Galerie: Daguerrotypie je složitý chemický-fotografický proces, jehož postup vymyslel Francouz Louis Daguerre. Ten na svém vynálezu pracoval 23 let. Jeho patent byl v roce 1839 oficiálně uznán a Francouzská akademie věd následně darovala daguerrotypii celému světu bez nároku na odměnu
Galerie
Daguerrotypie je složitý chemický-fotografický proces, jehož postup vymyslel francouz Louis Daguerre. Ten na svém vynálezu pracoval 23 let. Jeho patent byl v roce 1839 oficiálně uznán a Francouzská akademie věd následně darovala daguerrotypii celému světu
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Fotografický proces tehdy naprosto uchvátil celý svět a zpráva o jeho vzniku se šířila velmi rychle
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Již v roce 1840 doputoval tento fotografický proces na české území. Jedním z prvních, kteří ho vyzkoušeli, byl Ignác Florus Stašek
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Do tajů daguerrotypie Staška uvedl profesor fyziky na vídeňské univerzitě Andreas von Ettingshausen. V srpnu roku 1839 totiž nechyběl na slavnostním zasedání Francouzské akademie věd
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
V Litomyšli, kde matematik, doktor filozofie a astronom Ignác Stašek žil, vznikla i nejstarší dochovaná česká fotografie. Z historického záznamu, který napsala do časopisu Květy 9. června 1840 Magdalena Dobromila Rettigová, vyplývá, že Stašek společně s Ettingshausenem daguerrotypovali 2. června 1840
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Místem vzniku této fotografie bylo Smetanovo náměstí v Litomyšli, přesněji dům číslo popisné 25. Na historické fotografii je zaznamenána budova pošty, která se na místě nachází doposud. Jeji současná podoba je už ale jiná
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Zajímavostí ale je, že ve stejné době a ve stejné společenské skupině se v roce 1840 v Litomyšli pohybovala a žila Božena Němcová
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Historické záznamy nasvědčují tomu, že se s Ignácem Staškem znala a je velmi pravděpodobné, že byla u vzniku dochované fotografie. Němcová totiž bydlela v sousedním domě číslo 27
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Dle tehdejších měřítek se takto významná událost neobešla bez diváků. Akcí, kdy se představovaly různé vynálezy a experimenty, se běžně účastnila i veřejnost
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
V dobovém záznamu rovněž popisuje Rettigová (přítelkyně Boženy Němcové), že se akce zúčastnil hrabě Antonín Valdštejn. Což jen potvrzuje důležitost jedinečné události
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Někteří historici uvádějí, že snímek vznikl spíše v létě 1840. Nic to ale nemění na faktu, že Němcová o vzniku fotografické metody byla informovaná
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Tato fotografická metoda využívá fyzikálně-chemického procesu, kdy se na postříbřenou měděnou destičku nanese vrstva jodidu stříbrného
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Poté, co se deska osvítila ve fotografickém přístroji, byla v temnotě přenesena do další skříňky, kde na ni působily páry rtuti. Fotograf musel celou dobu sledovat objevení obrazu a ve správnou chvíli proces ukončit, tak aby nedošlo ke zčernání
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
Nakonec desku vložil do ustalovače, který proces tvorby obrazu ukončil
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24
O pár let později (1851) vznikl kolodiový proces, jehož podstatou je exponování a vyvolávání fotografického obrazu za mokra. Ten daguerrotypii rychle nahradil. A právě koloidový proces použili tvůrci minisérie v létě roku 2019 ke zvěčnění Boženy (Anny Geislerová) a jejích filmových dětí. Realizace projektu se odehrála v režii fotografů Jiřího Petery a Lukáše Hypiuse
Autor: Ivo Žídek
Zdroj: ČT24