Nešťastně zabitý četník dostane nový hrob i pohřeb bez nacistických poct

Nahrávám video

Historikům z Muzea Policie se naskytla unikátní možnost doplnit jeden ze střípků v případu smrti protektorátního četníka Františka Ometáka. Středočeská obec, které patří jeho hrob, se rozhodla místo zrekonstruovat a při té příležitosti byla vyzvednuta i rakev s ostatky. Cílem expertů je najít střelu, která muže 30. dubna 1942 zabila.

Na hřbitově v Mutějovicích ve Středočeském kraji devětasedmdesát let ležely ostatky četníka Františka Ometáka, jehož smrt využili faktičtí vládci válečného protektorátu k nacistické propagandě.

Ometák 30. dubna 1942 s dalšími četníky hlídal na rozkaz gestapa místo, kde se našla vysílačka. Během přestřelky s parašutistou Arnoštem Mikšem, který si ji šel vyzvednout, byl Ometák zastřelen. Zraněný Mikš spáchal sebevraždu. Přestože ani jeden z nich podle všeho neměl v úmyslu původně střílet, zemřeli oba.

„Byl vyšší zájem, propaganda, udělat z Ometáka oběť české zvůle, českého odboje, vůči čemuž se rodina nemohla vůbec bránit,“ sděluje René Černý z Muzea Policie ČR. Ta se pak odstěhovala. Nikoho z příbuzných četníka se už nepodařilo dopátrat. O hrob se tak stará obec. Teď ho budou rekonstruovat.

Pietní akt bude na přelomu července a srpna

„Deska bude originál přebroušená, historicky bude pořád ta samá, opravená, plus bude nové ohraničení,“ řekl starosta Mutějovic Martin Pinka. Úprav po domluvě s obcí využilo i policejní muzeum. Nechali rakev vyzvednout a ostatky Františka Ometáka prohlédne soudní lékař. Cílem je najít kulku, která četníka měla zabít, a potvrdit tak dosavadní verzi celé události.

„To, co je pro nás nejdůležitější, je poskytnout kolegovi Ometákovi tu jeho poslední cestu tak, jak by si ji určitě zasloužil, bez nacistických poct,“ uvádí ředitel policejního muzea Radek Galaš.

Ostatky četníka Františka Ometáka by se na mutějovický hřbitov do zrekonstruovaného hrobu měly vrátit na přelomu července a srpna, kdy tady také proběhne pietní akt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 6 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 9 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 11 hhodinami

Státy EU vyrobily skoro polovinu elektřiny zeleně. Česko je na chvostu

V prvním čtvrtletí letošního roku pocházelo 45,5 procenta elektřiny vyrobené v EU z obnovitelných zdrojů energie (OZE). To představuje nárůst oproti stejnému kvartálu roku 2025, kdy tento podíl činil 42,7 procenta, uvedl Eurostat. V čele je Dánsko, které z těchto zdrojů produkuje drtivou většinu elektřiny, na poslední příčce je Česko.
před 12 hhodinami

Evropský pohled