Ve snaze ozvláštnit zpravodajství o koronaviru sahají česká média v posledních dnech i po respondentech, jejichž názory jsou mnohdy až extrémní, případně postrádají kvalifikaci pro komentování pandemie. Dramaturgové a editoři tak proti sobě staví odpůrce roušek zubaře Romana Šmuclera a biologa varujícího před katastrofou Jaroslava Flegra a vedle toho zmiňují klipy celebrit jako Janka Ledeckého, Lucie Bílé nebo Báry Basikové, které koronavirus zlehčují. Komu dát prostor a komu už ne? Jaký názor je ještě „zdravý“ a jaký už je na hraně dezinformace? Tyto a další otázky pokládal pořad Newsroom ČT24.
Zpěvačka Bára Basiková hlásá, že se chce nakazit covidem-19. Lucie Bílá, která nemoc prodělala, ji nazývá „blbou chřipkou“. A Janek Ledecký celou situaci označil za „chytrou kampaň“. Pokaždé to celebrity uvedly pouze v postech na sociálních sítích, vzhledem k jejich vlivu a dosahu se ale sdělení dostala do bulváru i serióznějších médií.
„Statusy Ledeckého a Bílé jsou za posledních třicet dní v patnácti nejsdílenějších a nejúspěšnějších statusech českého Facebooku. Status Báry Basikové je zcela nejúspěšnější. Sdílení jede pořád jako lavina. Samozřejmě, jaký konkrétní dopad to má, je asi těžko doložitelné,“ říká Jan Tvrdoň z Deníku N s tím, že zanedbatelný dopad zřejmě mít nebudou.
„Ukazuje se, že lidé méně věří tradičním médiím a snaží se dohledávat alternativní zdroje informací. Často to jsou zdroje na internetu, hlavně sociální sítě. A bohužel jsou tito lidé náchylnější k dezinformacím, protože nejsou schopni konfrontovat to, co najdou na sociálních sítích, s tím, co referují novináři nebo mainstreamová média,“ popisuje případné nebezpečí Alena Macková z Fakulty sociálních věd Karlovy univerzity, která se věnuje sociálním médiím.
Pět minut pro roušky, pět minut proti rouškám
Podobné hlasy jsou navíc v poslední době zajímavé i pro některá seriózní média. „Musíte přinést něco nového a pokud možno jiného. Vždycky bude v médiích tendence zvát někoho, kdo má nějaký nový pohled nebo se dlouho nikde neobjevil. Tihle lidé dál rozšiřují debatu. A za těchto okolností je pochopitelné, že titulek ‚koronavirus je jenom chřipečka, do zimy zmizí‘ bude na zpravodajském serveru prodávat líp, byť vědecký konsenzus je malinko jiný,“ vysvětluje šéf oboru Nová média na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy Josef Šlerka.
Pro zpravodajská média je to svízelná situace; označit něčí názor za lež totiž není jednoduché. Navíc nesmí porušit pravidlo dvou stran, tedy mít k názoru také názor opačný. „Vyrovnanost ale neznamená pět minut pro roušky a pět minut proti rouškám. Znamená to přinést argumenty, které jsou, a nabídnout nějaké vodítko pro kritické zhodnocení. A mám pocit, že často se to omezuje na situaci ‚teď dáme Flegra a proti němu Šmuclera, a tím to budeme mít vyvážené‘,“ doplňuje Josef Šlerka.
Například podle novináře Tvrdoně by byla chyba, kdyby se názory jako ty Janka Ledeckého nebo Báry Basikové nepublikovaly. „Nemá úplně smysl zas dělat, že tady ty informace nejsou. Spíš se na ně snažit poukázat a říct, proč jsou problematické. Tím spíš, když se šíří tak masově, jak jsme si řekli na příkladu některých celebrit.“
Rozkol ve společnosti
Podle výzkumnice Aleny Mackové za tuto situaci nemůžou novináři ani čtenáři či diváci. „Ve chvíli, kdy média zpravují o výzkumech a říkají, že tenhle epidemiolog říká tohle a jiný říká vlastně něco úplně jiného, není divu, že lidé zpochybňují vědecké výzkumy a zpochybňují autoritu. A když politici nedokážou výsledky nějak interpretovat a zakládat na nich přesvědčivé argumenty a politická řešení, tak sama média nejsou v pozici, aby říkala, tohle je pravdivé a tohle je nepravdivé,“ domnívá se Macková.
Proti sobě tak teď stojí dvě skupiny lidí – odmítači roušek, kteří koronavirus zlehčují, a lidé, kteří opatření přijímají a berou na vědomí možná rizika s koronavirem spojená. Tyto skupiny jsou mezi experty, mezi influencery, mezi novináři a logicky i mezi jejich čtenáři.
Tématem a dezinformacemi, které se teď kolem koronaviru točí, se bude zabývat pořad Newsroom ČT24. Začíná v neděli ve 22:10.
