Evropská unie už má k dispozici tři druhy očkovací látky, i tak se ale vakcinace rozjíždí pomalu. Všechny společnosti, které látky vyrábějí, totiž už dřív řekly, že členským zemím dočasně omezí dodávky. Firmy Pfizer a BioNTech nicméně v pondělí oznámily, že je začnou znovu navyšovat od půlky února a ve výsledku dostane Evropská unie o 75 milionů dávek více, než počítala původní dohoda.
První vakcíny proti covidu-19 by firma AstraZeneca měla začít do České republiky dodávat od příštího pondělí 8. února. Informaci, která byla zveřejněna na twitterovém účtu projektu Chytrá karanténa, potvrdila mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) před schválením vakcíny tohoto výrobce Evropskou lékovou agenturou (EMA) odhadoval, že první dodávky by mohly do Česka dorazit za dva až tři týdny.
V únoru se počítá s dodáním 81 tisíc dávek tohoto výrobce. Blatný v pondělí uvedl, že očekává ještě 335 790 dávek od firmy Pfizer/BioNTech a 110 tisíc dávek od firmy Moderna. Dvě třetiny dodávek od Pfizer/BioNTech budou použity na přeočkování již očkovaných lidí druhou dávkou. Od Moderny se ještě tento týden distribuuje 12 tisíc dávek z lednové dodávky. První dodávka například v úterý dorazila do Brna, kde je fakultní nemocnice rozdělí do mobilních týmů, které budou očkovat seniory v domovech.
Evropská komise chce do března naočkovat ohrožené skupiny
Podle Evropské komise mají členské země Unie oočkovat do léta 70 procent dospělých, rizikové skupiny dokonce už do března. Ředitel Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Zdeněk Hostomský jako prioritu označil právě vakcinaci rizikových skupinu, plán na očkování 70 procent veškeré populace mu připadají „grandiózní“.
Imunolog Jiří Šinkora vysvětlil, že imunita vzniká u dítěte během vývoje před narozením a při prvním sání. „Postupem času tato poměrně energeticky drahá imunita vyhasíná,“ uvedl. Reakce starších lidí je tak založená spíš na paměti těla, která však není dostatečně pružná a budování ochrany je tak složitější. Proto jsou lidé vyššího věku covidem více ohroženi.
V současné chvíli, kdy je nedostatek dávek, je tak podle Hostomského každá vakcína pro ohrožené skupiny vhodná. Za půl roku však očekává nadvýrobu. „Budete si moci vybrat z pěti nebo šesti vakcín,“ uvedl s tím, že měřítkem bude, jak budou schopné jednotlivé značky ochránit i proti novým variantám viru.
Upozornil, že vakcíny schválené (nebo blízko schválení) fungují na různých principech. Novým přístupem je očkování založené na takzvané messenger RNA umožňují látku velmi rychle modifikovat, přidat do ní genetickou informaci nové varianty viru. Například Moderna uvádí, že může připravit třetí dávku. „Pacientovi, který je ochráněn proti hlavní variantě, přidá navíc ochranu pro nově vzniklou variantu,“ uvedl Hostomský, podle kterého by ale i současné vakcíny měly být dostatečnou ochranou.
Upozornil, že pandemie covidu-19 je z odborného hlediska poměrně mírná. Může být vnímána jako „rozcvička“ a „mělo by být na místě být připraven na budoucí pandemie“, které jsou jen „otázkou času“.
Koronavirus je podle něj zákeřný v tom, že u většiny lidí má mírný průběh nebo nemá žádné příznaky. Je proto obtížné nakažené izolovat a virus se dál šíří. Nejvíce nakažených v posledních dnech hlásí Královéhradecký kraj. Podle Šinkory jde ale jen o lokální výkyv, který by neměl mít spojitost s takzvanou britskou variantou.
Zatím podle něj není jasné, jestli jsou lidé, kteří už nákazu prodělali a získali tak přirozenou imunitu, chráněni i před novými mutacemi. „Pokud protilátky vytvoříme přirozenou infekcí, nebo vakcinací, budou reagovat s novou variantou do jisté míry. Nemusí reagovat s mutovanou částí,“ uvedl Šinkora.
