Pod závrtem v Moravském krasu jsou nejspíš neznámé prostory. Začal se propadat

Propad země, takzvaný závrt mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem, nově zaujal speleology v Moravském krasu. Začal se totiž propadat, což značí, že jsou pod ním podzemní prostory. Na webu strážců přírody to uvedl zástupce vedoucího správy chráněné krajinné oblasti Antonín Tůma.

Závrty jsou typické pro krasové oblasti, v podstatě jde o propady v zemi. V Moravském krasu nejsou neobvyklé, většinou jde třeba jen o metrový či několikametrový propad. Řada z nich je navíc zanesená sedimenty.

Jeden takový závrt miskovitého tvaru mezi Ostrovem u Macochy a Sloupem u silnice ale začal „pracovat“ a jeho střed se pomalu propadá. V poklesu se už obnažil asi půlmetrový svislý úsek skalních stěn předpokládaného jeskynního komína.

„Pod závrtem není zatím známa žádná jeskyně, nejbližší jeskyně Amatérská je vzdálena něco přes 100 metrů a její chodby se nachází v hloubce cca 110 metrů pod povrchem. Pokles/propad nepochybně indikuje podzemní prostory a je již v hledáčku speleologů,“ uvedl Tůma.

Podobné propady už vedly k objevům

Propad speleologové podle majitelů pozemku pracovně nazývají „Horáčkův závrt“. Některé závrty přitom mohou přinést nové objevy v krasu. Například v roce 2019 speleologové v závrtu u silnice mezi Lažánkami a Vilémovicemi pronikli do objevené propasti, tehdy naměřili její hloubku přes 30 metrů.

Tůma zároveň uvedl, že se lidé nemusí obávat nebezpečných hromadných propadů, jako se tomu stalo v Chorvatsku, kde je způsobily otřesy půdy. „V geologicky stabilní oblasti Českého masívu nehrozí zemětřesení podobná těm chorvatským,“ sdělil Tůma. Zatímco v Česku vzniká asi jeden propad za tři roky, na začátku roku 2021 se jich v balkánské zemi objevila zhruba stovka, mnohé o velikosti rodinného domu.

Agentura ochrany přírody a krajiny prostor okolo závrtu chrání zatravněným pásem a případný speleologický průzkum podléhá jejímu povolení. Závrty obecně jsou v Česku ze zákona o ochraně přírody chráněny před poškozováním či zničením.