Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje rekordní zvýšení minimální mzdy v příštím roce ze současných 15 200 až na 18 tisíc korun, hnutí ANO to zásadně odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. Z toho důvodu prosazuje růst podstatně nižší, v řádu stokorun. Premiér Andrej Babiš (ANO) chce, aby se během podzimu na minimální mzdě dohodly odbory se zástupci zaměstnavatelů. To se ale ještě nikdy v historii Česka nepodařilo.
„Nechceme zaostávat za Polskem a za Slovenskem. Chceme částku, aby lidé, kteří pracují, i když pracují za minimální mzdu, tak aby z ní dokázali vyžít,“ vysvětluje svůj návrh na navýšení minimální mzdy ministryně práce a sociálních věcí a místopředsedkyně ČSSD Jana Maláčová.
„U nás je to navázáno na zaručenou mzdu, to znamená, že musí říct hlavně ti, kterých se to týká, jestli s tím souhlasí, nebo nesouhlasí,“ uvedl premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš s tím, ať se na věci domluví tripartita.
Představy odborů a zaměstnavatelů o dalším růstu minimální mzdy jsou ale i letos velmi odlišné. Zatímco odbory souhlasí s plánem na zvýšení o téměř tři tisíce, zaměstnavatelé připouštějí maximálně pět stovek.
Vláda by měla podle Maláčové rozhodnout o zvýšení minimální mzdy v příštím roce do konce září, tedy ještě před sněmovními volbami. Minimální mzdu v Česku pobírá zhruba 150 tisíc lidí.
Důstojně uživit rodinu za minimální mzdu je někdy na hraně, říká žena
V roce 2015 požár připravil Soňu Bednárovou o domov. Teď pomáhá udržovat čisté ulice v Horním Maršově – pobírá minimální mzdu 15 200 korun hrubého. „Jsem ráda, že tu práci mám, protože kvůli koronaviru jsem o dřívější přišla a byla jsem rok na pracovním úřadě,“ vypráví Bednárová. Dodává však, že důstojně uživit za tuto částku sebe i rodinu bývá někdy obtížné.
„Člověk musí zaplatit nájem, elektřinu, děti mu chodí do školy, je to velmi složité a občas je to na hraně,“ říká.
Za svou práci by tak chtěla pobírat aspoň devatenáct tisíc hrubého, plán zvýšit minimální mzdu alespoň na osmnáct tisíc korun tak vítá. „Hlavně bych si mohla dovolit to, že malý by mohl jezdit na tábory a trávit více času s přáteli někde u vody,“ popisuje žena.
Minimální mzda je stále ostudně nízká, zdůrazňuje Maláčová
Česká vláda už v tomto volebním období – tedy od roku 2017 – zvýšila měsíční minimální mzdu z jedenácti na 15 200 korun. Jednorázový růst o dalších 2800 korun, který od ledna navrhuje ministryně práce, by byl suverénně největším zvýšením minimální mzdy v české historii.
„Naše minimální mzda, i když jsem se snažila v minulých letech a navyšovala ji rekordně, tak je stále ostudně nízká,“ zdůrazňuje Maláčová (ČSSD).
Hnutí ANO ale skokový růst odmítá – obává se zvýšení nezaměstnanosti. „Návrh ministerstva práce a sociálních věcí považuji v tuto chvíli za naprosto nevhodný. Naopak může ohrozit nízkopříjmové zaměstnance,“ zdůrazňuje vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Podobně argumentuje i pravicová opozice, která minimální mzdu odmítá zvyšovat úplně. „Mnohé firmy budou bojovat o přežití a vláda by jim neměla zvyšovat náklady,“ míní předseda poslaneckého klubu a první místopředseda ODS Zbyněk Stanjura.
Podle místopředsedkyně výboru pro sociální politiku Hany Aulické Jírovcové (KSČM) by měla ale minimální mzda činit alespoň sedmnáct tisíc korun. „To si myslíme, že by ekonomika zvládla,“ uvedla.
Samotné firmy mírné zvýšení minimálního výdělku připouští. Letos vzrostl o šest set korun. V příštím roce by to mělo být podle zaměstnavatelů o něco méně. „Dělalo by to možná čtyři sta, pět set korun. Je to hodně složitá doba, protože restartujeme ekonomiku, začínáme,“ konstatuje prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Naopak odbory plán ministryně Maláčové vítají. „Je to důstojné vůči lidem, je to důstojné vůči práci a kdo pracuje, má na tom být lépe než ten, kdo pobírá dávky,“ říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Odbory a zástupci firem se už teď shodují na tom, že ani letos se na zvýšení minimální mzdy nedohodnou. Rozhodnout tak bude muset během podzimu vláda.
