V Česku vznikly odbory pracovníků sociálních služeb. Mzdy jsou hluboko pod průměrem

V Česku od čtvrtka fungují nové odbory pracovníků v sociálních službách. Budou usilovat o růst výdělků, zajištění větší bezpečnosti v práci a zvýšení prestiže oboru. Podle poslední statistické ročenky pracuje v sociálních službách v domovech i v terénu asi 135 tisíc lidí. Průměrné výdělky jsou hluboko pod celostátní průměrnou mzdou.

„Hlavním důvodem našeho vzniku je reakce na dlouhodobě bezútěšné pracovní podmínky v sociálních službách. Hodně reagujeme na nedávnou koronavirovou pandemii, kdy se ukázalo, jak moc jsou sociální služby potřebné a nezbytné na jedné straně, na druhé se ale dlouhodobě potýkají s řadou problémů,“ uvedla předsedkyně organizace Eva Michálková.

Členky odborů poukazují na to, že za nouzového stavu personál domovů a dalších služeb neměl ochranné pomůcky, musel si je často vyrábět sám. Po výpadku řady pracovnic, které zůstaly na ošetřovném, byl přetížený. V některých domovech pracovníci zůstali kvůli ochraně před nákazou v izolaci s klienty, domů po práci nechodili.

Pracovníky v sociálních službách zastupuje dosud svaz zdravotnictví a sociální péče. Nové odbory vznikly ale jako organizace Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb (UZO). Po svém čtvrtečním založení mají zatím čtyři desítky členek a členů. „Sektor sociálních služeb nebyl u nás dostatečně pokrytý. Měli jsme požadavky, zda by se u nás lidé mohli sdružovat,“ uvedla viceprezidentka UZO Kateřina Kavalírová.

Podle poslední statistické ročenky pracovalo v domovech, stacionářích a dalších zařízeních v roce 2018 zhruba 100 500 lidí, a to pečovatelů, sociálních pracovníků, odborných poradců, zdravotníků či v administrativě a technických profesích. V ambulantních a terénních službách bylo pak 34 tisíc zaměstnanců. V sociálních službách pracují hlavně ženy.

Podprůměrné výdělky

Ve veřejném sektoru platy v minulých letech rostly. I tak jsou ale stále pod průměrnou mzdou, která loni podle statistického úřadu činila 34 125 korun. Ve veřejné sféře ošetřující a další pracovníci v sociálních službách v domovech seniorů a jiných pobytových zařízeních podle informačního systému ministerstva práce loni vydělávali v průměru 30 356 korun. Polovina zaměstnanců měla méně než 30 177 korun. V neziskových a jiných zařízeních průměrná mzda činila 26 067 korun. Polovina pracovníků přitom nedosáhla ani na 25 553 korun.

V ambulantních a terénních službách ve veřejném sektoru průměrný plat činil 27 750 korun a medián 27 439 korun. U ostatních provozovatelů průměrná mzda dosahovala 25 254 korun. Polovina lidí vydělávala méně než 24 766 korun.

Podle vedení nových odborů nízké výdělky vedou k fluktuaci. Lidí, kteří by se starali o potřebné, je také nedostatek. Časté je vyhoření, uvedly odborářky. O zlepšení podmínek chtějí vyjednávat s ministerstvem práce i s vládou. Plán kroků a postup organizace teď stanoví.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vědci na Vysočině zkoumají dopady změny klimatu

V rámci mezinárodního projektu přijeli vědci na Vysočinu zkoumat dopady změny klimatu. Experti budou čtyři roky monitorovat zadržování vláhy v tamní půdě v souvislosti s teplotními extrémy a podle toho pak třeba vybírat stromy pro sázení. „Tento region je velice specifický kvůli klimatickým podmínkám a byly tady velké zásahy kvůli kůrovci,“ vysvětluje výběr lokace Michal Kepka z katedry geomatiky Fakulty aplikovaných věd Západočeské univerzity v Plzni. Kromě Vysočiny bude výzkum probíhat například i v Rakousku, Finsku a Arktidě.
před 3 hhodinami

Placení v zahraničí provází i záludný poplatek

Web ČT24 spolu s analytikem Jiřím Tylečkem přináší odpovědi na základní otázky spojené s placením v cizině, například na dovolené. Pokud platíme v zahraničí, je zásadní při výběru z bankomatu či při platbě u obchodníka nepřepočítávat částku na českou korunu. Provází to vysoké poplatky. Banky při platbě kartou v zahraničí také používají vlastní devizové kurzy s přirážkou, o čemž se podle Tylečka příliš nemluví.
před 3 hhodinami

Jednací řád sněmovny se upravit nedaří. Ani přes výzvy Ústavního soudu

Změnu jednacího řádu ve sněmovně se stále nepodařilo prosadit. Často tak dochází k dlouhým obstrukcím a k zablokování dolní komory. Naopak se někdy stává i to, že se někteří poslanci nedostanou ke slovu, protože veškerý čas vyčerpají politici s přednostními právy. Podle předsedy Ústavního soudu Josefa Baxy by přitom možná právě změna přednostních práv pomohla. Ústavní soud v poslední době ve svých nálezech několikrát označil současný jednací řád dolní komory za neudržitelný. „Mít právo přednosti neznamená, že můžu mluvit, o čem chci a jak dlouho chci,“ upřesňuje Baxa pro ČT.
před 4 hhodinami

Šmarda považuje spojení se Stačilo! za historickou chybu, SOCDEM opustí

Expředseda SOCDEM Michal Šmarda považuje spojenectví sociálních demokratů se Stačilo! za historickou chybu. K srpnu nezaplatí členský příspěvek a ve straně skončí, avizoval. Předsednictvo Stačilo!, v němž figurují komunisté, ve čtvrtek schválilo spolupráci se sociálními demokraty pro říjnové sněmovní volby. Ti budou na kandidátkách Stačilo!
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Peníze na vyšší platy policistů a hasičů chce vláda vzít z resortu obrany

Bezmála miliardu korun na vyšší výdělky policistů a hasičů chce kabinet vzít z rozpočtu obrany, jak zjistila Česká televize. Oběma složkám se tento měsíc příjem zvedá o tři tisíce korun. Členové vlády až dosud o přesunu peněz mezi resorty obrany a vnitra veřejně nemluvili. Důvodem výpomoci je fakt, že resort Jany Černochové (ODS) na rozdíl od úřadu Víta Rakušana (STAN) má volné peníze, které může na tento neplánovaný výdaj poskytnout.
před 12 hhodinami

Soláry v EU poprvé vyrobily víc energie než jádro

Fotovoltaika v červnu v Evropské unii vyrobila poprvé v historii víc energie než jaderné elektrárny, zjistila energetická analytická společnost EMBER. Na třetím místě se dlouhodobě drží vítr. V samotném Česku vede uhlí a jaderné zdroje. Ty obnovitelné jsou až na třetím místě. I kvůli vyšším dodávkám zelené energie do sítě roste zájem o bateriová úložiště, a to nejen v Unii. V Česku se zájem meziročně ztrojnásobil.
před 13 hhodinami

Slovenský ministr kritizoval BIS za informaci o možné ruské stopě v kauze výhrůžek

Slovenský ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok (Hlas) kritizoval českou Bezpečnostní informační službu (BIS) za to, že informovala o možné ruské stopě v případu loňského vyhrožování školám v Česku a na Slovensku, ve kterém mezinárodní policejní tým tento týden zadržel na Ukrajině jednoho Ukrajince. Šutaj Eštok řekl, že jde o nepotvrzenou hypotézu. Mluvčí české kontrarozvědky Ladislav Šticha řekl, že BIS nebude vyjádření slovenských politiků komentovat.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Rekordní rozpočet EU je z pohledu Česka velmi dobrou zprávou, říká Votápek

„Evropská unie si uvědomuje výzvy, které před ní stojí. Rozšiřuje se a potřebuje více peněz, uvědomuje si, že zaostávala. Z pohledu České republiky to vidím jako velmi dobrou zprávu,“ řekl k návrhu unijního rozpočtu na období 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur expert Pirátů na zahraniční politiku Vladimír Votápek v Interview ČT24 moderovaném Terezou Řezníčkovou. Podle něj v Unii nepanuje jednotný názor ohledně priorit budoucích investic, ale tuto skutečnost nevnímá jako problém. „EU je společenství demokratických zemí, což je nejefektivnější v situacích, ve kterých jednostranné řešení neexistuje,“ dodal. Votápek se také vyjádřil k jednání o obchodní dohodě s USA. „Dejme Bílému domu i velkým přispěvatelům, kteří pomohli (americkému prezidentovi Donaldu) Trumpovi do úřadu, najevo, že pokud začnou 1. srpna platit třicetiprocentní cla, bude je to bolet,“ doplnil.
před 13 hhodinami
Načítání...