Část opozičních stran předložila komplexní pozměňovací návrh stavebního zákona, který by zachoval fungování úředníků pod obecními a městskými úřady. Nemuseli by se přesouvat pod stát. Informovali o tom zástupci pětice opozičních stran, Pirátů, ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a STAN. „To je hluboké nepochopení problematiky,“ uvedla k tomu ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (ANO) a ohradila se proti tvrzení, že resort chce brát nějaké kompetence obcím. Spor je i o návrh opozice zavést poplatek za výstavbu.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš uvedl, že opoziční strany se pokusily uplatnit svoji verzi ve třech výborech, ale neuspěly v nich. Komplexní pozměňovací návrh těchto stran je podle něj moderní, výrazně levnější a nezavádí přesuny úředníků.
Naproti tomu návrh poslance ANO Martina Kolovratníka a dalších poslanců, který podpořil hospodářský výbor a který zavádí státní model stavební správy, odebírá podle Bartoše pravomoci samosprávám a porušuje dřívější dohody.
„Obce dnes žádné kompetence ve stavebním řízení nemají, stavební úřady podle zákona musí rozhodovat nezávisle na vůli obce. To, že se tak v praxi často neděje, je v rozporu se zákonem. A když žádné kompetence nemají, tak jim je ani nemůžeme brát,“ zdůraznila ministryně.
Místopředsedkyně STAN Věra Kovářová na čtvrteční tiskové konferenci řekla, že vládní návrh s sebou nese přesun 13 tisíc úředníků do budov, které nejsou k dispozici. Proto opoziční strany navrhují, aby stavební úřady v přenesené působnosti zůstaly na obcích s rozšířenou působností i na některých dalších menších obcích.
Dostálová naopak vidí problém v současném celkovém systému. „V případě stavebních úřadů v přenesené působnosti je totiž v řízeních opakovaně namítána systémová podjatost a soudy jim dávají za pravdu. Soudci na nás opakovaně apelovali, abychom s tím něco udělali.“
Zjednodušeně to vysvětluje tak, že úředník stavebního úřadu má rozhodovat zcela nezávisle na vůli politiků, ale je zaměstnancem radnice. Jak tedy může být zcela nezávislý, ptá se ministryně. „Stavební úřad by opravdu neměl být pod jakýmkoliv vlivem politiků. A jak to u měst a obcí chcete zajistit, když jsou úředníci jako zaměstnanci obcí závislí na odměňováni opět od obce? To jednoduše nejde.“
Jak zrychlit povolovací proces?
Dostálová se proto domnívá, že přenesením stavebních úřadů na státní správu by se systémové podjatosti zamezilo. A to by podle ní ušetřilo i hodně času. Než se systémová podjatost vyřeší, trvá to totiž minimálně měsíce. „Časté je to u velkých projektů typu obchvatů nebo dálnic, viz například Pražský okruh do Běchovic, ale i menší bytové projekty nebo i přístavba u domova důchodců.“
Ministryně dodala, že reforma stavebního práva bez zásadní reformy stavebních úřadů nemůže vést k požadovanému cíli, to znamená ke zrychlení a zefektivnění povolovacího procesu. „My chceme státní pravomoci jako stát vykonávat sami, na druhou stranu obcím a městům jejich stávající postavení posílit a stabilizovat, a to především v územním plánování, které je pro obec nejdůležitější. A ještě navíc budou obce účastníky řízení vždy a ne, jak je to dnes, pouze v územním řízení.“
Státní stavební správa má pak podle ní ještě jednu velkou nespornou výhodu: úředníci budou konečně zastupitelní a budou si moci vypomoci, což povede k dodržování lhůt. Opoziční komplexní pozměňovací návrh systémovou podjatost ani zastupitelnost úředníků vůbec neřeší, uvedla.
Spor o náklady na nový systém
Poslanec KDU-ČSL Marek Výborný uvedl, že návrh hospodářského výboru znamená náklady tři miliardy korun, zatímco opoziční verze by stála 900 milionů korun.
Opoziční poslanci opět opakují mýtus, že nový stavební zákon bude stát kolem 25 miliard a že vznikne nějaký megaúřad, reagovala Dostálová. Odmítla, že by vznikl nějaký drahý superúřad. „Je třeba si uvědomit, na jaké startovní čáře stojíme: dnes máme přes 1300 samostatných stavebních úřadů a v těchto úřadech pracuje 13 500 lidí. Nechystáme tedy žádný masivní nábor. My jen potřebujeme ty stávající úředníky zkoordinovat a přeskupit tak, aby mohli lépe a efektivněji pracovat. Aby si mohli navzájem vypomoci a nemrhali svým potenciálem.“
Opozice žádá zavedení poplatku při výstavbě, Dostálová to odmítá
Místopředseda ODS Martin Kupka také informoval o návrhu opozičních stran, který počítá se zavedením poplatku za výstavbu. Poplatek by byl alternativou k dosavadním plánovacím smlouvám, kdy se stavebník zavazuje například vybudovat chodník nebo jinou infrastrukturu. Má to podle něj přinést zjednodušení a zprůhlednění podmínek. „Ten poplatek je předvídatelná alternativa plánovací smlouvy,“ popsal.
Dostálová s poplatkem za výstavbu rozhodně nesouhlasí. „Už se na mě kvůli tomu obrací zděšení občané a ptají se, jestli budou muset platit až 1000 korun za metr čtvereční, když budou chtít postavit rodinný dům nebo třeba garáž.“
Zdůraznila, že ministrstvo nic takového nechystá. „Nový stavební zákon musí lidem výstavbu usnadnit, ne zdražit v době, kdy už tak je bydlení skoro nedostupné. A to nemluvím o tom, že podle doslovného znění návrhu by se tento poplatek navrhovaný opozicí vztahoval třeba i na výstavbu silnic nebo vodovodu,“ dodala Dostálová.
