Neposlušnost ukazuje ztrátu důvěry ve stát, nejsme ale v totálním rozkladu, věří advokát Sokol

Nový nouzový stav je právně čistší než ten, který končí, věří právník Tomáš Sokol. Jde sice o zdraví, ale dbát na právo je důležité, aby koronavirus nerozbil ústavní systém a demokracii, řekl v Interview ČT24. Občanská neposlušnost podle něj ukazuje na ztrátu důvěry ve stát, a je třeba ji brát vážně. Věří ale, že český stát se ještě nerozpadá. Vakcinační pas, který by očkovaným lidem dával výsady, by diskriminační nebyl, míní právník.

Video Interview ČT24
video

Interview ČT24: Právník Tomáš Sokol

Dle Sokola se nezdá, že by vládní rozhodnutí o lockdownu podléhala potřebné hluboké analýze, jelikož kabinet Andreje Babiše (ANO) rozhodnutí často střídá. „Mám pocit, že v takové rychlosti se to opravdu seriózně promýšlet nedá,“ domnívá se právník.

Současný nouzový stav, který v pátek sněmovna odmítla prodloužit, považuje za protiústavní, jelikož vláda ho vyhlásila poté, co sněmovna nesouhlasila s prodloužením nouzového stavu předešlého. Podle Sokola to vyvolává otázky, jestli může sbor ministrů vyhlásit nouzový stav, kdykoliv chce.

Námitku, že vládu o vyhlášení zvláštního režimu požádali hejtmané, nepokládá bývalý ministr vnitra za směrodatnou. „(Hejtmani) nemají žádnou speciální pravomoc, aby vyslovili požadavek a vláda se jím musela obligatorně zabývat,“ upozorňuje. Jestliže kabinet vyhlašuje nový nouzový stav, měl by ukázat na okolnosti, které se změnily a stav vyžadují. V tomto případě ze dne na den ke změně nedošlo, je přesvědčen Sokol.

Doplňuje, že aktuální vyhlášení nového nouzového stavu z pátečního večera dle jeho názoru ústavně v pořádku je, jelikož tentokrát se okolnosti mění, například kvůli variantám koronaviru a přetíženým nemocnicím „To, co teď nastane, je mnohem bezpečnější a nehrozí to kostlivci ve skříni,“ věří Sokol a dodává, že nehrozí žaloby poukazující na protiústavnost nouzového stavu.

Vysvětluje také, že i když jde o zdraví, stále je nutné se pohybovat v právním prostoru, aby si Česko kvůli koronaviru nerozbilo ústavní systém a demokracii a nerezignovalo na bazální záležitosti právního státu. Upozorňuje, že špatně vyhlášená opatření se mohou vracet ve formě žalob, například kvůli zavřeným provozovnám.

„Vždy by mělo být hledáno řešení, které je právně korektní. Ono se nakonec našlo. Nejde o to, že by to bylo, buď budou lidé umírat, anebo budeme mít právně stav odpovídající tomu, co by mělo být. Ono se to dá dát všechno dohromady,“ je přesvědčen Sokol.

Očkovací pas by nediskriminoval, domnívá se Sokol

Advokát potvrzuje, že v krajních případech lze omezit pohyb občanů, jako to vláda plánuje. Zároveň dodává, že dotyčná pravidla mají tolik výjimek, že nebudou úplnými omezeními pohybu. „Opravdu přísné uzavření okresů v republice by znamenalo v podstatě lockdown a zásadní vliv na výrobu, ekonomiku a tak dále,“ reaguje Sokol.

Uplynulý rok podle Sokola razantně demonstroval, že právo není vynutitelné za všech okolností. Vymahatelné zůstává, dokud jsou kroky proti normám excesy – pokud ale dojde téměř k občanské neposlušnosti, občané tím říkají, že vedení země nevěří. „To je závažný problém, to je ztráta důvěry,“ varuje právník s tím, že pokud občané odmítají poslouchat, kromě krajních možností neexistují způsoby, jak je usměrnit. „Důvěra, apriorní víra a respekt k právním předpisům je naprosto nezbytný,“ zdůrazňuje.

Podotýká také, že společnost už dokázala unést normy, které ji omezovaly a byly přísné, pakliže věřila, že mají smysl. Ve chvíli, kdy lidé ztratí důvěru, přestanou opatření poslouchat, vzniká pro vládu problém. Sokol zároveň věří, že důvěru ve stát lze navrátit, pokud vláda přijme důvěryhodná opatření. „Nejsme ve stavu totálního rozpadu státu a totální občanské neposlušnosti,“ říká s tím, že projevy nespokojenosti nemají celonárodní charakter, byť by neměly zůstat ignorovány.

Podle Sokola situaci nepomáhá, že vládní představitelé na veřejnost pouští informace nejen o tom, co rozhodli, ale co možná rozhodnou. „To vytváří poměrně třaskavé prostředí,“ domnívá se exministr vnitra.

Sokol také věří, že případné požadování očkovacího průkazu jako vstupenky ke svobodě by nebylo diskriminační. Poukazuje na školky, které nemusí přijímat nenaočkované děti. Pokud je požadavek přiměřený, je podle Sokola legitimní. Rovněž v souladu s právem by podle něj byl požadavek na povinné testy ve firmách, které – na rozdíl od očkování – navíc nejsou invazivní a nepředstavují zdravotní riziko.