„Hlavním důvodem našeho vzniku je reakce na dlouhodobě bezútěšné pracovní podmínky v sociálních službách. Hodně reagujeme na nedávnou koronavirovou pandemii, kdy se ukázalo, jak moc jsou sociální služby potřebné a nezbytné na jedné straně, na druhé se ale dlouhodobě potýkají s řadou problémů,“ uvedla předsedkyně organizace Eva Michálková.
Členky odborů poukazují na to, že za nouzového stavu personál domovů a dalších služeb neměl ochranné pomůcky, musel si je často vyrábět sám. Po výpadku řady pracovnic, které zůstaly na ošetřovném, byl přetížený. V některých domovech pracovníci zůstali kvůli ochraně před nákazou v izolaci s klienty, domů po práci nechodili.
Pracovníky v sociálních službách zastupuje dosud svaz zdravotnictví a sociální péče. Nové odbory vznikly ale jako organizace Unie zaměstnanců obchodu, logistiky a služeb (UZO). Po svém čtvrtečním založení mají zatím čtyři desítky členek a členů. „Sektor sociálních služeb nebyl u nás dostatečně pokrytý. Měli jsme požadavky, zda by se u nás lidé mohli sdružovat,“ uvedla viceprezidentka UZO Kateřina Kavalírová.
Podle poslední statistické ročenky pracovalo v domovech, stacionářích a dalších zařízeních v roce 2018 zhruba 100 500 lidí, a to pečovatelů, sociálních pracovníků, odborných poradců, zdravotníků či v administrativě a technických profesích. V ambulantních a terénních službách bylo pak 34 tisíc zaměstnanců. V sociálních službách pracují hlavně ženy.
Podprůměrné výdělky
Ve veřejném sektoru platy v minulých letech rostly. I tak jsou ale stále pod průměrnou mzdou, která loni podle statistického úřadu činila 34 125 korun. Ve veřejné sféře ošetřující a další pracovníci v sociálních službách v domovech seniorů a jiných pobytových zařízeních podle informačního systému ministerstva práce loni vydělávali v průměru 30 356 korun. Polovina zaměstnanců měla méně než 30 177 korun. V neziskových a jiných zařízeních průměrná mzda činila 26 067 korun. Polovina pracovníků přitom nedosáhla ani na 25 553 korun.
V ambulantních a terénních službách ve veřejném sektoru průměrný plat činil 27 750 korun a medián 27 439 korun. U ostatních provozovatelů průměrná mzda dosahovala 25 254 korun. Polovina lidí vydělávala méně než 24 766 korun.
Podle vedení nových odborů nízké výdělky vedou k fluktuaci. Lidí, kteří by se starali o potřebné, je také nedostatek. Časté je vyhoření, uvedly odborářky. O zlepšení podmínek chtějí vyjednávat s ministerstvem práce i s vládou. Plán kroků a postup organizace teď stanoví.