fondů.
Do reprezentativního průzkumu se v dubnu a květnu zapojilo 1009 lidí nad 15 let z celé republiky. Celkem 35 procent žen a deset procent mužů uvedlo, že se stalo obětí sexuálního obtěžování. Ve svém okolí pak čtvrtina dotázaných znala někoho, kdo obtěžování zažil. Stejný podíl byl svědkem obtěžujícího jednání při cestování.
Respondenti zmiňovali zírání a lascivní pohledy, bezdůvodné vstupování do intimní zóny, pokřikování, nevhodné poznámky a návrhy, sexuální gesta a pohyby, bránění v pohybu a zastoupení cesty, vynucování si schůzky, ale i exhibicionismus, nechtěné dotyky a líbání či vynucování sexu a pokusy o něj.
Obtěžování více vnímaly ženy. Téměř tři pětiny zmínily zírání a bezdůvodné vstupování do intimní zóny, před čtvrtinou se někdo v dopravě ukájel, sedm procent zažilo pokus o znásilnění. „Když to převedeme na celou populaci, představuje to relativně velký problém,“ podotkl Šafařík. Dodal, že ženy častěji zažívají vážnější formy obtěžování. Například s pokusem o znásilnění se ve veřejné dopravě setkalo sedm procent z nich.
Z výzkumu podle Šafaříka také vyplývá, že česká společnost vnímá obtěžování ve veřejné dopravě jako vážný problém. „Konkrétně tři čtvrtiny veřejnosti se domnívají, že je to problém, kterým by se měla společnost a stát aktivně zabývat,“ vyčíslil.
Tlačítka pro přivolání pomoci i osvěta
Výsledky ukázaly, že třetina svědků nijak nezasáhla. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Heleny Válkové spolucestující nevědí, jak mají reagovat. Válková a Šafařík uvedli, že je nutné posílit osvětu a prevenci, a to i ve školách.
Podle dotázaných by v dopravních prostředcích pomohla tlačítka k přivolání pomoci, častější kontroly policistů ve spojích či školení řidiček, řidičů a průvodčích, aby uměli obtěžování rozpoznat a dokázali zasáhnout.
Na projekty k posílení bezpečnosti při cestování se v příštích letech využije zhruba 20 milionů korun z norských fondů a s podporou se počítá i z nového operačního programu Doprava s dotacemi z Evropské unie, upřesnil šéf vládního odboru.
Šafařík upozornil, že z jiných studií napříč Evropskou unií vyplývá, že v Česku obecně dochází k sexuálnímu obtěžování poměrně často. „Jsme lehce nad průměrem. Mezeru s ostatními státy východní Evropy máme v tom, že stále si velká část veřejnosti neuvědomuje závažnost problému, bagatelizuje ho. Části veřejnosti přijdou přijatelné zejména lehčí formy sexuálního obtěžování,“ řekl.
