V řadě českých měst se rozšiřuje systém rezidentního parkování. Modré zóny byly naposledy zavedeny do ulic brněnského Králova Pole a na začátku letošního roku je radnice zavedla i v části Prahy 9. Rezidentní parkování bude také v pražských Vršovicích, Strašnicích a od listopadu i v Malešicích. Modré zóny jsou, i přes odpor některých obyvatel, podle pražského zastupitele Jiřího Pospíšila (TOP 09) a brněnské primátorky Markéty Vaňkové (ODS) stále důležitější. Oba byli hosty Událostí, komentářů.
Problémy s parkováním přetrvávají. Modré zóny je nutné rozšiřovat, tvrdí Pospíšil i Vaňková
Události, komentáře: Modré zóny (6. 8. 2020) (zdroj: ČT24)
Podle zastupitele hlavního města Jiřího Pospíšila jsou modré zóny „nutným zlem“ a Praha a Brno nejsou mezi evropskými městy výjimkou. „Všechna velká evropská města zavádí nějakou formu regulace automobilů, protože za posledních padesát let se zdesetinásobilo množství aut v evropských metropolích,“ řekl. Pokud chtějí obyvatelé Prahy mít šanci u svého domu zaparkovat, je podle Pospíšila nutné mít regulaci parkování zavedenu.
Pro Pospíšila je zásadní, aby Pražané ve městě platili za parkování méně než lidé, kteří Prahu navštíví z jiné části Česka. Zvýhodněné parkovné je podle něj všude ve světě primárně určeno pro lidi, kteří v daném místě bydlí. Pro návštěvníky Prahy nebo zaměstnané v Praze by měla být k dispozici dostatečně velká odstavná parkoviště na okraji metropole, kde by kdokoliv mimopražský mohl svoje auto odstavit. Podle Pospíšila tvrdí radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě), že několik takových projektů momentálně běží.
TOP 09 v čele s Pospíšilem se Scheinherra bude dotazovat, kolik odstavných parkovišť bude reálně postaveno a zda je koalice schopna dodržet své volební sliby.
„Pro Pražany má být možnost parkovat automobilem v Praze. Člověk, který do Prahy přijede a pracuje zde nebo jde za kulturou, musí mít možnost zaparkovat na okraji. To jsou dva základní limity, dva základní pilíře parkování v Praze. Ani jedno ale úplně nefunguje,“ podotkl zastupitel.
Podle průzkumu ČVUT a agentury Stemmark do metropole přijíždí každý den přes 300 tisíc aut, ale na odstavných parkovištích je maximálně čtyři tisíce míst. Pospíšil považuje pražskou situaci za chaotickou a do konce volebního období neřešitelnou. „Míst je strašně málo, podcenilo se to. I když se pan náměstek Scheinherr bude hodně snažit, tak tu situaci nevyřeší, to otevřeně říkám jako zastupitel,“ tvrdí Pospíšil.
Nejprve parkovací místa, tvrdí brněnská primátorka
V Brně není situace lepší. Primátorka Markéta Vaňková považuje za prioritu nejprve vybudovat odstavná parkoviště a teprve následně zavádět modré zóny. Nezbytné jsou podle ní investice zejména do záchytných parkovišť P+R a do parkovacích domů, parkovacích míst je totiž v Brně nedostatek.
„Minulé koalici jsme vytýkali to, že rezidentní parkování zaváděla chaoticky a bez dostatečného počtu ostatních parkovacích míst. To se teď snažíme napravit, bohužel to nejde úplně tak rychle, jak bychom si představovali,“ řekla. V Brně by mělo v dohledné době vzniknout několik nových parkovišť a parkovacích domů.
Primátorka zároveň hájila kroky brněnské koalice, která pozměnila stanovené poplatky za parkování. Kritici tvrdí, že poplatky jsou zavedeny pouze jako přilepšení pro městskou pokladnu. Za první auto rezident zaplatí sice pouze 200 korun, ale za druhé už osm tisíc korun. Podle primátorky není cílem na rezidentním parkování vydělávat. Za větší počet aut je podle ní pochopitelně větší příplatek. Považuje za zásadní, že vybrané peníze jdou zpět do parkování.
„Všechny tyto příjmy nejdou do běžného rozpočtu, ale jdou do takzvaného fondu mobility, který je určen pro to, aby z něho byly placeny zase výdaje, které souvisí s parkováním,“ vysvětlila Vaňková.
Brněnská koalice podle primátorky zvažovala jednu společnou zónu pro celé Brno, od nápadu ale upustila. Brno se bude nadále držet systému rozdělení na tři zóny, které se řídí vzdáleností od centra. „Myslím, že tak, jak je to teď nastaveno, je to výhodné pro rezidenty a akceptovatelné i pro přijíždějící návštěvníky,“ završila.