Přibývá zdravotníků, kteří vyhledávají pomoc psychoterapeutů

O pětinu se v posledních dvou měsících zvýšil počet zdravotníků, kteří potřebují pomoc psychoterapeuta. Uvedla to organizace Dělám, co můžu. Jedním z důvodů je kromě vyčerpání také frustrace a bezmoc z toho, že velké části pacientů nemohou pomoci. Lékaři také podle organizace nejsou zvyklí vídat tolik umírajících.

Počet zdravotníků, kteří vyhledali psychoterapeuta, se v posledních dvou měsících zvýšil o 20 procent, vyplývá z informací organizace Dělám, co můžu. Ta sdružuje 700 terapeutů. Padesáti z nich se zeptala, kolik zdravotníků jim v posledních dvou měsících přibylo a s čím se na ně nejvíce obracejí.

„U některých lékařů se objevuje strach z možného selhání a pochybnosti o sobě samých – tím, že mnoha lidem neumí pomoct, protože například jejich běžná kvalifikace na to nestačí,“ vysvětluje Jana Dolejšová z Dělám, co můžu.

Někteří z nich jsou i ambulantní lékaři, kteří se dříve věnovali jen své specializaci v ambulanci. Nyní chodí několik dní v týdnu pomáhat do nemocnic na covidová oddělení. „Nikdy neviděli tolik lidí umírat, neumí se s tím vyrovnat. I několikrát denně musí blízkým oznamovat, že jim někdo zemřel, navíc často bez možnosti rozloučení,“ říká Dolejšová.

„Na jednotkách intenzivní péče většina pacientů umírá a u mnoha z nich dochází k rychlým změnám – jeden den to vypadá, že se zlepšují, druhý den zemřou,“ popisuje Dolejšová denní chléb mnoha českých zdravotníků.

Dalším důvodem, proč se obrací na terapeuty, je podle organizace to, že zdravotníci, kteří pracují s koronavirovými pacienty od podzimu, trpí vyčerpáním a nemají před sebou jasnou vidinu, kdy se pro ně situace výrazně zlepší. Práce jim časově i emočně zasahuje i do osobního života a po vyčerpávajícím dni navíc není, jak se odreagovat. Na druhé straně slýchají spekulace o tom, že pandemie neexistuje, zlehčování situace a zprávy o demonstracích proti krizovým opatřením nebo o jejich nedodržování.

Potřebu pomoci registrují i nemocnice

Nezisková organizace Dělám, co můžu vznikla na jaře minulého roku. Poskytuje bezplatně psychologickou pomoc pracovníkům první linie a díky sbírce Hlavu nad vodou také lidem, kteří byli epidemií zasaženi, ale terapie by pro ně byla velkým finančním nákladem – například rodičům samoživitelům nebo seniorům. Na základě dotazníků, které organizace rozeslala zapojeným terapeutům, poskytla České televizi data a nejčastější důvody problémů lékařů, sester a ošetřovatelů.

Česká televize již dříve zjistila, že v některých nemocnicích výrazně vzrostla potřeba psychologické pomoci. Například ve Fakultní nemocnici Ostrava vzrostl zájem o Linku podpory pro zdravotníky o 100 procent, jak řekla mluvčí nemocnice Petra Petlachová. Ve Fakultní nemocnici v Olomouci vzrostla dvojnásobně poptávka po peer konzultacích (mluvení o problémech s kolegy zdravotníky), napsal ČT mluvčí nemocnice Adam Fritscher.