Nešťastně zabitý četník dostane nový hrob i pohřeb bez nacistických poct

Nahrávám video

Historikům z Muzea Policie se naskytla unikátní možnost doplnit jeden ze střípků v případu smrti protektorátního četníka Františka Ometáka. Středočeská obec, které patří jeho hrob, se rozhodla místo zrekonstruovat a při té příležitosti byla vyzvednuta i rakev s ostatky. Cílem expertů je najít střelu, která muže 30. dubna 1942 zabila.

Na hřbitově v Mutějovicích ve Středočeském kraji devětasedmdesát let ležely ostatky četníka Františka Ometáka, jehož smrt využili faktičtí vládci válečného protektorátu k nacistické propagandě.

Ometák 30. dubna 1942 s dalšími četníky hlídal na rozkaz gestapa místo, kde se našla vysílačka. Během přestřelky s parašutistou Arnoštem Mikšem, který si ji šel vyzvednout, byl Ometák zastřelen. Zraněný Mikš spáchal sebevraždu. Přestože ani jeden z nich podle všeho neměl v úmyslu původně střílet, zemřeli oba.

„Byl vyšší zájem, propaganda, udělat z Ometáka oběť české zvůle, českého odboje, vůči čemuž se rodina nemohla vůbec bránit,“ sděluje René Černý z Muzea Policie ČR. Ta se pak odstěhovala. Nikoho z příbuzných četníka se už nepodařilo dopátrat. O hrob se tak stará obec. Teď ho budou rekonstruovat.

Pietní akt bude na přelomu července a srpna

„Deska bude originál přebroušená, historicky bude pořád ta samá, opravená, plus bude nové ohraničení,“ řekl starosta Mutějovic Martin Pinka. Úprav po domluvě s obcí využilo i policejní muzeum. Nechali rakev vyzvednout a ostatky Františka Ometáka prohlédne soudní lékař. Cílem je najít kulku, která četníka měla zabít, a potvrdit tak dosavadní verzi celé události.

„To, co je pro nás nejdůležitější, je poskytnout kolegovi Ometákovi tu jeho poslední cestu tak, jak by si ji určitě zasloužil, bez nacistických poct,“ uvádí ředitel policejního muzea Radek Galaš.

Ostatky četníka Františka Ometáka by se na mutějovický hřbitov do zrekonstruovaného hrobu měly vrátit na přelomu července a srpna, kdy tady také proběhne pietní akt.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 6 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších 590 kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 29 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 43 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 59 mminutami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...