Ústavní soud v úterý vyhověl stížnosti pachatele krádeže, ke které došlo během nouzového stavu. Muž dostal nepodmíněný trest 28 měsíců vězení - ještě před tím, než praxi ukládání trestů usměrnil a zmírnil velký senát Nejvyššího soudu. Podle jeho rozhodnutí se přísnější trest ukládá jen v případě souvislosti krádeže s pandemickou hrozbou. Nyní musí Nejvyšší soud o mužově dovolání rozhodnout znovu.
Krádeže se recidivista dopustil loni v květnu v supermarketu na Plzeňsku. Ukradl ze stojanu s akčním zbožím dvě balení náhradních břitů do pánského holicího strojku za 2198 korun. Zboží uschoval do batohu a prošel bez zaplacení přes pokladny, poté jej zastavil pracovník bezpečnostní agentury.
Za běžnou krádež lze za normálních okolností uložit až dva roky vězení. Pokud se však krádež odehraje v době ohrožení státu, ve válce, při živelní pohromě nebo jiné události vážně ohrožující život a zdraví lidí, činí trestní sazba dva až osm let. Jde o takzvanou kvalifikovanou skutkovou podstatu spojující vyšší stupeň závažnosti činu s vyšším trestem. Soudy proto od loňska ukládaly pachatelům jinak bagatelních krádeží v době šíření koronaviru přísnější tresty.
Nejvyšší soud ovšem letos v březnu rozhodl, že krádeže v době pandemie a nouzového stavu se mají trestat přísněji jen tehdy, pokud věcně souvisí s pandemickou situací - například když jde o krádež respirátorů, případně pokud pachatelé zneužili mimořádné okolnosti.
Tento postoj se promítá do posuzování dosud neuzavřených případů krádeží s minimální škodou i některých dalších trestních činů spáchaných od loňského jara do účinnosti pandemického zákona. Také ten do budoucna ovlivňuje výklad trestního zákoníku. Zvýšená sazba se má podle pandemického zákona aplikovat jen v případech, kdy je trestným činem poškozen či ohrožen zájem společnosti na zvládání epidemie covidu-19.
Některé starší případy se otevírají na základě stížností pro porušení zákona podávaných ministryní spravedlnosti Marií Benešovou (za ANO). Ve prospěch obviněných v souvislosti s právní kvalifikací a ukládáním trestů v nouzovém stavu jich zatím podala čtrnáct, informovalo tento týden ministerstvo spravedlnosti. Části z nich už Nejvyšší soud vyhověl.
