Zdobená schránka s ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje se našla před pětatřiceti lety na zámku v Bečově nad Teplou na Karlovarsku. Byla z toho celosvětová senzace. Románskou památku našel speciální tým kriminalistů, tajemná akce bezpečnostních složek má ale mnoho neznámých.
Američanova podivná nabídka rozjela obrovské pátrání, na jehož konci byl senzační nález
Relikviář sv. Maura je po korunovačních klenotech nejcennější památkou na území Česka s pojišťovací hodnotou 500 milionů korun. Nechybělo však málo a byl z Československa vyvezen. Nebo nebyl vůbec objeven. V 80. letech se totiž kolem neznámé „starožitnosti“ rozběhla hra bezpečnostních složek s americkým obchodníkem, o níž neexistuje mnoho oficiálních záznamů, ale která možná zajímala i špičky československé rozvědky a komunistického vedení státu.
Dílo, které vzniklo v první třetině 13. století na zakázku benediktinského kláštera ve Florennes v Belgii, se do Československa dostalo díky majiteli bečovského panství Alfrédovi de Beaufortovi-Spontinovi, který ho nalezl mezi starým nábytkem v sakristii jednoho belgického kostela a pak odkoupil od církve. Za druhé světové války Beaufortové kolaborovali s nacisty, byli odsunuti a o relikviáři dalších 40 let nikdo neslyšel. Změnit se to mělo v roce 1984.
„Starožitnost“ spustila pátrání jako ze špionážního filmu
Tehdy se na československou ambasádu ve Vídni obrátil americký obchodník a hledač pokladů žijící v Rakousku Danny Douglas s tím, že by rád od státu odkoupil blíže neurčenou starožitnost, která se má nacházet na českém území. Muž podle dokumentárního filmu České televize Hon na svatého Maura mlžil, nechtěl říct nic konkrétního, za „dřevěnou, zdobenou, metr dlouhou věc“ ale nabízel 250 tisíc dolarů. Částku tak vysokou, že to stačilo na zburcování bezpečnostních složek.
O případ se začala zajímat kriminální služba pod vedením Františka Maryšky, která stála před několika úkoly. Měla z Douglase vytáhnout další podrobnosti, zjistit, zda tato „starožitnost“ nepochází z trestné činnosti a nejlépe ji i najít. Rozjelo se tedy pátrání, do něhož prý dost možná byla zainteresovaná i Státní bezpečnost s rozvědkou. Nejprve se ale všechno pohybovalo v rovině hypotéz.
Kriminalista František Maryška. Zemřel v roce 2014
Kriminalisté tak začali objíždět odbory památkové péče, archivy i kunsthistoriky, jichž se ptali po „vyřezávané skříni“. Zaměřili se také na pozůstalosti po bohatých šlechtických rodech, neboť vydedukovali, že půjde o něco drahého a vzácného „100 až 150 kilometrů od Norimberka“. Pátrání se ale protahovalo bez valného výsledku, a tak se rozhodlo, že se kriminalisté potkají přímo s Douglasem, kterého už předtím měla komunistická rozvědka prolustrovat.
Američan chtěl půl milionu dolarů od komunistů jako pojistku
Ten podle svých slov doufal, že bude moci jednat s vysokými představiteli státu, nakonec se dostal jen k jednacímu stolu s Artií, jedním z podniků československého zahraničního obchodu. Schůzek, na něž jezdil Douglas z Vídně, se inkognito účastnili i kriminalisté Josef Čmolík a Miroslav Dvorský. Douglas se dozvěděl, že aby se o transakci vůbec dalo uvažovat, nesmí mít objekt původ přímo v území Československa či Sovětského svazu.
Douglas už dokonce předpřipravil smlouvu, podle níž se měl obchod konat přes nezávislé švýcarské notáře. Američan by u nich složil 250 tisíc dolarů, Československo půl milionu dolarů jako pojistku. Douglas by v tu chvíli odhalil místo, kde se „starožitnost“ nachází a v momentě, kdy by se vyvezla za hranice železné opony, obě částky by připadly Československu.
Československý bezpečnostní aparát měl v tu dobu už eminentní zájem na nalezení památky. S Douglasem se ale kriminalistům stále nedařilo dojednat detaily. V jednu chvíli kriminalisté požadovali více než 250 tisíc dolarů jako odměnu, pak zase hráli, že chtějí neznámé dílo dál přeprodávat společně s Američanem. Zlom v případu ale nastal, když se Douglas prořekl. Prozradil totiž, že k vyzvednutí předmětu je potřeba několika lidí, lopaty a detektoru kovu s tím, že techniku mají kriminalisté dopravit ke Karlovým Varům.
Zámek Bečov nad Teplou na Karlovarsku
Tehdy už kriminalistům došlo, že se mají zaměřit na zámek v Bečově nad Teplou, který začali prohledávat s detektorem kovů. Nejprve nacházeli podkovy a kusy okapů, 5. listopadu 1985 se jim ale konečně poštěstilo. Relikviář nalezli pod dřevěnou podlahou v zásypu hradní kaple. Byl ve špatném stavu, navíc k němu ihned nepřivolali profesionály, kteří by památku zakonzervovali. Douglasovi nicméně sdělili, že obchod se nekoná. Došlo totiž k nálezu nevyčíslitelné hodnoty a jeho vývoz nepřipadal v úvahu, ani by nebyl legální.
Nenápadný přechod hranic u Rozvadova
Relikviář je u nás považovaný za jeden z největších objevů 20. století. Restaurování pod vedením Aleny Novákové a Andreje Šumbery trvalo 11 let a relikviář se musel rozebrat na tři tisíce dílů. Vyrobilo se i nové jádro – už ne z dubového, ale z ořechového dřeva.
Původní dubové jádro relikviáře
Celý proces, který si vyžádal vyvinutí nových restauračních postupů, byl o to komplikovanější, protože některé zlatnické technologie byly zapomenuty už ve středověku. Skříňka s údajnými ostatky světců je poseta drahokamy, křišťály a zlatem, nejvzácnější je ale plastická výzdoba – dvanáctku apoštolů vytvaroval románský umělec ze stříbrného plechu silného jen 0,3 milimetru.
Detaily zdobení relikviáře sv. Maura
Až postupně se objevily některé detaily celého případu. Danny Douglas měl jednat na žádost vnuka někdejšího majitele Christiana Beauforta-Spontina. O relikviář prý mělo tehdy zájem losangeleské muzeum J. Paula Gettyho. Také se zdá, že uložení památky kdosi potajmu průběžně kontroloval. Kasteláni si všímali, že byla u kaple často rozbitá okna, hraniční kontrola navíc potvrdila, že v lednu 1985 na jeden den překročil hranice u Rozvadova Max von Croy, zeť Beaufort-Spontina.
- Základem románské památky je dřevěná truhla, ručně zdobená zlaceným stříbrem a mědí a posázená dvěma sty drahých kamenů. Její hodnota se nedá vyčíslit. Kastelán Bečova Tomáš Wizovský nicméně připomíná, že pro pojišťovací účely byla stanovena hodnota na půl miliardy korun.
- Nejvzácnější je na relikviáři plastická výzdoba – románský umělec vytvaroval dvanáct apoštolů ze stříbrného plechu, který je tenký jen 0,3 milimetru.
- Relikviář sv. Maura se řadí do skupiny domečkových (tumbových) relikviářů. Uvnitř se nachází kosterní ostatky sv. Jana Křtitele, sv. Maura a sv. Timoteje. Má obdélníkový půdorys o rozměrech 140 na 42 cm a je 65 cm vysoký. Původní dubové jádro bylo nahrazeno novým, ořechovým. Dekorace relikviáře tvoří soubor dvanácti reliéfů, čtrnácti sošek z pozlaceného stříbra, drahé kameny, polodrahokamy, antické gemy, filigrány a emaily.
Otázka, proč někdejší majitel hradu a zámku Heinrich Beaufourt-Spontin, jehož rodový majetek byl kvůli kolaboraci zabaven a propadl československému státu, nechal tak vzácný klenot pod navlhlou podlahou, však zůstává. Možná jeho převoz považoval za příliš riskantní, možná doufal, že se na zámek jednou vrátí. Do kategorie vděčných historek pak zapadají vzpomínky pamětníků, podle nichž při objevení relikviáře na nebi „zahřmělo“.
Relikviář se vystavoval i na Pražském hradě
Paradoxně moc nepomáhají ani oficiální archivy resortu vnitra či Národního archivu, podle nichž neexistují záznamy ani vyšetřovací spisy o rokování a schůzkách mezi československým aparátem a Dannym Douglasem. Informace tak pocházejí hlavně z rozhovorů s kriminalisty a s Douglasem, kteří se sešli i na výstavách relikviáře po dokončení restaurování v roce 2002. Otevírají se tak další dohady o tom, do jak vysokých pater československé rozvědky i vedení států vlastně případ sahal.
Památka je v místnosti s řízeným klimatem
Památka je nyní prezentována na zámku v trezorové místnosti s řízeným klimatem. Když se převáží, tak jen v pancéřovaném autě, a s desítkami policistů v kuklách – naposledy na Pražský hrad, kde ji v roce 2015 vidělo 78 222 lidí. V renesančním paláci Pluhovských domů v rámci zámku se dokončuje rekonstrukce nové muzejně-galerijní expozice Relikviáře svatého Maura za 85 milionů korun, která by mohla být veřejnosti přístupná už v první polovině příštího roku.
Sbírka vín nalezená s relikviářem má hodnotu desítek milionů
Unikátní je také sbírka vín nalezená s relikviářem. Její hodnotu znalec v roce 2016 odhadl až na 30 milionů korun. Tehdejší degustace speciální metodou bez otevření lahve potvrdila jejich vysokou kvalitu. Některá ze 136 lahví vín starých asi 130 let, například vína z vinařství Chateau d'Yquem, mají odhadní cenu i 700 tisíc korun. Kolekce vzácných vín a koňaků je součástí sbírek na Bečově.
